FoMO — syndrom dnešní doby
Snad každý dnešní mladý člověk používá nějakou tu sociální síť, ať už je to například Instagram nebo dnes stále populárnější TikTok. Sdílíme zde střípky z našich životů a naoplátku můžeme sledovat životy ostatních uživatelů. Na sociálních sítích častokrát trávíme i hodiny denně. A teď si představte, že byste se nesměli celý den na tyto sítě podívat a nic přidat. Máte z této představy strach a úzkostný pocit, že by vám něco mohlo během vaší celodenní nepřítomnosti uniknout? Jestli je vaše odpověď ano, pak i vás dostihnul syndrom FoMO.
Co je to FoMO?
FoMO, v češtině „strach z toho, že něco propásneme“, v anglickém originálu „fear of missing out“. Toto téma bychom v kontextu digitálních kompetencí mohli zařadit do kategorie Ochrana zdraví a psychické pohody. Jedná se o druh strachu, lépe řečeno úzkost z toho, že by nám mohlo něco uniknout. Z tohoto důvodu se snažíme být co nejvíce online, aby nám tzv. „něco neuniklo“ a pro pocit že „jsme v obraze“. FoMO, tak jak ho známe dnes, se týká hlavně sociálních sítí.
FoMO a dnešní doba
V dnešní době, kdy podstatná většina populace vlastní mobilní telefon a přístup k Internetu, vyvinula se v nás určitá potřeba být v konstantním spojení se světem. Málokdo z nás si umí představit život bez mobilu, počítače, internetu a dalších technických vymožeností současnosti. Mobil používáme takřka s denní pravidelností ke kontrole, abychom věděli, co se zrovna ve světě děje a co se nového událo. Stali jsme se určitým způsobem závislí na technických zařízení a jejich schopnosti nás kdykoliv a kdekoliv spojit se světem. Zvykli jsme si jednoduše rozsvítit mobil, zapnout data nebo připojit k WIFI a hledat informace, které nás zajímají nebo které potřebujeme vědět.
Žijeme v době informačního přetížení, což se syndromem FoMO nesporně souvisí. Z všech možných médií se na nás valí nespočetné množství informací a my máme pocit, že bychom je všechny měli znát a o všem vědět, chceme být informovaní. Je ovšem logické, že všechno stíhat a vědět a mít o všem přehled nemůžeme, ačkoliv bychom moc chtěli a snažili se, jak nejvíc můžeme, a to nás trápí. To v nás může vyvolávat pocit úzkosti až depresivní stavy, jedny z příznaků syndromu FoMO.
Syndrom FoMO, v souvislosti se sociálními sítěmi, se týká především mladší generace, respektive generace, která už vyrůstala s přístupem k Internetu. Pro tuto generaci je naprosto běžná věc používat Internet a sociální sítě. Podle mě se syndrom FoMO bude ještě více než u této generace projevovat u generace dnešních dětí, které již od velmi útlého věku dostávají mobily. Myslím si, že má generace, včetně mě, tedy generace narozená na přelomu století, si neumí představit život bez Internetu a sociálních sítí. Je to pro nás něco natolik běžného a přirozeného a většina z nás by bez toho nejspíše neuměla fungovat.
S příchodem sociálních sítí dostala naše potřeba o všech a o všem všechno vědět nový rozměr. Sociální sítě nám umožňují s ostatními v reálném čase sdílet náš život a my můžeme sledovat ten jejich, což s sebou nese i negativní dopady primárně na naši psychiku. Právě s příchodem sociálních sítí a Internetu začalo být FoMO viditelnější, „ačkoli FoMO není nutně fenomén výlučně pro uživatelé sociálních médií, jednotlivci s vysokým FoMO se mohou cítit nuceni častěji kontrolovat své sociální média, aby si je udrželi aktuální informace o plánech a aktivitách svých přátel.“[1]
Facebook, Instagram a Twitter jsou asi nejpoužívanější sociální sítě a jdou ruku v ruce se syndromem FoMO, jak bylo zmíněno. Jak jistě všichni víme, všechny tyto sítě fungují na principu sdílení. Každou minutu, ne-li sekundu, jsou zde přidávány nové a nové příspěvky. Je zcela zřejmé, že při takovémto množství není běžný smrtelník schopný každý jednotlivý příspěvek zachytit. Avšak, ten malý hlásek v hlavě nám říká, „co když tam je něco důležitého a zajímavého?“ A tak každý den trávíme až hodiny tím, že projíždíme a projíždíme příspěvky na těchto sítích.
