Ekonomický aspekt vzdělávání
Vzdělávání má mnoho důsledků, případně vliv na oblasti, které ovlivňují ekonomiku.
Vzdělání má bezpochyby vliv na lepší ekonomické podmínky jednotlivců, jak např. naznačuje výzkum Goczeka. (1) Má ale vliv i makroekonomicky, např. na HDP? Tato otázka zní poměrně jednoduše, ale je komplikovanější, než se na první pohled zdá. Zprvu je potřeba si uvědomit, že HDP, tedy hrubý domácí produkt, není počítán ve všech zemích stejně. Stejně pak školství a jeho zákony nejsou ve všech zemích rovnoměřné. Můžeme tedy počítat spíše s kvantitativní metodou měření, ale budou zde mít vliv vždy proměnné, které mohou více, či méně, ovlivňovat hodnotu HDP. Taková proměnná může být např. korelace mezi kvalitou vzdělání v místech, kde se nachází í více podniků, např. v amerických velkých městech, nebo pak erasmus v EU, kde díky ní po absolvování studia, studenti často nacházejí práci mimo svoji rodnou zemi. A třetí, za mě nejdůležitější proměnnou, je proměnná času. To z takového výzkumu tvoří nevyzpytatelnou spirálu měření, kterou jde měřit, v závislosti na pokrokové době, pouze kvantitativní výzkum odhadující roli kauzality ve vlivu vzdělávání na ekonomiku.
Nicméně vzdělávání může mít vliv i na oblasti, které mají nepřímý vliv na ekonomiku. První takový může být informační gramotnost absolventů. Tím, že studenti procházejí zkouškami a pravidelně se učí, je nutí rozvíjet své spektrum znalostí a tím pádem mají vyšší rozhled v daných oblastech jejich vzdělávání. To má za následek samozřejmou praxi např. ve vyhledávání informací, jejich ověřování a tedy i samotnou informační gramotnost a kritické myšlení. Tyto vlastnosti naopak mohou mít vliv na kvantitu kriminiality, což logicky nese i ekonomický následek, dokazuje to např. studie Anderse. (2) Zde je ale vhodné poznamenat, že v kriminilogii existují na podobná zjištění dva typy výzkumu. Cílené a postkoordinované. Ty cílené vznikají za účelem potvrdit/vyvrátit hypotézy a zaměřují se spíše na korelaci, než kauzalitu. Dále pak často vynechávají proměnné, které nezapočítaly a hrály roli. Tento výzkum je však ten druhý, tedy na již měřených datech se pouze ukazuje korelace dvou proměnných — zde výše vzdělání/pozdější výše kriminality. Ale pokud existuje korelační proměnná, je na ni upozorněno. Zde např. zmíněná geografie, časová osa a změny zákonů v různých státech.
Použité zdroje:
[1] Goczek, Ł.; Witkowska, E.; Witkowski, B. How Does Education Quality Affect Economic Growth? Sustainability 2021, 13, 6437. https://doi.org/10.3390/su13116437
[2]Anders, John, Andrew C. Barr, and Alexander A. Smith. 2023. “The Effect of Early Childhood Education on Adult Criminality: Evidence from the 1960s through 1990s.” American Economic Journal: Economic Policy, 15 (1): 37–69. https://doi.org/10.1257/pol.20200660
