Fenomén jménem podcast: vysílání z obýváku?
Vedle fotografií, textu a videa stojí mezi digitálními objekty, které dnes může tvořit téměř každý, také audionahrávky. Kromě hudebních nahrávek a audioknih, případně živých rádiových vysílání, dnes ovšem nový záchvěv popularity zaznamenávají mimo jiné i podcasty. Stávají se nástrojem marketingu, vzdělávací pomůckou a novým trendem mezi známými osobnostmi. Mít podcast je dnes poměrně jednoduché, a přitom z širšího hlediska tato oblast digitální tvorby stále působí jako neprobádané moře, a to zejména u nás v České republice.
Co je to vlastně podcast?
Podcast je v podstatě zvukový soubor, nejčastěji obsahující mluvené slovo, který se nejblíže podobá tomu, co můžeme slyšet v rádiích. Některými prvky se ovšem od takového vysílání zásadně liší. Podstatnou součástí podcastu je jeho nezávislost na čase nahrávání nebo vysílání, jelikož se jedná typicky o soubor zveřejněný pomocí nějaké služby na internetu, který si uživatelé této služby mohou přehrát kdykoliv chtějí. Často existuje i možnost si nahrávku stáhnout a využívat ji offline. [1]
Dalším znakem podcastu je sériovost. Jedná se obvykle o dlouhodobější projekty, ve kterých jsou epizody vydávány pravidelně s neomezeným maximálním počtem zveřejněných nahrávek. [2] Jednotlivé nahrávky musí být umístěny na internetovém úložišti, které umožňuje využití RSS kanálu. Pomocí něj se nejnovější epizody pravidelně objevují ve službách využívaných koncovými uživateli, dnes například ve Spotify či Apple Podcasts, ačkoli existují i aplikace, které si můžeme zdarma stáhnout a které jsou určené pouze pro poslech podcastů.
Tematicky jsou podcasty nejblíže videu a na první pohled by se mohlo zdát, že právě ve srovnání s videem nemají podcasty co nabídnout. Video zaujme více smyslů, je často dynamičtější a zejména díky platformě YouTube i více rozšířené. Podcasty ovšem nabízejí jiný úhel pohledu na konzumaci digitálního obsahu. Vzhledem k tomu, že audionahrávky je možné poslouchat i při vykonávání dalších činností, mohou podcasty doprovázet velkou část našeho dne. Podcast si můžeme pustit při vaření, obvyklé cestě dopravním prostředkem nebo například při večerním běhu a zpříjemnit si tak každodenní aktivity. Podcast si také může na rozdíl od videa, u kterého je vyžadována rychlost a akce, dovolit mít delší stopáž, právě díky spojení s těmito činnostmi.[3]
Podcasty zároveň nejsou nijak novou záležitostí. Samotné slovo “podcast” bylo poprvé použito v komunitě audiobloggerů v roce 2004 jako spojení slov “ipod” a “broadcasting”. [4] Většímu ohlasu se u nás ovšem podcasty těší až v posledních letech, jejich popularita stoupá spolu se zájmem o audioknihy a mluvené slovo obecně. Podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů se v roce 2018 tržby z prodeje audioknih zvedly oproti roku předcházejícímu o 16,2 %, což jistě není zanedbatelné číslo. [5]
K čemu je to dobré?
Využití podcastů je, zdá se, na první pohled evidentní. Jednoduše je to zábava. Stejně jako se podíváme na video nebo si přečteme pár kapitol knihy, můžeme si pustit podcast, pokud chceme chvíli relaxovat. Podcastů, které jsou určeny primárně pro zábavu je velká část a dá se téměř hovořit i o audioknihách na pokračování. Nicméně, zde hranice podcastu zdaleka nekončí, kromě těchto “beletristických” děl se můžeme setkat také se zpravodajskými podcasty, podcasty určenými ke vzdělávání a čím dál častěji je možné vidět podcast také jako součást marketingového mixu různých značek.
Pro novináře a zpravodajské servery může být tvorba podcastů cestou, jak oslovit nové čtenáře nebo ty, kteří se ke koupi či využití textového materiálu nedostanou či nad ním nechtějí trávit čas. Zároveň se jedná o způsob, jak přidat sdělení novou vrstvu, nebo jak zmiňuje Jamil Smith, editor amerického časopisu The New Republic, novou dimenzi. [6] Redakce tak nemusí čekat, až se její členové dostanou do vysílání v rádiu či do pořadu v televizi a předá příběh dříve, poutavěji a tak, aby odpovídalo jejím představám.
