Erasmus+ jako univerzitní nástroj k osobnímu seberozvoji?
EuRopean Action Scheme for the Mobility of University Students je program, založený před pětatřiceti lety Evropskou unií.
„Erasmus byl zřízen v roce 1987 jako výměnný program pro vysokoškolské studenty. Již od prvního roku své existence, kdy se ho účastnilo 3 200 studentů z 11 evropských zemí (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko a Spojené království), se program nestále rozvíjel. Dnes Erasmus+ (založen v r. 2014, poznámka autora) nabízí širokou škálu příležitostí v oblasti vysokého školství, odborného vzdělávání a přípravy, základního školství, vzdělávání dospělých, mládeže a sportu. Účastnit se ho mohou všichni, co právě procházejí vzdělávacím procesem, vyučující a pracovníci s mládeží.“ — Evropská komise
Myšlenku založení tohoto úspěšného programu má na svědomí italská pedagožka a vědecká konzultantka Sofie Corradi. Přezdívá se jí také „Mamma Erasmus“.
European Parliament Multimedia Platform (europa.eu)
Celková myšlenka dlouhodobých (ročních, semestrálních) výměnných studijních pobytů v zahraničí si v sobě nese myšlenku fungování studentů na středověkých univerzitách. Už samotné workshopy a přednášky (včetně těch, která pořádá Masarykova univerzita) se snaží studenty nalákat na poznávání nových kultur, zlepšení si jazyka a najití si nových přátel.
Příspěvková organizace Dům zahraniční spolupráce (zaštítěna Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy) na svých stránkách Erasmus program popisuje takto:
„Program Erasmus+ umožňuje mezinárodní výjezdy a podporuje mezinárodní spolupráci. Přináší inovace do vzdělávání a v účastnících podporuje všeobecný rozvoj dovedností. Zpřístupňuje českým organizacím nenahraditelné zkušenosti ze zahraničí a pomáhá jim navázat cenné mezinárodní spolupráce.“
Přestože na stránkách institucí se klade důraz na mezinárodní spolupráci a zlepšení kvality studia na zahraniční univerzitě, v mnoha rozhovorech s absolventy programů zaznívá spíše chvála nad možnostmi cestovat a setkávat se s novými lidmi. Například v rozhovorech se studenty MU v časopise Magazín M. Zde a zde.
V článku Erasmus Exchange Program: Opportunity for professional growth or sponsored vacations? se autoři zabývají, jak moc je Erasmus program důležitý pro samotné studium účastníka a zlepšení podmínek na trhu práce.
Zjišťují, že nemůže být prokázán žádný implicitní dopad mobility na úspěšnou kariéru jednotlivců. (Juvan&Lesjak, 2013, p. 23). A výsledky jejich dotazování naznačují, že profesní motivy (absolvování zkoušek, studium hlavních témat souvisejících s programem atd.) nejsou nejdůležitějšími motivy. Studenti obecně očekávají, že v rámci programu Erasmus získají nové zkušenosti, zlepší jazykové dovednosti a poznají nové přátele. Vzdělání a lepší příležitosti k zaměstnání nejsou považovány za něco, s čím by člověku pomohl Erasmus. Další ukazatel ukazuje, že studenti nevnímají programy Erasmus jako příležitost ke zlepšení svého profesního portfolia (Juvan&Lesjak, 2013, p. 28). Autoři sami podotýkají, že v dotazování pracovali s malým vzorkem respondentů.
Článkem Topology of the Erasmus student mobility network z roku 2011 by se dalo doplnit, že studenti jsou obvykle zaujatí vůči institucím, které byly dříve vybrány jejich kolegy z domovské univerzity.
Tedy, i při výběru zahraniční univerzity je větší důraz kladen na zkušenosti a reference spolužáků a studentů. Obecně, studie zabývající se sítěmi studentských mobilit došla ve svých výsledcích překvapujících závěrů, které se výrazně lišily od předpokladů na začátku výzkumu.
V podobném duchu se nese i článek Gender Gap in the ERASMUS Mobility Program, který se zaobíral zjištěním silné genderové asymetrie mezi účastníky programu v roce 2011/12. Tato asymetrie byla geograficky podmíněna. Bylo zjištěno, že Skandinávie je jediná oblast, která je přitažlivější pro studenty mužského pohlaví. Jinak v celé Evropě nadměrně převyšuje počet studentů ženského pohlaví.
Další zajímavá studie se zabývá kontroverzním tématem, jestli Erasmus mobilita posiluje evropskou identitu. Panují zde protichůdné názory. Panelová studie z roku 2015 Rethinking the ‘Erasmus Effect’ on European Identity se snaží oponovat starším studiím, jestli existuje “Erasmus Effect“, který ovlivňuje koncept „evropské identity“.
Two previous panel studies, based predominantly on students from, and studying abroad in, the United Kingdom, concluded that Erasmus participation does not enhance European identity (Sigalas, 2010; Wilson, 2011). Indeed, my analysis indicates that this is true for British students. However, for the other five nationalities analyzed here, there is a clear relationship between Erasmus participation and enhanced European identity, suggesting the limitations of extrapolating from UK-centric data to draw conclusions about the ‘Erasmus effect’. Furthermore, while Kuhn (2012) is probably correct that transnational contact will have a greater impact on the European identity of individuals who have a lower baseline level of identification than most university students have, the evidence suggests that university students nevertheless are still susceptible to identity transformation. Indeed, while Erikson (1968) emphasizes adolescence as the most crucial period of identity formation, the data indicate that, even among young adults, identities remain malleable enough that, over the course of a half-year, there is a marked change in European identity after studying abroad. (Mitchel,2015 p. 345)
Protože je Erasmus v možnostech studentů ukotven již přes třicet let, vzniklo na toto téma mnoho vědeckých článků a studií. Mnoho z nich se také týká finanční stability a financování studentů, kteří se účastní. Například tento.
Mobilita Erasmus+ je moderním programem, který má snahy posílit vzdělávání studentů v Evropě. Je to moderní nástroj o kterém můžeme říct, že si bere inspiraci z fungování středověkých univerzit. Na rozdíl od nich, již slovy Corradiové, je Erasmus programem, který z příležitostí pro pár vyvolených se stal tou samou příležitostí pro masy.
Böttcher, L., Araújo, N. A. M., Nagler, J., Mendes, J. F. F., Helbing, D., & Herrmann, H. J. (2016). Gender gap in the ERASMUS mobility program. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0149514
Derzsi, A., Derzsy, N., Káptalan, E., & Néda, Z. (2011). Topology of the Erasmus student mobility network. Physica A: Statistical Mechanics and Its Applications, 390(13), 2601–2610. https://doi.org/10.1016/j.physa.2011.02.041
Juvan, E., & Lesjak, M. (2011). Erasmus Exchange Program: Opportunity for professional growth or sponsored vacations? Journal of Hospitality & Tourism Education, 23(2), 23–29. https://doi.org/10.1080/10963758.2011.10697003
Mitchell, K. (2015). Rethinking the Erasmus Effect on European Identity. Journal of Common Market Studies, 53(2), 330–348.
Od Erasmu k Erasmu+: příběh trvající 30 let. Evropská komise. Retrieved April 21, 2022, from https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/MEMO_17_83
