Flexibilita českého školství v návaznosti na růst ICT

B. Fukárková
May 1 · 3 min read

Asi je již téměř klišé uvést článek tím, že technologie jsou neustále na vzestupu a zaujímají stále silnější pozici v našich životech, popřít to však nelze. Nerada bych sklouzla k všeobecnému oblíbenému moralizování o tom, jak je špatné, že si dnešní děti již tolik nehrají venku, nečtou, ale drží v ruce jen ty své mobily… už jen proto, že si to ani nemyslím. Styl a způsob života se mění a my se přizpůsobujeme. Problém však vidím v neschopnosti učit děti, jak správně technologie po všech směrech využívat ve svůj prospěch.

Přirozeně, instituce, kde děti od určitého věku nejvíce čerpají informace, zkušenosti a vědomosti, jsou školy — nebo by alespoň měly být, a proto by se měl na toto téma klást důraz právě zde. Technooptimismus, tedy kladný pohled na vývoj a velkou míru implementace technologií do běžných životů, není ve školství novinkou. Již v roce 1913 přišel Thomas A. Edison s myšlenkou vztahující se k vynálezu filmu, tedy že všechny znalosti lze získat sledováním filmů, což mělo determinovat blížící se nepotřebnost učebnic. (Reeves, 2014)

Jak sami vidíme, nestalo se, nicméně školství se od roku 1913 velmi změnilo, a to i v rámci právě technologií ve výuce. Do škol plynule přibývají nové předměty, které nějakým způsobem odráží technologický vývoj — ať již se dříve jednalo psaní na stroji, nebo nyní o poměrně aktuální předmět Informační a výpočetní technika (v různých formulací a z vlastní zkušenosti — s různým obsahem). Změna se však netýká pouze předmětů primárně profilovaných na výuku o I(C)T, ale i využití pomůcek typu interaktivní tabule, promítačka, počítač pro každého žáka, nebo i vzdělávacích aplikací v předmětech jako je biologie, dějepis, český jazyk a další.

Jsou však kurikula a učitelé českého školství schopní adekvátně a flexibilně zapojit moderní technologie do výuky? Můžeme považovat interaktivní tabuli za přiměřenou odpověď na volání technologického rozvoje? Spíše ne. Stále se vedou velké spory i o používání mobilního telefonu ve školách nebo o sociálních sítích, přitom by tato témata při rychlosti nárůstu měla být již vyřešena (o čemž lze hovořit maximálně decentralizovaně, nikoliv celoplošně, a to spíše z pohledu nastavování pravidel jednotlivých institucí).

Nezapomínejme však ještě na fakt, že technologie jsou (řečeno mírně otřepaným obratem) dobrým sluhou, ale špatným pánem. Neměli bychom se nadmíru zaobírat myšlenkou, jak dostat moderní technologie do výuky, ale spíše, jak je co nejlépe využít pro zefektivnění každodenních činností žáků i učitelů ve škole i mimo ni. Jako příklad pro obojí, tedy vzájemnou interakci žáků a učitelů, lze uvést již zmíněné sociální sítě, o kterých se obecně vedou diskuze. Zakázat je ve výuce/v prostředí školy? Povolit? Jaké jsou hranice navazování kontaktů mezi zmíněnými skupinami? To jsou otázky, které stále nejsou celoplošně vyřešeny (pokud je to vůbec možné, nicméně lze zajisté alespoň více spojit velmi roztříštěné názorové proudy).
Řešení zatím spočívá v rozhodnutí jednotlivých vyučujících (případně škol), jak s tímto předmětem diskuze nakládat, avšak někteří vyučující například odmítají celkově se tématem zaobírat z poměrně tristních důvodů (např. strach z neznámého či nepravdivost sdílených informací). (Švancar, 2010)

V závěru — myslím si, že naše školství nekráčí v zavádění technologií do výuky zcela špatným směrem, mezery však existují a jsou poměrně hluboké. Potřeba by nejspíše bylo přímé systémové změny v kurikulech, na druhou stranu, školství je obří infrastruktura a každá sebemenší změna může způsobit tzv. efekt motýlích křídel, proto je třeba pomalejší nárůst technologií v této sféře primárně jen neshazovat.

Zdroje

Rizika branné výchovy a technologie a školní vzdělávání. EDUin: Informační centrum o vzdělávání [online]. 21.5.2018. Dostupné z: https://www.eduin.cz/beduin/rizika-branne-vychovy-a-technologie-a-skolni-vzdelavani/

REEVES, Thomas C. The Myth of Educational Reform Driven by Technology. 2014. Dostupné z: http://www.unescobkk.org/education/ict/online-resources/databases/ict-in-education-database/item/article/the-myth-of-educational-reform-driven-by-technology/

ŠVANCAR, Radmil. Sociální sítě: PROSTOR ZASLÍBENÝ, NEBO ZAKÁZANÝ?. Učitelské noviny [online]. 2010, (37) [cit. 2019–05–01]. Dostupné z: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5539

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

B. Fukárková

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University