Trocha psychologie
Podle teorie sebeurčení naše psychické zdraví závisí na uspokojení tří základních psychologických potřeb — kompetence, autonomie a příbuznost (pocit blízkosti a spojení s ostatními). Pokud tyto potřeby nejsou plně uspokojeny, je větší pravděpodobnost pociťování vyšší míry FoMO. Zvláštní pozornost bychom mohli věnovat poslední jmenované potřebě. Pocit příbuznosti, podle mě, je na syndrom FoMO vlivnější než dvě ostatní potřeby, zvláště u mladistvých.
Se syndromem FoMO je spojeno mnoho dalších problémů převážně těch psychických jako je úzkost, depresivní stavy, nespavost a špatná kvalita spánku, poruchy přijmu potravy a celkově špatná tělesná a duševní pohoda, ale i třeba prokrastinace, další ze syndromů současné doby.
Abychom se syndromu FoMO vyhnuli, ať už vědomě či nevědomě, trávíme někdy až několik hodin denně na sociálních sítí. Zkrátka chceme být neustále online a být nepřetržitě online. Tyto hodiny denně strávené na Facebooku a Instagramu v nás mohou vyvolat falešnou představu života a pocit méněcennosti, jelikož můžeme mít dojem, že ostatní vypadají lépe než my a žijí si lépe než my. Jednoduše řečeno, cítíme se nespokojeni s našim životem. Ještě jeden neblahý dopad nadměrného užívání sociálních sítí bychom mohli jmenovat, a to netolismus neboli závislost na Internetu a sociálních sítí.
Když se cítíme nespokojeni sami se sebou a s naším životem můžeme začít být závistiví. Existuje hypotéza, že může být souvislost mezi FoMO a závistí způsobenou nadměrným používáním sociálních médií. Pokud by závist souvisela s FoMO znamenalo by to, že „FoMO by zprostředkovávalo vztah mezi závistí a problematickým používáním smartphonu. Podle našich znalostí však žádný výzkum nezkoumal zprostředkovací účinek FOMO ve vztahu mezi závistí a problematickým používáním smartphonu.“ [2]
Únava ze sociálních sítí
S pojmem FoMO můžeme spojit únavu ze sociálních médií, přestože zatím nebyla mezi nimi nalezena přímá spojitost. Únavu ze sociálních médií bychom mohli popsat jako „situaci, kdy uživatelé sociálních médií trpí psychickým vyčerpáním poté, co zažili různé technologické, informativní a komunikační přetížení prostřednictvím jejich účasti a interakcí na různých online platformách sociálních médií.“ [3] Jisté spojení mezi tímto druhem únavy a syndromem FoMO ale najít můžeme, protože snaha vyhnout se FoMO znamená trávit nadmíru času na sítích, což může vyústit v informační přetížení. Tato únava souvisí s mnoha podobnými problémy jako FoMO.
Tipy, jak vyzrát na FoMO
Na Internetu můžete najít spoustu rad a tipů, jak se syndromu FoMO vyvarovat. Řada z těchto rad zní asi takto:
1. Na sociálních sítích sledujte jen a pouze to, co vás doopravdy zajímá. Zkuste pravidelně dělat revizi, jestli vás obsah konkrétního profilu zajímá, tím zamezíte přebytečnému obsahu.
2. Zároveň si stanovte denní limit, jak dlouho na sociálních sítích budete. Osobně doporučuji limit 30–40 minut na každé síti.
