Faktory ovlivňující předčasné ukončení MOOC kurzů

Prostřednictvím MOOC kurzů si můžeme rozšířit vzdělání a získat certifikát ze všech možných oborů vyučovaných na různých školách, mezi nimiž nechybí ani nejprestižnější univerzity z celého světa. Kurzy jsou všem zájemcům o vzdělání jednoduše dostupné prostřednictvím internetu a to buď zdarma, nebo za nevelký poplatek, který se obvykle platí pouze, pokud účastník kurzu vyžaduje od univerzity, která kurz poskytuje, potvrzení o absolvování kurzu ve formě certifikátu.

Právě snadná dostupnost a široká nabídka kurzů z různých oborů dělá z MOOC kurzů oblíbený způsob vzdělávání. Například v roce 2017 se do MOOC kurzů přihlásilo 23 miliónů nových studentů, přičemž celkový počet lidí, kteří někdy vyzkoušeli MOOC kurz se vyšplhal na 81 miliónů.[1] Z celkového počtu zapsaných jedinců však kurz úspěšně dokončí v průměru pouze 10 % studentů.[2]

Proč kurzy nedokončuje tak vysoké procento lidí? Jaké jsou nejčastější důvody pro předčasné ukončení kurzu? A je možno studenty nějakým způsobem motivovat k tomu, aby kurzy úspěšně dokončili?

Časové období předčasného ukončení kurzu

V první řadě bychom se měli podívat na to, ve které části kurzu účastníci přestanou pracovat. Z výzkumu, který ve svém článku popisuje David Glance,[3] vyplynulo, že z hlediska předčasného ukončování online kurzů lze studenty rozdělit do dvou skupin. První z nich tvoří téměř polovina studentů, která kurz ukončila ihned poté, co zhlédla začátek prvního videa v úvodní lekci kurzu. Zbytek studentů u kurzu vydržel podstatně déle, avšak většina jej nakonec stejně předčasně ukončila.

Co vede účastníky kurzu k tomu, aby kurz opustili hned na začátku? Myslím si, že jedním z důvodů může být to, že lidé se mohou přihlásit do několika kurzů současně a poté, co uvidí úvodní přednášku, se rozhodnou, který kurz si vyberou a budou v něm pokračovat. V takovém případě by sice bylo lepší, kdyby u všech kurzů, o které měli zájem, zhlédli alespoň celou úvodní lekci, a až pak se rozhodli, kterému kurzu se budou nadále věnovat, ale je možné, že přednášející například hned na začátku představil obsah celého kurzu a definoval podmínky pro jeho úspěšné ukončení. Zapsaní jedinci si tak mohli uvědomit, že jim buď předepsané podmínky, nebo přednášející z nějakého důvodu nevyhovují a rozhodli se pro výběr jiného kurzu. Také mohli narazit na problém s jazykovou bariérou, o kterém si povíme až za chvíli.

Můžeme nějak přimět studenty, aby kurz neukončovali hned poté, co uvidí prvních pár minut úvodního videa? Podle mého názoru by se tvůrci kurzu mohli například snažit udělat úvodní přednášku tak, aby zaujala co nejvíce lidí. Pak však může dojít k tomu, že i když bude pro mnohé lidi první přednáška zajímavá, následující lekce už pro ně nemusí být až tak atraktivní a stejně následně kurz předčasně ukončí. Navíc jestliže studenti zjistí, že jim nevyhovují podmínky kurzu, je pro ně dle mého názoru lepší kurz ukončit co nejdřív, aby pak měli dostatek času na nalezení kurzu, který pro ně bude vhodnější. Vzhledem k těmto důvodům si myslím, že bychom se měli zaměřit spíše na druhou skupinu odpadlíků z kurzu, tedy ty, kteří práci na kurzu vzdají až v jeho průběhu a měli bychom se zamyslet, zda je možno tyto jedince motivovat k tomu, aby kurz předčasně nevzdávali.

Jev vyskytující se u této skupiny popisuje Glance jako vyčerpání ega, podle kterého mají lidé pouze předem dané množství silné vůle, která je motivuje k práci na kurzu. Tím, jak studenti na kurzu pracují, se jejich silná vůle a sebekontrola postupně vyčerpává, až jim nakonec žádná nezbude a oni kurz ukončí. Na zvyšování vůle je však možné pracovat a proto pokud by tito studenti byli dostatečně motivováni, kurz by mohli úspěšně dokončit. To, zda studenti kurz dokončí, ale ovlivňuje také řada dalších faktorů.