Pokud se zaměříme na podcast jako na vzdělávací materiál a jeho použití ve výuce, nemusí se vždy nutně jednat pouze o jeho použití jako podpůrného a doplňujícího materiálu. Zajímavé je také vytváření záznamu přednášky či hodiny, který lze dnes pořídit obvykle poměrně snadno. Takový materiál může být poté velice vhodný nejen pro studenty kombinovaných forem studia, ale také pro ty, kteří mají například potíže s psaným textem a kvalitně zaznamenaná odpřednášená látka jim může výrazně pomoci při učení a přípravě na evaluaci. V této etapě svého využití ovšem podcast neustrnul, podle Christophera Drewa z Teesside University ve Velké Británii je klíčové rozvíjet dále možnosti designu podcastů pro jednotlivé oblasti zájmu a účely a nezůstávat pouze u jedné osvědčené šablony, která bude používaná univerzálně. [7]
V oblasti marketingu může pak být podcast novou konkurenční výhodou. Díky blízkému kontaktu s posluchačem (hlas, delší stopáž, doprovod posluchače téměř kamkoliv) má potenciál budovat se zákazníkem nebo uživatelem hlubší vztah skrze vyprávění příběhu značky či produktu nebo služby. [8]
Současná česká scéna
Pokud si chceme poslechnout nějaký český podcast, ale nevíme, kde je hledat nebo jak se jmenují, vyplatí se začít na stránkách, které se snaží vytvářet přehled českých, a v jednom případě i slovenských, podcastů. Takový seznam nalezneme například na webu Českýpodcasting.cz, Audiolibrix (ti sdružují i zmíněné slovenské podcasty) nebo České podcasty. Poslední zmíněná stránka je projektem Dana Tržila, který je zároveň autorem podcastu Proti Proudu, založeném na rozhovorech se zajímavými osobnostmi. Podobný formát využívají i další přední české podcasty jako například Host Lucie Výborné z produkce Radiožurnálu nebo Deep Talks Petra Ludwiga.
Do jisté míry se také podcasty pojí s blogováním a blogery, kteří čím dál tím častěji přesouvají alespoň určitou část své tvorby do audio prostředí. Mezi takové můžeme zařadit například Jaký si to uděláš? Kateřiny Rezkové, Cukrfree podcast Janiny Černé a v jistém smyslu i Linku Karla Kovyho Kováře a Terezy Salte. Ze zpravodajských podcastů lze zmínit tvorbu Českého rozhlasu — podcasty Vinohradská 12 nebo Evropa Plus, dále také podcast Studio N z dílny Deníku N, moderovaný Filipem Titlbachem nebo podcast ČT 24, který jde převážně cestou propojení s existujícími televizními pořady této stanice.
Z tematických podcastů by nás mohly zajímat například knižně zaměřený Klářin podcast nebo Literární disko Lucie Zelinkové, kterému se v poslední době dostává velké pozornosti. Zajímavým pokusem je také podcast Reného Nekudy o tvůrčím psaní nebo Pohádkář Luboše Pavla. Z prostředí sociálních sítí a internetu se zrodil podcast Děrné štítky, opět z dílny Českého rozhlasu. Možnosti podcastu jsou ovšem neomezené, a tak je možné setkat se i s podcasty například z oblasti lékárnictví, českého zločinu nebo třeba cyklistiky.
Jak si vytvořit vlastní podcast, aneb jde to i z obýváku?
S návody na to, jak si vytvořit vlastní podcast jako by se v poslední době roztrhl pytel, málokterý ale představuje téma dostatečně komplexně a zároveň srozumitelně. Vždy je totiž potřeba řešit dvě roviny — technickou (tu v obýváku) a tu online (jak dostat podcast k lidem). Velmi všeobjímající z tohoto úhlu pohledu je návod Tomáše Sobela, který je mimojiné také autorem podcastu #VaseJmenoJeVaseZnacka.
V technické rovině je určitě potřeba použít správné nebo alespoň dostačující vybavení pro nahrávání zvuku, ale možná ještě důležitější je vytvořit si pro nahrávání správné prostředí. V něm by se neměl příliš rozléhat zvuk, což se dá vyřešit buďto zapůjčením nějaké nahrávací místnosti či hudební zkušebny anebo, v případě zmíněného obýváku, vytvořením nějakého „stanu“ například kreativně z peřin. Pokud plánujeme u nahrávání podcastů zůstat, pravděpodobně je dobré investovat do kvalitního mikrofonu a dalšího příslušenství, nicméně pokud si chceme na začátku pouze vyzkoušet něco nového a zjistit, zda nás to bude bavit a budeme mít co říct, postačí nám i lepší telefon.
Jako software pro pořízení a úpravu nahrávky můžeme využít například opensourcové Audacity, nicméně existují i jiné varianty jako například Adobe Audition, který je ale ovšem zpoplatněný. Pokud již máme hotovou nahrávku, je dobré ji upravit v postprodukci, a to podle toho, jak dobře si s daným softwarem rozumíme a také jak moc profesionálně se nahrávání chceme věnovat. Profesionální produkce vyžaduje mnoho úprav od střihu a odstranění šumu až po vkládání znělky, použití zvukových efektů a hudební podkreslení.
