Filtrování obsahu internetu aneb cenzura občanů, ochrana dětí a produktivita práce
Co vlastně znamená filtrování obsahu internetu? Zní to velmi neškodně, může to znít i jako něco prospěšného. Vodu máme taky raději filtrovanou, že? Začneme tedy od konce nadpisu tohoto skromného článku. Jedním z témat vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel, který vyvstal se zavedením internetu do pracovního prostředí, je navštěvování pro náplň práce nevhodných webových stránek a snižování efektivity či produktivity práce.
Stejně rychle jako zaměstnavatelé začali blokovat a tedy filtrovat obsah internetu, ke kterému mají zaměstnanci v práci přístup, začali zaměstnanci hledat způsoby jak blokování obejít. Otázkou tedy zůstává, zda to není kontraproduktivní vzhledem k tomu, že kde kdo stráví hledáním řešení více času než by strávil na nevhodné/závadné/pro práci nepotřebné webové stránce. Také je možné polemizovat nad tím, zda pauzičky na oblíbených webech produktivitu práce právě nezvyšují. Oblíbenou kratochvílí mých (ex) kolegů bylo například hraní webových her. Pomohlo jim to snížit stres způsobený koloběhem odpovídání na stejné klientské dotazy, což dokládají i jiné články (vedení to vyřešilo blokací oblíbených stránek).
Filtrování obsahu internetu může znít dobře také s ohledem na dětské uživatele. Jedná se o základní funkci webových prohlížečů např. Google umožňuje „bezpečné vyhledávání“ obrázků. Stejně tak je možné nastavit dětské rozhraní na jednotlivá zařízení, povolit prohlížení jen konkrétních webových stránek apod. Nicméně ani tyto dětská nastavení by neměla v rodičích probudit pocit, že „teď už je vše pod kontrolou“. Není, rodiče mohou trpět iluzí, že mají nicméně děti si najdou cestu na jiném zařízení mimo dosah rodičů nebo si někdo najde cestu k nim. Rodiče by tak měli investovat čas především do vzdělávání svých ratolestí a budování důvěry. Pamatujete si Xchaty, Lidé, Spolužáci nebo jakoukoliv MMO? Predátoři nejsou žádnou novinkou a internet si nevybírá, zda usnadní zjišťování počasí nebo nahánění dětí.
Poslední položkou v mém nadpisu je cenzura občanů. Filtrování obsahu internetu nemusí mít jen „dobré“ důvody. Jasným příkladem je Čína nebo Rusko. Kdy dochází k cenzuře informací, které by mohli narušit ideologický a politický rámec těchto zemí. Je tedy patrné, že „filtrování obsahu na internetu“ může mít různé podoby.
