Filmové pirátství aneb chováme se eticky?
Dnešní doba nám dává křídla. Můžeme cokoli chceme. Možná si to často ani tolik neuvědomujeme a přijímáme tyto skutečnosti automaticky. Večer dostaneme chuť podívat se na Letopisy Narnie a zkrátka můžeme. Nic nám nebrání. Stačí stáhnout, zapnout, dát si třeba něco dobrého a sledování může začít. Toto si nedokázali v našem věku představit ani naši rodiče, o prarodičích nemluvě. Naše generace často stahuje filmy či seriály — však jejich sledování je pro nás zábavou a odreagováním — většinu z nás však už nenapadne položit si otázku, zda je to správné, zda je to etické. Bereme to jako běžnou — zcela obyčejnou — a všemi provozovanou věc. Většina z nás by však obyčejné krádeže v obchodě schopna nebyla, přitom filmy krademe… nebo je to vůbec krádež?
Jeden mladý chlapec mi kdysi řekl: „Na to do kina nepůjdu, počkám, až si to zadara stáhnu.“ — už tady můžeme vidět jeden z problému stahování filmů a seriálů. Upadá návštěvnost kin. Samozřejmě kina byla, jsou a pravděpodobně i budou nadále oblíbená a navštěvovaná, ale možnost stahování online je určitě pravidelně ochuzuje o určité návštěvníky. Ještě výraznější vliv — přímo drtivý dopad — můžeme vidět u nákupů DVD s filmy. V dnešní době si je už téměř nikdo nekupuje. Samozřejmě za to určitě může i celkový vývin a posun technologií (DVD přehrávače jsou na ústupu — či možná přímo v ústraní), ale svou roli tu hraje i online stahování.
Proč lidé filmy a seriály stahují? Je to pohodlné. Můžou všichni — bohatí i chudí, stačí připojení k internetu. Je to rychlé a snadné. Určitým způsobem to můžeme vnímat jako komfort a luxus — v jakoukoli chvíli si můžeme pustit jakýkoli film chceme. Dalšími (velkými) kapitolami je stahování hudby a počítačových her. To jsou ovšem spíše další témata (i když s tímto úzce souvisí), my se dnes budeme věnovat stahování filmů…
Stahovat filmy a seriály je legální, pokud je to pro naši vlastní potřebu. Nelegální (a tím pádem vnímáno jako trestná činnost) je poskytovat filmy a seriály ostatním, pokud na to nemáme právo. Tudíž pokud si film „jen stáhneme“, v očích zákona neděláme (zatím) nic špatného, na místě je však otázka etiky — jestli je to správné, čestné a fér.
Stahování filmů z internetu snižuje zisky samotným filmům. Tvůrci si toho samozřejmě všímají a často se proti tomu snaží bojovat. Se zajímavým řešením přišel režisér Tomáš Vorel, který nahrál své dva filmy (Gympl a Jak ulovit miliardáře) na YouTube. Filmy jsou nahrány v HD kvalitě a obsahují v sobě reklamy, čímž přináší alespoň nějaké zisky tvůrcům, kteří doufají, že se na ně lidé na YouTube zdarma podívají a nebudou už mít potřebu šířit je dál.