3. „Naordinujte“ si pravidelný digitální detox, den, kdy budete offline. Pokuste se tento den využít naplno — běžte ven s přáteli, předčtěte si dobrou knihu, … Jistě najdete mnoho aktivit, ke kterým Internet nebudete potřebovat.
4. Omezte multitasking, vždy se snažte soustředit na jeden konkrétní úkol.
5. Smiřte se s myšlenkou, že stíhat znát ihned všechny novinky není ve vaši silách.
6. Neporovnávejte se s ostatními.
a mnoho dalších rad a tipů můžete najít na různých stránkách a článcích točících se kolem tématu digital wellbeingu a nadměrného užívání sociálních sítí a Internetu.
Co si z toho odnést?
Syndrom FoMO, ač si to nemusíme připouštět, se v určité míře dotýká každého z nás, respektive každého uživatele sociálních sítí. Zasahuje do mnoha aspektů našich životů a rozhodně bychom ho brát na lehkou váhu. Nesmíme ovšem zapomínat, že existují způsoby, jak pocit FoMA zmírnit, stejně tak jako nesmíme zapomínat, že život se neodehrává na sociálních sítích ale „tam venku“. Musíme umět rozlišovat mezi realitou sociálních sítí a realitou opravdového života. Jestliže však máte pocit, že má na vás FoMO větší vliv než by mělo, nebojte se vyhledat odbornou pomoc.
[1] Oberst, U., Wegmann, E., Stodt, B., Brand, M., & Chamarro, A. (2017). Negative consequences from heavy social networking in adolescents: The mediating role of fear of missing out. Journal of Adolescence, 55, 53. doi:10.1016/j.adolescence.2016.12.008 volně přeloženo
[2] Wang, P., Wang, X., Nie, J., Zeng, P., Liu, K., Wang, J., … Lei, L. (2019). Envy and problematic smartphone use: The mediating role of FOMO and the moderating role of student-student relationship. Personality and Individual Differences, 146, 137. doi:10.1016/j.paid.2019.04.013 volně přeloženo
[3] Dhir, A., Yossatorn, Y., Kaur, P., & Chen, S. (2018). Online social media fatigue and psychological wellbeing — A study of compulsive use, fear of missing out, fatigue, anxiety and depression. International Journal of Information Management, 40, 141. doi:10.1016/j.ijinfomgt.2018.01.012 volně přeloženo
Použité zdroje:
Oberst, U., Wegmann, E., Stodt, B., Brand, M., & Chamarro, A. (2017). Negative consequences from heavy social networking in adolescents: The mediating role of fear of missing out. Journal of Adolescence, 55, 51–60. doi:10.1016/j.adolescence.2016.12.008
Wang, P., Wang, X., Nie, J., Zeng, P., Liu, K., Wang, J., … Lei, L. (2019). Envy and problematic smartphone use: The mediating role of FOMO and the moderating role of student-student relationship. Personality and Individual Differences, 146, 136–142. doi:10.1016/j.paid.2019.04.013
Dhir, A., Yossatorn, Y., Kaur, P., & Chen, S. (2018). Online social media fatigue and psychological wellbeing — A study of compulsive use, fear of missing out, fatigue, anxiety and depression. International Journal of Information Management, 40, 141–152. doi:10.1016/j.ijinfomgt.2018.01.012
Przybylski, A. K., Murayama, K., DeHaan, C. R., & Gladwell, V. (2013). Motivational, emotional, and behavioral correlates of fear of missing out. Computers in Human Behavior, 29(4), 1841–1848. doi:10.1016/j.chb.2013.02.014
KOPECKÝ, Kamil. Co je syndrom FoMO. Projekt E-Bezpečí [online]. Olomouc: Centrum prevence rizikové virtuální komunikace, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, © 2008–2020 [cit. 2021–6–10]. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/dali-rizika/1229-co-je-syndrom-fomo