Jakmile máme připravenou nahrávku, dostáváme se do druhé fáze, kde řešíme její distribuci tak, aby si ji mohli poslechnout všichni, na které cílíme. Služby jako Spotify nebo iTunes neslouží k ukládání jednotlivých souborů s nahrávkami, a proto je potřeba je uchovávat někde jinde. Nejčastější a nejpraktičtější variantou takového úložiště je pravděpodobně SoundCloud. Jeho nejobyčejnější verze je zdarma a poskytuje nahrání 3 hodin zvukového záznamu, což nám pro zjištění, zda se dané oblasti chceme dále věnovat, může na nějakou dobu stačit. Ze SoundCloudu poté potřebujeme odkaz na RSS Feed, který vložíme do námi požadované služby. Pokud chceme sdílet podcast s publikem například pomocí Spotify, stačí se zaregistrovat do Spotify For Podcasters, obdobně pak funguje také Apple PodcastConnect. Následně už zbývá pouze propagace a snaha dostat podcast k lidem nebo k námi určené skupině.
Technická a takříkajíc softwarová zručnost jsou při tvorbě podcastu, zdá se, velmi zásadní. Nic z předchozího ovšem nemůže nikdy vynahradit dobrý obsah. Pro tvorbu skutečně kvalitního podcastu je proto zásadní mít připravené téma, o kterém máme co říct, které zaujme a které nás baví. Pokud budeme přinášet nové myšlenky a předávat je s patřičným nadšením tak, aby to naše publikum inspirovalo, jistě nám odpustí a nějaké technické nedostatky.
Závěrem
Dle rozhlasového analytika Adama Javůrka lze předpokládat, že popularita českého podcastu v budoucnu ještě poroste [9], a přestože se zdá, že tematicky je česká audioscéna velmi rozmanitá, stále je tu místo pro inovativní nápady a zajímavé postřehy. Zároveň, z druhého úhlu pohledu, má poslech podcastu doprovázející nějakou činnost nedozírné možnosti a pojí s efektivním využitím našeho času. Ve výsledku tak zbývá poslední otázka. Je lepší poslouchat nebo být poslouchán?
Zdroje
[1] SOBEL, Tomáš. Co je to podcast? Vaše jméno je vaše značka [online]. Tomáš Sobel [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: https://vasejmenojevaseznacka.cz/co-je-to-podcast
[2] SCHULTZE, Petra. Co je to podcast? Audiolibrix Blog [online]. Praha: Audiolibrix, c2012–2019 [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: https://blog.audiolibrix.cz/tema/co-je-to-podcast/
[3] TRŽIL, Dan. Podcasty: Proč je poslouchat a výběr mých oblíbených. Dan Tržil [online]. Dan Tržil, 2015 [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: https://dantrzil.cz/
[4] HAMMERSLEY, Ben. Why online radio is booming. The Guardian [online]. Londýn: Guardian Media Group, c2020, 2004 [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/media/2004/feb/12/broadcasting.digitalmedia
[5] AVA, Jaroslav CÍSAŘ, Jiří FRAUS, Erika FRÝBORTOVÁ, Ivo MAGERA, Filip RŮZHA, Marcela TUREČKOVÁ, Martin VOPĚNKA a Hana ŽÁKOVÁ, TUREČKOVÁ, Marcela, ed. Zpráva o českém knižním trhu 2018/2019. Praha: Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 2019. ISBN 978–80–907020–4–2.
[6] KNOLLE, Sharon. THE RISING POPULARITY OF PODCASTS. Editor [online]. 2016, 149(1), 36–41 [cit. 2020–01–31]. ISSN 0013094X.
[7] DREW, Christopher. Edutaining audio: an exploration of education podcast design possibilities. Educational Media International [online]. 2017, 54(1), 48–62 [cit. 2020–01–31]. DOI: 10.1080/09523987.2017.1324360. ISSN 09523987.
[8] TRŽIL, Dan. Jak využívat podcasty pro firemní marketing. Podnikatel.cz [online]. Praha: Internet Info, c2007–2020, 2018 [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: https://www.podnikatel.cz/clanky/jak-vyuzivat-podcasty-pro-firemni-marketing/
[9] SLÍŽEK, David. Adam Javůrek (Český rozhlas): Občas už fungujeme i systémem podcast-first. Lupa.cz [online]. Praha: Internet Info, c1998–2020, 2019 [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: https://www.lupa.cz/clanky/adam-javurek-cesky-rozhlas-zkousime-uz-pracovat-i-systemem-podcast-first/
