Erasmus+ jako možnost studia v cizině

Tématy, která jsou inspirací pro tento článek jsou internacionalizace a globalizace v kontextu studia. Co je široké veřejnosti známým představitelem obou konceptů v praxi? Erasmus. Kde je původ tohoto programu, pro koho je určen a kam mohou v rámci Erasmu+ studenti KISKu vycestovat jsou otázky, na něž se pokusím v následujícím článku odpovědět.

Erasmus+, původním jménem Erasmus, je program založený Evropskou unií. Je určen studentům. Cílí na podporu spolupráce a propojení univerzit a jiných institucí terciárního vzdělávání po Evropě. Jeho počátky sahají do roku 1987. Přejmenování na Erasmus+ má značit přesun k myšlence propojení vzdělávání obecně, nejenom vyššího vzdělávání. Jméno Erasmus je zkratkou „European Community Action Scheme for Mobility of University Students“[1], ale zároveň referuje k osobě Erasma Rotterdamského, významného holandského myslitele, představitele renesance a humanismu.

Ačkoli je možné se do program přihlásit téměř každý semestr, Erasmus+ jako takový má financovaná období, pro ktera jsou stanoveny určité perspektivy a cíle. Pro aktuálně probíhající období 2021–2027 jsou perspektivami: „supporting the green transition, addressing the digital transformation, promoting social inclusion and diversity, fostering stronger participation in democratic life, common values and civic engagement“[2].

Pro koho tedy Erasmus+ je? Pro studenty. Prvotně byl hlavně pro země Evropské unie, ale aktuálně je snaha zapojovat do programu i ostatní země a propojovat tak širší okruh studentů. Studenti členských zemí EU se mohou plně zapojit do všech činností programu. Kromě těchto zemí se do programu mohou zapojit členské země EFTA (The European Free Trade Association) Norsko, Island, Lichtenštejnsko. A dále též kandidátské země Turecko, Severní Makedonie a Srbsko. Všechny tyto země se označují souhrným názvem „EU Member States and third countries associated to the Programme”. Ostatní země nejsou z programu plně vyloučeny, ale možnosti jejich účasti jsou omezené (viz web EU[3]). Mohou však využít jiných možností vycestování, jako jsou mezinuverzitní dohody[4].

Na Masayrkově univerzitě se o zahraniční studijní pobyty stará Centrum zahraniční spolupráce, které na svém webu popisuje možnosti vycestování[5]. Slouží jako centralizovaný zdroj informací a univerzitní koordinátor. Jelikož jsou informace pro celou univerzitu, je potřeba sledovat i fakultní, případně oborový web. Některé fakulty mají totiž své vlastní mezifakultní smlouvy s univerzitami po celém světě. I co se týče Erasmu+, nemůže student vyjet jen tak, kam se mu zachce. Preferovaná univerzita musí být s oborem propojena a musí studenta přijmout. KISK nabízí v rámci Erasmu+ možnost vyjet do Norska, Estonska, Turecka a Maďarska[6].

Na závěr si dovolím krátké zamyšlení. Byť se může náš vzdělávací systém místy jevit zastaralý, mnoho lidí si neuvědomuje, jak dostupné u nás vzdělávání je. Jaké možnosti studia existují a jak snadné je dostat se k informacím. Lidé si příležitostí vzdělávání často ani neváží. Spousta kvalitního vzdělávání je zdarma, na některé oblasti existují stipendia apod., což se nedá říct o všech zemích světa. Mnohdy je kvalitní vzdělávání je zpoplatněno a pro některé demografické skupiny tak za finanční bariérou. Snaha propojovat vzdělávání napříč zeměmi je skvělým příkladem toho, jak přístupné u nás vzdělávání je. Osobně cením i zvyšující se tendenci zapojovat nečlenské země EU do Erasmu+ a obecně bilaterální smlouvy. Ráda bych viděla, aby vzdělání bylo dostupnější pro studenty ze všech zemí světa, nejenom z Evropy (EU). Lze jen spekulovat, v jak dohledné budoucnosti k tomu dojde.

Zdroje a reference:

[1] Erasmus to Erasmus+: history, funding and future. (2024). European Commission, Directorate-General for Education, Youth, Sport and Culture. https://erasmus-plus.ec.europa.eu/about-erasmus/history-funding-and-future#intro
[2] Tamtéž.
[3] Eligible Countries. (2024). European Commission, Directorate-General for Education, Youth, Sport and Culture. https://erasmus-plus.ec.europa.eu/programme-guide/part-a/eligible-countries?
[4] Opportunities from outside the EU. (2024). European Commission, Directorate-General for Education, Youth, Sport and Culture. https://erasmus-plus.ec.europa.eu/opportunities/opportunities-from-outside-the-eu
[5] Masarykova univerzita Centrum zahraniční spolupráce. (2024). https://dosveta.muni.cz/
[6] Zahraniční studijní pobyty a stáže. (2024). Katedra informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. https://kisk.phil.muni.cz/studenti/zahranicni-studijni-pobyty-a-staze