Fwd: Fwd: Fwd: DŮLEŽITÁ ZPRÁVA!!!

Vybavujete si neškodné virální emaily, případně facebookové posty s “výhružkami” typu “jestli to nepošlete dalším 20 lidem, tak budete mít celý rok smůlu”? Virální zprávy mají svou dlouhou tradici, která sahá do dob, kdy se podobné vzkazy rozesílaly poštou. Otěže pak v 90. letech převzal etablující se email resp. pozdější sociální sítě a pohodlnost elektronického přeposlání zprávy na pár kliků zvítězila nad ručním přepisováním dopisů. [1]

V současné době se však o řetězových emailech mluví spíše v jiném kontextu. Z analýzy hromadných zpráv v České republice se ukazuje, že valnou většinu tvoří zprávy dezinformačního charakteru — označovány také jako fake news, popř. fámy, misinformace, hoax apod… [1] Trpkou ironií pro současnou dobu je fakt, že slovo dezinformace má nejpravděpodobněji původ v ruském dezinformatsiya, které se uchytilo v první polovině 20. století v rámci operací ruské tajné policie. [2] Ostatně, pokud se podíváme do databáze řetězových emailů Elderiel, kterou spravuje organizace Čeští Elfové, nemůžeme proruskou propagandu mezi tématy přehlédnout.

Skupinou, která se zdá být řetězovými zprávami ohrožená nejvíce, jsou důchodci. Podle zprávy organizace Elpida a nadace O2 se s takovými emaily setkalo 90% důchodců a jedna pětina udává, že se také podílí na jejich šíření. Z hloubkových rozhovorů výzkumu Anthropictures vyplývá, že senioři často nepovažují takové zprávy za hrozbu. Roli také hraje to, že zprávu přijmou od přátel, kterým důvěřují, a tak nepochybují o její spolehlivosti. [3] Naopak z pohledu šiřitele se může uplatnit jev, že i když sám s obsahem třeba úplně nesouhlasí, řekne si, že ostatní by to třeba mohlo zajímat. Jednoduchost přeposlání pak může snižovat osobní odpovědnost za přeposlaný obsah. [1]

Vybavil se vám při čtení textu někdo známý? S otázkou, co v takových případech dělat, může pomoci např. stručná příručka výše zmíněné organizace Elpida, jejíž doporučení pro lidi, na kterých vám záleží, lze shrnout do pár bodů:

• reagujte, ale s citem
• nevyvracejte za každou cenu
• neodsuzujte

Zajímavými zdroji mohou být také dvě delší příručky — příručka o vyvracení dezinformací [4] a o konspiračních teoriích [5], které nešetří referencemi na vědecké výzkumy. Vybral jsem následující pár zajímavých pozorování:

• Je dobré mít na paměti tzv. efekt pokračujícího vlivu — třebaže (dezinformační) zprávě nevěříme, pořád může v budoucnu ovlivnit naše rozhodování, obdobně jako třeba sledování reklam. [6]
• Jedna z technik prevence proti mylným informacím je vypěstování “kognitivních protilátek” — je uveden příklad, že pokud lidem vysvětlíme snahy tabákového průmyslu v 60. letech 20. století vyslat falešné odborníky pro rozpoutání “debaty” o škodlivosti kouření, tak budou odolnější vůči podobným pokusům v kontextu změny klimatu. [7]
• Způsobem, jak zvýšit úspěšnost prevence, je zapojení multimediálních prvků a her. [8] Příkladem může být hra GoViral, která má za cíl “hrát si na dezinformátora”.

Pravděpodobně každý z nás se setkal s nějakou formou řetězových zpráv, dezinformací, hoaxů apod. Ne vždy je lehké lidi šířící tyto zprávy napomínat nebo se s nimi dohadovat. Je ale dobré vědět, že existují organizace, edukační hry a přehledně zpracované materiály, které nám mohou pomoct ve snaze proti neutuchajícímu informačnímu chaosu bojovat.

Zdroje

[1] Harant, M. Rozbor řetězových e-mailů a hoaxů a průzkum jejich šíření mezi seniory. Litomyšl, 2020. Dostupné také z: https://socv2.nidv.cz/archiv42/getWork/hash/25705e2a-5f90-11ea-9fea-005056bd6e49. Závěrečná práce. Gymnázium Aloise Jiráska.

[2] Gregor, M. a Vejvodová P. Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!. Brno: CPress, 2018. ISBN 978–802–6418–054. Strana 10.

[3] Lehečka, M., 2018. Média, informační technologie a lidé 55+. Kvalitativní výzkum. Strana 3.

[4] Lewandowsky, S., Cook, J., Ecker, U. K. H., Albarracín, D., Amazeen, M. A., Kendeou, P., Lombardi, D., Newman, E. J., Pennycook, G., Porter, E. Rand, D. G., Rapp, D. N., Reifler, J., Roozenbeek, J., Schmid, P., Seifert, C. M., Sinatra, G. M., Swire-Thompson, B., van der Linden, S., Vraga, E. K., Wood, T. J., Zaragoza, M. S. (2020). The Debunking Handbook 2020. K dispozici na https://sks.to/db2020. DOI:10.17910/b7.1182

[5] Lewandowsky, S., Cook, J. (2020). The Conspiracy Theory Handbook. Dostupné z: http://sks.to/conspiracy

[6] Johnson, H. M., Seifert, C. M. (1994). Sources of the continued influence effect: When misinformation in memory affects later inferences. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition, 20(6), Strana 1420–1436.

[7] Cook, J., Lewandowsky, S., & Ecker, U. K. H. (2017). Neutralizing misinformation through inoculation: Exposing misleading argumentation techniques reduces their influence. PLOS ONE, 12(5): e0175799.

[8] Roozenbeek, J., & van der Linden, S. (2019). Fake news game confers psychological resistance against online misinformation. Palgrave Communications, 5(1), 12