Filosofické otázky edukace: Nesmyslný systém vzdělávání (Příprava 4. na 10.5.)
Dnešní systém vzdělávání je zastaralý. To je výrok, s kterým se shodne většina odborníků. Otázka proto zní, jak moc zastaralý je? Já se na to pokusím zjednodušeně a vlastně i nedostatečně odpovědět z filozofického/subjektivního a deduktivního hlediska založeného na mém průchodu českým školstvím a obecných výsledků vzdělávání ze škol s odlišným systémem
Z mého pohledu je současný systém vzdělávání šílený a byl zastaralý už v době, kdy se začal utvářet (industriální revoluce), což ale souvisí s tím, že byla jiná doba a dnes máme mnohem podrobnější informace o lidské mysli a návycích. Samozřejmě od té doby došlo k obrovským změnám, ale princip zůstává podobný.
Přijde mi nešťastné, že se na základní škole 9 let učíme něco, co je z větší části zbytečné a dnes si to ani nepamatuji, protože jsem na hodinách buď spal nebo přemýšlel nad tím, co budu dělat po škole a rozhodně jsem se pilně neučil, tudíž bych měl být vlastně pozadu oproti těm, co se učili, jenže… nejsem.
Ve stejných kolejích se do větší či menší míry pokračuje i čtyři roky na střední, kde se s výjimkou praktických a teoretických věcí zaměřených na věci, které se hodí pro váš obor, taktéž vyučují z větší části zbytečnosti. Určitě je dobré (a za mě i zásadní) znát historii, matematiku, biologii atd. ale způsob, jakým se tyto věci vyučují je nepraktický. Všechny tyto předměty by se měly vyučovat s přesahem do skutečného života. Např. historické události přenášet do současnosti a na příkladech učit, co to znamená pro naši společnost, pak by možná došlo i k tomu poučení z historie, které se stále omílá, ale pořád jaksi nepřichází. V matematice zase netlačit rovnice a další složité věci všem. Je důležité brát v potaz individuální předpoklady studentů, ale to už přeskakuji do jiného tématu. Nicméně dobrovolnost/aby studenti dělali, k čemu mají vlohy, je zásadní.
Navíc obecně není potřeba se učit věci jako biologie, historie, matematika atd. skoro celých třináct let (základka a střední), když to stejně nakonec vede k zapomnění většiny těchto věcí. Respektive, pokud to není zaměření daného studenta. Samozřejmě můžou zaznívat a zaznívají argumenty, že lidi se učením učí učit a že tyto informace jsou základními znalostmi a bez nich bychom z nějakého důvodu nedokázali „správně fungovat“ a byli bychom zaostalí, což může být do určité míry pravda, ale určitě to není pravda v absurdním kontextu třináctiletého vzdělávání ve věcech, které z větší části nikdy nepoužijeme, zatímco důležité praktické vlastnosti jako schopnost kriticky myslet, znalosti ekonomie a obecně znalosti praktického života jsou upozaděny nebo spíše absentují. Proč se tedy ‚‚neučit učit‘‘ na něčem užitečném?
Samozřejmě dnes dochází k inovacím a jsou školy/státy, kde je to lepší. Např. finský systém nám může jít příkladem, sice na jednu stranu začíná mít problémy https://fordhaminstitute.org/national/commentary/rise-and-fall-finland-mania-part-two-why-did-scores-plummet ale ty mohou souviset se změnami, ke kterým tam v průběhu času docházelo a je proto třeba se zaměřit nato, co fungovalo. A tím může být např., že studenti si sami vybírají, co se chtějí učit a nejsou tolik nuceni. Vzdělání je zaměřeno na jejich individuální stránky.
Dále estonský systém nám může jít příkladem. Je taktéž volnější a zdůrazňuje mimo jiné praxi namísto učení se z učebnic https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2024/mar/27/free-lunches-brain-breaks-and-happy-teachers-why-estonia-has-the-best-schools-in-europe
I když i u nás dochází ke změnám a zmíněné příklady školství dávají jistou naději pro případnou inspiraci, systém jako celek zůstává nezměněn a je omezen legislativou, která nedává dostatečně velký prostor k manévrování a ke skutečné změně, což vztahuji i na zmíněné příklady školství, které sice jsou efektivnější, ale stále jsou svázány určitou tradicí. Není tu velký prostor pro konkurenční systémy, které by se zcela odlišily od v jádru toho podobného přístupu, který je tu s námi několik století (i když se v rámci legislativy některé školy snaží, např. u nás Ježek bez klece), a proto ani svá slova nemůžu podložit ničím odborným (aniž bych nešel nad rámec této přípravy, která je už na můj vkus moc dlouhá, což ale hodlám napravit v rámci příspěvku na závěrečnou konferenci) kromě výsledků škol, které jdou na věci odlišně a jsou lepší. Nicméně z čistě deduktivního hlediska současný systém nedává smysl, jak už jsem napsal, většinu věcí zapomeneme a není žádný dobrý důvod nutit všechny učit se některé věci a ještě k tomu tak dlouho. Trávit minimálně šestnáct let ve škole (s vysokou) se obecně nezdá jako potřebné když nebývá výjimečné, že někdo po dokončení školy začne dělat něco, čemu se nikdy nevěnoval a doučí se to rychleji, než kdyby na to musel studovat školu. Např. finančním poradcům stačí pouze maturita a nemusí jako např. právníci studovat vysokou s konkrétním zaměřením (ano, právo je složitější). Tady lze argumentovat kvalitou, ale trh ty špatné nebo podvodné finanční poradce potopí a zůstanou ti lepší, kteří většinou absolvovali pouze nějaký kratší kurz v rámci firmy, čímž nenaznačuji, že vysoké jsou zbytečné (to ani zdaleka ne), ale že vzdělání lze obecně koncentrovat do mnohem kratších úseků a nemusí být svázané nějakými obecně uznávanými osnovami, protože naučené znalosti nakonec vyhodnotí reálné výsledky v práci. Tady také samozřejmě hraje roli emocionální a osobnostní vývoj, kdy je určitě rozumnější neodbýt celé vzdělávání do 18 let, to však ale neznamená, že se čas strávený vzděláváním musí vyplnit výukou něčeho, co reálně nemá pro daného jedince žádný význam.