Dá se zjednodušeně říci, že autorský zákon v České republice nezakazuje filmy stahovat, ale zakazuje je šířit dál. Tudíž když filmy jen stahujeme — pro vlastní potřebu — z hlediska zákona nic špatného neděláme. Nemají to takto ovšem nastaveny všechny státy. Některé jsou daleko přísnější a i za „pouhé“ stahování trestají, např. Švédsko, Japonsko… V USA funguje skupina US COPYRIGHT GROUP, která pátrá po uživatelích, kteří nelegálně stahují obsah. Jako trest přijde pokuta — v přepočtu na české koruny téměř 70 000 …V České republice policie řeší spíše nelegální stahování softwarů (především u velkých firem) — čili kradené programy. Zajímavým případem — souvisejícím právě s filmy — je kauza s Miroslavem Nektalovem, který mezi lety 2009 a 2012 nahrál více než 4 000 filmů a filmovým distributorům tak způsobil škodu větší než 25 milionů korun. Čtyřiadvacetiletý Nektalov byl vážně nemocný a veškerý svůj volný čas trávil u počítače. Uvedl, že filmy na internet nahrával z toho důvodu, že se mu líbilo dělat ostatním lidem radost. Stalo se to jeho vášní a největším koníčkem. Také to pro něho byl určitě svým způsobem únik z toho skutečného — reálného světa — protože skrz svou nemoc a postižení nemohl normálně a běžně fungovat. S Nektalovem proběhlo soudní řízení, nakonec se však vyhnul jak vězení, tak pokutě. Sám však řekl, že už nikdy nic takového neudělá a uvědomil si, že se dopustil chyby.
Jsou lidé, kteří stahují a někde vzadu v hlavě jim možná vrtá červíček pochybností, zda je to správné. Jsou však i tací, kterým je to úplně jedno a kdybyste se jich zeptali, zda je toto jednání morální a správné, vysmějí se Vám. Uživatelé na internetu jsou různí. Každý má jinak nastavené prioty a hodnoty (i toho, co je správné a co už ne).
Kdybychom chtěli tuto (poněkud zapeklitou a svízelnou) situaci vyřešit, dle mého by bylo nejlepší vymyslet systém — program, který by byl zcela legální (a morální) a za který by byli uživatelé především ochotni zaplatit. Napadá mě myšlenka tzv. „filmového Spotify“. Spotify funguje velice dobře. Uživatel má dvě možnosti: buď zaplatí a získá výhody a nebo má vše zdarma, ale musí se smířit s reklamami. Když něco takového funguje s hudbou, proč by to nemohlo fungovat i s filmy či seriály? Vidím to jako fajn možnost. Na druhou stranu realizace této myšlenky by rozhodně nebyla jednoduchá a otázkou zůstává, zda to není spíše idealistická představa. Každopádně bylo by to hezké. Další ukázkou toho, že něco takového může fungovat, je služba Steam (na hry).
Otázka k zamyšlení je rozhodně ta, jak se bude situace vyvíjet do budoucna. Technologie jdou neustále dopředu. Vyvíjí se obrovským tempem — až je my jako lidé pomalu, ale jistě, přestáváme sami stíhat. Virtuální prostředí se rozhodně bude nadále vyvíjet a měnit. Těžko říci, jak to bude vypadat třeba za třicet let. Záleží hodně na tom, zda se budou měnit a přizpůsobit i zákony — a například již zmiňovaný autorský zákon. Je možné, že v budoucnu Česká republika nebude v této otázce tolik mírná a přitvrdí a nebo se vymyslí systém a směr, který přinese revoluci a filmy již uživatelé nebudou mít potřebu stahovat. Osobně si myslím, že je mnoho možností a způsobí, jak celý tento problém elegantně a s noblesou vyřešit.
Sama za sebe jsem ochotna za filmy platit, líbila by se mi však nějaká právě „nová vlna“ — inovativní služba, která by byla příjemná, komplexní a dostupná všem. Jak bylo napsáno více — takové filmové Spotify… To bych osobně velice ocenila. Uvidíme, co přinese budoucnost, všechno ukáže čas.
V internetovém prostředí bychom se měli držet zásad z reálného života. Měli bychom k oběma těmto světům přistupovat se stejnou dávkou zodpovědnosti (a pokory). V tomto vidím velkou výzvu, na které bychom jako lidé měli zapracovat. Tohle už vlastně spadá i pod naši osobní identitu. Měli bychom se držet morálky a slušného vychování — jak v online světě, tak v offline světě. Nedělat v tom rozdíly. Pokud to zvládneme, dokážeme jako společnost lépe čelit různým problémům a krizovým situacím. Pokud bychom se dokázali držet morálky a slušnosti, i téma stahování filmů (a vše okolo toho) by se řešilo daleko lépe. Věřím v to, že jednoho dne bude na internetu více lidské slušnosti, zatím je to však spíše jedna velká džungle (a často i chaos).