Faktory ovlivňující práci v kurzu

Od doby, kdy se MOOC kurzy prostřednictvím internetu rozšířily mezi širokou veřejnost, bylo provedeno mnoho výzkumů, které se zabývaly tím, jaké faktory působí na jedince zapsané v kurzech a jaký vliv tyto faktory mají na dokončení či nedokončení kurzů.

Příkladem může být výzkum, který probíhal ve Spojených státech. Pomocí kvalitativních metod byly zjišťovány důvody pro zápis studentů do vybraného MOOC kurzu a problémy, se kterými se během práce na kurzu potýkali. Hlavní motivací pro zápis do kurzu byl zisk znalostí, osobní zájem o dané téma a také určitý komfort, se kterým se s online vzděláváním pojí. Při studiu se následně potýkali s nedostatkem času a problémy s připojením k internetu.[4]

Nedostatek času je v dnešní době obecně velkým problémem. Lidé často přecení své časové možnosti nebo jim do života vstoupí neočekávaná situace a následně se musí rozhodnout, které činnosti jsou pro ně důležité a které věci mohou chvíli počkat tak, aby vše časově zvládli.

Představme si situaci, kdy máme spoustu povinností týkající se školy nebo práce a do toho jsme zapsaní i v nějakém MOOC kurzu. Najednou zjistíme, že nejsme schopni všechny úkoly udělat včas a potřebujeme si vybrat, čemu se budeme věnovat přednostně. Velmi pravděpodobně se naší prioritou stane škola nebo práce, protož následky nesplnění povinností ve škole či v práci budou horší než následky toho, že nedokončíme MOOC kurz.

Podle mého názoru je v takovýchto případech možné studenty pouze motivovat k tomu, aby přemýšleli, jak mohou zlepšit svůj timemanagement tak, aby kromě školy a práce měli čas také na studium nepovinných online kurzů. Studenti by se také měli ještě před začátkem kurzu zamyslet nad tím, zda jim bude více vyhovovat kurz, na kterém musí pravidelně pracovat například každý týden, nebo kurz, který mohou studovat nárazově. Při výběru druhého typu kurzu však hrozí to, že si lidé špatně rozvrhnou práci na kurzu a vše nechají až na poslední chvíli, kdy budou muset dodělávat více lekcí najednou a to může být problém jak z časového hlediska, tak i z hlediska určité ztráty motivace dále na kurzu pracovat, protože účastníci kurzu nebudou schopni najednou zvládnout velké množství témat a úkolů.

Druhým problémem, který vyšel najevo ze zmiňovaného výzkumu, byl přístup k internetu. V dnešní informační společnosti máme mnohdy pocit, že připojení k internetu je dostupné takřka kdekoli. Musíme však myslet na méně rozvinuté státy či nějaké malé vesnice, kde jsou možnosti připojení k internetu omezené. Obyvatelé takovýchto míst poté nemohou na online kurzech pracovat kdekoli chtějí a musejí například jezdit do nějakého většího města, což je pro ně náročné.

Účastníci online kurzů také mohou cítit sociální izolaci kvůli nedostatečné komunikaci a to jak při interakci s tutorem kurzu, tak i při komunikaci s dalšími účastníky kurzu.[5] Na rozdíl od komunikace face-to-face je v online kurzech obtížnější například požádat tutora o vysvětlení nejasného obsahu nebo získávání zpětné vazby na to, zda student vyučovanou látku správně pochopil. Lidé zapsaní v online kurzech spolu sice mohou navzájem komunikovat prostřednictvím psaní komentářů k jednotlivým lekcím nebo pomocí sociálních sítí, neboť některé MOOC kurzy mají například vytvořenou skupinu na Facebooku či jiné sociální síti, kde se mohou uživatelé doptávat na věci, kterým v kurzu nerozuměli a navzájem si tak s dalšími studenty radit nebo se motivovat k dokončení kurzu. Takový typ komunikace však podle mého názoru není dostačující a reálný kontakt je pro většinu lidí důležitý. Ideální je například to, když se více osob, které se znají v reálném světě, společně zapíše do nějakého MOOC kurzu, protože se mohou lépe motivovat a navzájem si v kurzu pomáhat.

Dalším faktorem vyplývajícím z výzkumů účastníků MOOC kurzů je také délka výukových videí.[5] Obecně jsou preferována kratší videa, protože videa trvající například hodinu studentům připadají nudné a mají problém tak dlouho udržet pozornost. Dlouhá videa jsou také nevýhodná, pokud mají účastníci kurzu pomalejší připojení k internetu, protože jejich načítání trvá delší dobu.

