Hikikomori: sociální izolace
Hikikomori označuje osoby, které žijí dobrovolně v sociální izolaci, vyhýbají se školnímu vzdělávání, pracovní aktivitě, nevytvářejí vztahy a přátelství ve fyzickém ani v digitálním světě a povětšinou vůbec nevycházejí ze svého pokoje či bytu. Zároveň pojem označuje jev tohoto typu izolovanosti jako takový. Nejbližším terminologickým ekvivalentem užívaným v psychologii může být social withdrawal. Termín hikikomori poprvé použil v 90. letech japonský psychiatr Saitō Tamaki. Ten si povšiml narůstajícího počtu rodičů hledající pomoc pro své dospívající syny, kteří přestali chodit do školy a odmítali vyjít ze svého pokoje, kde trávili měsíce i roky. Japonské ministerstvo zdravotnictví používá označení osoby za hikikomori v případě, že žije v ústraní déle než šest měsíců (Kato, T. A., Sartorius, N., & Shinfuku, N., 2020). Tamaki upozorňuje, že se nejedná o lenost nebo vzdor, ale o psychický stav vyžadující terapeutickou léčbu. Příčinou je obvykle tlak na jedince ze strany rodiny, vzdělávacího systému i společnosti a výsledkem paralizující strach ze sociálního nepřijetí a hodnotících soudů (BBC, 2013, 5. července).
Délka izolace se posléze váže na závislosti na internetu a hrách, vzniku obsedantních poruch až schizofrenie. Podceňovaným aspektem je vliv rodiny, kdy dospívající muž má maximální péči matky, která podvědomě a přirozeně zajišťuje potřeby svého “dítěte”, dokonce jí to může vyhovovat. Otec, který by zajišťoval “referenční bod”, je povětšinou velmi pracovně vytížen a do chodu rodiny jako takové de facto nezasahuje. Přijetí problému v rodině a rodinná terapie je pak mnohdy výchozím řešením problému (Maglia, 2020). Fakt, že právě Japonsko obývá údajně okolo jednoho milionu hikikomori, souvisí se společensko kulturní tradicí důrazu na výkon již od dětství. Česká ilustrátorka Zuzana Osako, která žila v Japonsku, uvádí:
Děti se v první třídě vracejí domů až ve čtyři hodiny odpoledne a pak teprve jdou do kroužků, často také na doučování. Velice oblíbená je odpolední škola Kumon, kde se speciální metodou (metodou Kumon) procvičuje například matematika (Týdeník Školství, 2019, 5. ledna).
Hikikomori je fenomém typický pro mužskou populaci (90%) a údajně se více týká prvorozených, jelikož je na ně kladena větší míra zodpovědnosti a zachování dobrého jména rodiny. Mladí Japonci také čelí vysoce konkurenčnímu prostředí, a i přes maximální úsilí je velmi náročné se prosadit (Maglia, 2020).
Sociolog Andy Furlong (2008) zmiňuje, že za nárůstem hikikomori stojí mimo jiné kolaps primárního trhu práce během krize a rostoucí výskyt nejistého sekundárního sektoru. Mladí lidé jsou tak nuceni hledat nové způsoby, jak se uživit a nemusí jim pomoci ani kvalitní vzdělání, v Japonsku navíc velmi nákladné. Aktuální výzkumy posuzují také vliv pandemie Covidu 19 na fenomén hikikomori a zmiňují, že právě vládou nařízená izolace má vliv na vyšší míru prevalence psychických poruch a může znamenat také navýšení hikikomori fenoménu. Autoři předpokládají, že sociální izolace vyvolaná COVID-19 a následná ekonomická krize mohou být významnými rizikovými faktory pro hikikomori v postpandemickém světě. V této souvislosti vznikají nové podpůrné programy pro hikikomori osoby, zejména online vzdělávací systémy s cílem eliminovat důsledky této izolace (Kato, T. A., Sartorius, N., & Shinfuku, N., 2020).
BBC. (2013, 5. července). Mental Health: Hikikomori. [audio podcast]. https://www.bbc.co.uk/programmes/p01bdmw7
Furlong, A. (2008). The Japanese Hikikomori Phenomenon: Acute Social Withdrawal among Young People. The Sociological Review, 56(2), 309–325. https://doi.org/10.1111/j.1467-954X.2008.00790.x
Kato, T. A., Sartorius, N., & Shinfuku, N. (2020). Forced social isolation due to COVID-19 and consequent mental health problems: Lessons from hikikomori. Psychiatry and clinical neurosciences, 74(9), 506–507. https://doi.org/10.1111/pcn.13112
Maglia M. (2020). Hikikomori: a systemic-relational analysis. Health Psychology Research. Oct 1;8(2). https://doi.org/10.4081/hpr.2020.9068
Týdeník školství. (2019, 5. ledna). Studijní nároky jsou v Japonsku veliké. http://www.tydenik-skolstvi.cz/2019/01/05/studijni-naroky-jsou-v-japonsku-velike/
