Fenomén vzdělanosti v pojetí prof. J. Průchy

V dnešní přípravě bych se chtěla věnovat vymezení pojmu vzdělanost v české pedagogice. V poslední době je odborná i laická veřejnost doslova zaplavena pojmy “edukace”, “vzdělání”, “vzdělávání” či “vzdělanost” které se často jeví jako synonyma, avšak po seznámení s nimi lze snadno zjistit, že se věnují odlišným oblastem. Tato příprava bude vycházet především ze dvou článků prof. J. Průchy — Vzdělanost/národní vzdělanost: nevyjasněný pojem pedagogické teorie a Vzdělanost Čechů a výzvy pro teorii pedagogiky, který “vzdělanost označuje, jako jeden z paradoxů pedagogické teorie.

Termín vzdělanost je hojně využíván nejen širokou veřejností, ale také odborníky a to i přesto, že doposud nebyl zcela jednoznačně vymezen. To s sebou přináší i otázku, jestli je tedy přípustné aby se “vzdělanost” používala v odborných statích, když nemůžeme s přesností určit, co měl autor na mysli?

Jistou zajímavostí je, že termín vzdělanost přináší i značné problémy při práci se zahraniční literaturou, protože například angličtina k tomuto slovu nemá plnohodnotný ekvivalent. V angličtině se lze setkat s použitím termínu “educational attainment of population”, tedy “dosažená úroveň vzdělání populace”, což ovšem zcela neodpovídá všem konotacím, v rámci nichž se v českém jazyce se vzdělaností pracuje.

Jan Průcha ve svých textech uvádí, že fenomén “vzdělanost” je multidisciplinární pojem, jehož jasné vymezení je poměrně komplikované. Zároveň upozorňuje na potřebu či nutnost dále s fenoménem aktivně pracovat v oblasti teoretického objasnění a ukotvení.

V odborných statích se objevuje řada vymezení fenoménu “vzdělanosti”, s nimiž však se Průcha příliš neztotožňuje a označuje upozorňuje na to, že nepokrývají fenomén v celé jeho šíři.

J. Průcha ve svém článku uvádí např. osobnost F.V.Krejčí, který ve své práci (České vzdělání, 1924), označuje “vzdělanost, jako objektivní stav, jenž přísluší trvale k celému národu. Zatímco “vzdělání” je subjektivně spjato s konkrétním člověkem. Dále podle něj má vzdělanost úzký vztah s fenoménem “národní kultury”.

Dále je v článku zmíněna definice vzdělanosti, která byla zveřejněna v rámci výzkumu „Rozvoj národní vzdělanosti a vzdělávání učitelů v evropském kontextu“. Autorky fenomén definují jako “schopnost celé společnosti nejen se učit z kulturní a sociální zkušenosti, ale také produkovat nové poznatky a využívat je ke svému rozvoji… Vzdělanost se nebude posuzovat jen podle stupně dosaženého vzdělání… Podstatné pro posuzování kvality vzdělanosti budou důkazy kultivovanosti a schopnosti zvládat spolu s ostatními změny, které přináší současný svět, odolávat nejistotám, tvořivě přispívat k zachování a rozvoji lidství.“ Průcha autorkám vytýká, že neposkytují pro objasnění fenoménu dostatečnou definiční základnu.

Jediným východiskem pro vymezení vzdělanosti je, podle Průchy, vyvození z teoretických kontextů či významů v nichž je tento fenomén nejčastěji používán. Obecně lze říci, že používání pojmu lze rozdělit do třech hlavních oblastí. Vzdělanost populace, což je obecně vymezení počtu obyvatel s určitou dosaženou úrovní vzdělání, ať už ve smyslu mezinárodního srovnávání a nebo charakteristiky určité skupiny obyvatel. Dále můžeme hovořit o vzdělanosti, jako o výsledcích školního vzdělávání, což je oblast věnující se úrovni či charakteristice vzdělanosti u mladých lidí — např. v rámci výzkumu PISA. A posledním uchopení, které Průcha obecně ke vzdělanosti uvádí je “vzdělanost, coby funkční gramotnost obyvatel.

Ač většina informací byla čerpána z článku, který byl vydán v roce 2008, domnívám se, že se situace s teoretickým vymezením vzdělanosti příliš nezměnila, protože v rámci rešerše literatury, jsem k tomuto téma nedokázala nalézt novější autory, které by se tomuto fenoménu věnovaly. Téma jsem si vybrala, protože ukazuje na velký paradox v rámci pedagogické terminologie, protože “vzdělanost” je používána v nepřeberném množství mediálních i odborných článcích, které mluví o něčem, co de facto nikdy nebylo definováno a každý výklad může být do jisté míry správný, protože neexistuje žádný “oficiální”.