Mezi další problémy spjaté s MOOC kurzy patří také již zmiňovaná jazyková bariéra. Kurzy jsou sice dostupné v mnoha jazycích, ale největší míru zastoupení má angličtina.[6] To je logické vzhledem k tomu, že angličtina patří mezi nejrozšířenější světové jazyky.[7] Problém však nastává u jedinců, kteří angličtinu či jiný světový jazyk neovládají na takové úrovni, aby porozuměli lekcím v MOOC kurzech. Některá videa sice obsahují titulky, avšak i ty jsou často dostupné pouze anglicky. A ačkoli v dnešní době není problém využít různé slovníky a překladače, toto řešení by pro člověka, který by si takto musel překládat celý obsah kurzu, bylo značně časově náročné a frustrující.

Je možné jazykovou bariéru odstranit nějakým jiným způsobem? Jeden z největších poskytovatelů MOOC kurzů EdX se například v rámci projektu některé své kurzy snaží překládat do čínštiny,[8] jakožto do nejvíce mluveného jazyka světa. Tím se však nevyřeší jazyková bariéra u ostatních národů.

Zajímavé by mohlo být zapojení dobrovolníků, kteří by kurzy překládali i do dalších méně rozšířených jazyků. Vzhledem k obrovskému množství kurzů je to však nereálné. Jediným možným řešením tedy zřejmě i nadále zůstává využívání překladačů při studiu nebo studování omezeného množství kurzů, které jsou dostupné v jazyce, jemuž daní jedinci rozumí.

Zvýšení úspěšnosti v MOOC kurzech

Co tedy můžeme udělat pro to, aby se zvýšil počet studentů, kteří úspěšně dokončí MOOC kurzy? Jako nejdůležitější vnímám podporu vzájemné interakce mezi účastníky kurzů. V každém kurzu by studenti měli mít možnost psát si komentáře, v případě kurzů s velkým počtem studentů je vhodné zvážit vytvoření skupiny na sociálních sítích. Dále by tvůrci kurzu měli přemýšlet nad tím, jak vhodně strukturovat obsah a využívat například krátká videa. V neposlední řadě bychom měli podporovat i překlad kurzů do méně známých jazyků tak, aby byly kurzy dostupné pro širokou část populace.

Seznam použité literatury

[1] SHAH, Dhawal. By The Numbers: MOOCS in 2017: How has the MOOC space grown this year? Get the facts, figures, and pie charts. In: Class Central [online]. Class Central, ©2011–2017 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://www.class-central.com/report/mooc-stats-2017/

[2] ELLIOTT, Sara. How many MOOC students finish their courses?. In: HowStuffWorks [online]. HowStuffWorks, ©2018 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://people.howstuffworks.com/how-many-mooc-students-finish-courses.htm

[3] GLANCE, David. Online courses, diets, and going to the gym. The science of why we give up. In: The Conversation: Academic rigour, journalistic flair [online]. UK: The Conversation Trust, 2018, November 3, 2014 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://theconversation.com/online-courses-diets-and-going-to-the-gym-the-science-of-why-we-give-up-33746

[4] SHAPIRO, HB; et al. Understanding the massive open online course (MOOC) student experience: An examination of attitudes, motivations, and barriers. Computers [online]. 2017, 110, 35–50 [cit. 2018–05–19]. DOI: 10.1016/j.compedu.2017.03.003. ISSN 03601315. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=edselp&AN=S0360131517300519&lang=cs&site=eds-live&scope=site

[5] HONE, Kate S. a Ghada R. EL SAID. Exploring the factors affecting MOOC retention: A survey study. Computers [online]. 2016, 98, 157–168 [cit. 2018–05–19]. DOI: 10.1016/j.compedu.2016.03.016. ISSN 03601315. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0360131516300793

[6] EdX Search. EdX [online]. EdX, ©2012–2018 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://www.edx.org/course

[7] LANE, James. The 10 Most Spoken Languages In The World. In: Babbel: Magazine [online]. Lesson Nine, ©2018, Apr 24, 2016 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://www.babbel.com/en/magazine/the-10-most-spoken-languages-in-the-world

[8] LAPOWSKY, Issie. MOOCs Try to Break the Language Barrier. In: Inc. [online]. Manuseto Ventures, ©2018 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://www.inc.com/issie-lapowsky/mooc-providers-break-language-barrier.html