Evidence Based Learning?
Co je psáno, to je dáno!
Jak sám název napovídá, jedná se o způsob učení, který je založen na určitých důkazech. Důkazem tak může být již známá a ověřená informace, ale primárním zájmem v Evidence Based Learning je především cesta, kterou student sám vykonává, aby si své domněnky takhle ověřil.
Základ Evidence Based Learning je položen v medicíně, kde jakékoli kroky musí být odůvodněny a evidovány. V tomto odvětví se tedy jedná o Evidence Based Medicine a lze ji popsat jako:
„… pečlivé, explicitní, uvážlivě kritické použití nejlepších soudobých poznatků a důkazů při rozhodování o péči u konkrétního pacienta.“
A je to přece smysluplné. Ve chvíli, kdy je lidskými činy ovlivněn další život, je přece naprosto pochopitelné, aby tyto kroky byly již ověřené a standardizované. Nechceme riskovat, ale postupovat podle osvědčených principů, které zajistí ten nejlepší možný výsledek.
Proč bychom ale takhle nemohli přemýšlet i v rámci vzdělávání?
Používat osvědčené metody, které nás přivedou ke stejným, kvalitním výsledkům. Zároveň ovšem ale respektovat osobnosti a jednotlivé povahy studentů.
Jedním z hlavních aspektů vzdělávání založeného na důkazech je proces, kdy student nad tématem, o kterém se učí, přemýšlí. Ať už je přemýšlením myšleno, že zpracovává poznámky, nebo si stanovuje další otázky, které by ho o tématu zajímaly. Student je v podstatě naváděn, aby si v rámci učení a ověřování informací našel svou cestu v rámci vyhledávání relevantních odpovědí.
Vzdělávání založené na důkazech operuje především v rámci dvou přístupů. Tím prvním je využití existujících důkazů v rámci celosvětového výzkumu o daném či blízkém tématu. Zde je důležité především vědět, a mít přehled, o významných informačních zdrojích, nejen obecných, ale i oborově zaměřených. V podstatě vědět, kde hledat. Druhým přístupem je vytvoření spolehlivých důkazů, které specifikují, a především verifikují, již známé informace, které nemají tolik kvalitní a či jistou povahu.
Jak již bylo v nadpise naznačeno, co je psáno, to je dáno, důkazy jsou pro Evidence Based Learning primárním zdrojem informací. Ruku s tím jde ovšem zároveň i kritické myšlení a znalost autorského zákona. Dodnes vzpomínám na slova jednoho docenta, který mi kladl na srdce, abych se nesnažila znát a vědět vše, nejdůležitější je vědět, kde to hledat.
Zdroje:
DAVIES, Philip. WHAT IS EVIDENCE-BASED EDUCATION?. British Journal of Educational Studies [online]. 1999, 47(2), 108–121 [cit. 2018–04–19]. ISSN 0007–1005. Dostupné z: https://www.cebma.org/wp-content/uploads/Davies-What-is-Evidence-Based-Education.pdf
MAREŠ, Jiří. EDUKACE ZALOŽENÁ NA DŮKAZECH: INSPIRACE PRO PEDAGOGICKÝ VÝZKUM I ŠKOLNÍ PRAXI. Časopis Pedagogika [online]. 2009, 59(3), 232–258 [cit. 2018–04–19]. ISSN 2336–2189. Dostupné z: http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=1012&lang=cs
SMITH, Marc. Evidence-based education: is it really that straightforward?. The Guardian [online]. 2013 [cit. 2018–04–19]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/teacher-network/2013/mar/26/teachers-research-evidence-based-education