I když se to na první pohled možná nezdá, toto je velice složité a zamotané téma. Nabízí se mnoho otázek a odpovědi jsou často nejednoznačné, komplikované. Každý jedinec by se měl chovat dle svého nejlepšího mínění a svědomí — jak online, tak offline. Samozřejmě chybovat je lidské. Je však důležité si ty chyby přiznat a snažit se o nápravu — to je tedy spíše všeobecně míněno, ne konkrétně na stahování filmů.
Každý člověk si musí říct, zda je jeho chování na internetu etické. Stahování filmů samo o sobě protizákonné není, tudíž na nás nepřijde trest „ze shora“, musíme si sami v sobě srovnat, zda si myslíme, že to, co děláme je správné a nebo nikoli… Čas možná všechno změní, možná se budeme muset my — díky okolnostem zvenčí — změnit, to je všechno ve hvězdách. V tento moment by však měl každý člověk hledat (pokud tedy hledat vůbec chce) odpovědi uvnitř sebe. Možná se na chvíli (v té naší zrychlené době) uklidnit, posadit si, uvařit si horký čaj a přemýšlet. Přemýšlet nad tím, jak se v internetových vodách chová a třeba konkrétně zapřemýšlet nad stahováním filmů — zda je to správné, zda je to pro onoho konkrétního člověka správné. Zamyslet se nad jinými možnými variantami, protože vždy jsou i další východiska a vždy je i další cesta.
Zdroje, které mi při psaní pomohly:
BISKUP, Patrik. Ochrnutý mladík z Tachovska se vypracoval na krále počítačových pirátů. Novinky.cz [online]. 27.11.2013 [cit. 2019–01–31]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/krimi/320408-ochrnuty-mladik-z-tachovska-se-vypracoval-na-krale-pocitacovych-piratu.html
BISKUP, Patrik. Za nelegální šíření filmů král pirátů platit milióny nemusí. Novinky.cz [online]. 8.1.2014 [cit. 2019–01–31]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/krimi/323849-za-nelegalni-sireni-filmu-kral-piratu-platit-miliony-nemusi.html
Je stahování filmů nelegální? S mým názorem budete souhlasit!. YouTube [online]. STANDASHOW [cit. 2019–01–31]. Dostupné z: https://youtu.be/eurdyPfOJVw
Spotify: Hudba pro každého, legálně, zdarma i za peníze. ČT24 — Česká televize [online]. 13.12.2013 [cit. 2019–01–31]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1059227-spotify-hudba-pro-kazdeho-legalne-zdarma-i-za-penize
STEJSKAL, Tomáš. Stahovat filmy, platit paušál, nebo doufat v YouTube? Čeští distributoři hledají cestu. Hospodářské noviny [online]. 30.11.2015 [cit. 2019–01–31]. Dostupné z: https://archiv.ihned.cz/c1-64911830-film-distribuce-cesko-online
SVOBODA, Martin. Pokud budeme filmy jenom stahovat, česká kina budou plná amerických blockbusterů. Aktuálně.cz [online]. 7.10.2016 [cit. 2019–01–31]. Dostupné z: https://video.aktualne.cz/aktualne/martin-svoboda-pokud-budeme-filmy-jenom-stahovat-ceska-kina/r~826c75cc8cb411e6a77e002590604f2e/?redirected=1548955429
TIP#200: Mohu si z Internetu stahovat film či hudbu? Je to legální?. @365tipu — Tipy a triky [online]. 19.7.2015 [cit. 2019–01–31]. Dostupné z: https://365tipu.cz/2015/07/19/tip200-mohu-si-z-internetu-stahovat-film-ci-hudbu-je-to-legalni/
