Fenomén vzdělanosti v pojetí prof. J. Průchy

Klára Dvořákova
Apr 2, 2019 · 3 min read
Image for post
Image for post

V dnešní přípravě bych se chtěla věnovat vymezení pojmu vzdělanost v české pedagogice. V poslední době je odborná i laická veřejnost doslova zaplavena pojmy “edukace”, “vzdělání”, “vzdělávání” či “vzdělanost” které se často jeví jako synonyma, avšak po seznámení s nimi lze snadno zjistit, že se věnují odlišným oblastem. Tato příprava bude vycházet především ze dvou článků prof. J. Průchy — a , který “vzdělanost označuje, jako jeden z paradoxů pedagogické teorie.

Termín vzdělanost je hojně využíván nejen širokou veřejností, ale také odborníky a to i přesto, že doposud nebyl zcela jednoznačně vymezen. To s sebou přináší i otázku, jestli je tedy přípustné aby se “vzdělanost” používala v odborných statích, když nemůžeme s přesností určit, co měl autor na mysli?

Jistou zajímavostí je, že termín vzdělanost přináší i značné problémy při práci se zahraniční literaturou, protože například angličtina k tomuto slovu nemá plnohodnotný ekvivalent. V angličtině se lze setkat s použitím termínu “educational attainment of population”, tedy “dosažená úroveň vzdělání populace”, což ovšem zcela neodpovídá všem konotacím, v rámci nichž se v českém jazyce se vzdělaností pracuje.

ve svých textech uvádí, že fenomén “vzdělanost” je multidisciplinární pojem, jehož jasné vymezení je poměrně komplikované. Zároveň upozorňuje na potřebu či nutnost dále s fenoménem aktivně pracovat v oblasti teoretického objasnění a ukotvení.

V odborných statích se objevuje řada vymezení fenoménu “vzdělanosti”, s nimiž však se Průcha příliš neztotožňuje a označuje upozorňuje na to, že nepokrývají fenomén v celé jeho šíři.

J. Průcha ve svém článku uvádí např. osobnost , který ve své práci (České vzdělání, 1924), označuje “vzdělanost, jako objektivní stav, jenž přísluší trvale k celému národu. Zatímco “vzdělání” je subjektivně spjato s konkrétním člověkem. Dále podle něj má vzdělanost úzký vztah s fenoménem “národní kultury”.

Dále je v článku zmíněna definice vzdělanosti, která byla zveřejněna v rámci výzkumu „Rozvoj národní vzdělanosti a vzdělávání učitelů v evropském kontextu“. Autorky fenomén definují jako “schopnost celé společnosti nejen se učit z kulturní a sociální zkušenosti, ale také produkovat nové poznatky a využívat je ke svému rozvoji… Vzdělanost se nebude posuzovat jen podle stupně dosaženého vzdělání… Podstatné pro posuzování kvality vzdělanosti budou důkazy kultivovanosti a schopnosti zvládat spolu s ostatními změny, které přináší současný svět, odolávat nejistotám, tvořivě přispívat k zachování a rozvoji lidství.“ Průcha autorkám vytýká, že neposkytují pro objasnění fenoménu dostatečnou definiční základnu.

Jediným východiskem pro vymezení vzdělanosti je, podle Průchy, vyvození z teoretických kontextů či významů v nichž je tento fenomén nejčastěji používán. Obecně lze říci, že používání pojmu lze rozdělit do třech hlavních oblastí. Vzdělanost populace, což je obecně vymezení počtu obyvatel s určitou dosaženou úrovní vzdělání, ať už ve smyslu mezinárodního srovnávání a nebo charakteristiky určité skupiny obyvatel. Dále můžeme hovořit o vzdělanosti, jako o výsledcích školního vzdělávání, což je oblast věnující se úrovni či charakteristice vzdělanosti u mladých lidí — např. v rámci výzkumu PISA. A posledním uchopení, které Průcha obecně ke vzdělanosti uvádí je “vzdělanost, coby funkční gramotnost obyvatel.

Ač většina informací byla čerpána z článku, který byl vydán v roce 2008, domnívám se, že se situace s teoretickým vymezením vzdělanosti příliš nezměnila, protože v rámci rešerše literatury, jsem k tomuto téma nedokázala nalézt novější autory, které by se tomuto fenoménu věnovaly. Téma jsem si vybrala, protože ukazuje na velký paradox v rámci pedagogické terminologie, protože “vzdělanost” je používána v nepřeberném množství mediálních i odborných článcích, které mluví o něčem, co de facto nikdy nebylo definováno a každý výklad může být do jisté míry správný, protože neexistuje žádný “oficiální”.

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch

Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore

Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade

Get the Medium app

A button that says 'Download on the App Store', and if clicked it will lead you to the iOS App store
A button that says 'Get it on, Google Play', and if clicked it will lead you to the Google Play store