Hodnocení informací pomocí testů — jaké máme?

Hana Jakubčíková
Feb 1 · 6 min read

Nedílnou součástí informačně gramotného člověka je hodnocení informací na webu. Je důležité zmínit fakt, že se hodnocení provádí i mimo online prostor v knihách, časopisech atd. Bez této dovednosti nejsme schopni určit, jak moc jsou pro nás dané informace relevantní a jestli v nejhorším případě nejsou dezinformacemi. Jak informace na webu, tak i v tištěné podobě mají svá specifika a „testy“ jejichž pomocí si vybereme ten správný zdroj.
U webových zdrojů nás především zajímá jejich aktuálnost, kdo článek napsal, kde je zdroj publikován a propojení na další informace k tématu. U tištěných zdrojů nás zajímají stejné parametry. Jen u objektivity bych asi kladla větší důraz na webu, a to z toho důvodu, jestli se jedná o amatérský příspěvek nebo ne a čím se blog/web primárně zabývají.

Ještě předtím, než se pustíme do hodnocení informací pomocí různých testů, měli bychom zapojit i náš tzv. „selský rozum“. Ten nám pomůže uvědomit si k jakému tématu hledáme informace a kde je hledat. Některé zdroje, tak vyřadíme hned na začátku, aniž bychom na ně aplikovali složitější analýzy — to nám ušetří značné množství času.

Nyní přejdeme k představení samotných testů: CRAP a SMELL testy. Poté máme k dispozici i několik metod, které nám pomáhají při práci s textem a to: PQRST nebo SQ4R.

CRAP tetst

Jednou z možností, jak lze CRAP test prezentovat je jeho základní verze, která zahrnuje: currency, reliability, authority a purpose. Existuje i jeho rozšířená verze o: relevancy a appropriate. Ke každé hodnocené kategorii můžeme přidat 0, 1, 3 nebo 5 bodů.

Currency (aktuálnost) — Zabývá se tím, kdy byl článek publikován. Pokud článek na základě kritérií získá 0 bodů znamená to, že u něj není uvedeno datum publikace nebo se příliš dlouho neaktualizoval (např. 10 let). 1 bod získá, když je datum publikace uvedeno, ale opět nebyla provedena aktualizace. Nyní se dostáváme k lepší variantě a tou jsou 3 body, které článek obdrží, pokud nebyl po určitou dobu aktualizován (3 roky). A nejlepší hodnocení 5 bodů dosáhne při pravidelné aktualizaci.

Reliability (spolehlivost) — Jaké informace článek obsahuje a čím se zabývá. V případě, že jsou informace neúplné a nadá se jím snadno porozumět dostane článek 0 bodů. Za špatnou gramatiku a povrchní informace je bod 1. Tří bodový článek by měl srozumitelný, vyjadřovat se k tématu a může mít pár gramatických chyb. Nejideálnější 5 bodová verze je bez chyb, srozumitelná a relevantní.

Authority (autorství) — Kdo článek napsal, kde ho publikoval a kým byl sponzorován. Pokud není uveden autor hodnotí se článek 0 body. Autor uveden je, ale není dohledatelný na webu je hodnoceno 1 bodem. 3 body článek získá, pokud je autor lehce dohledatelný a publikuje v recenzním řízení. Za snadno dohledatelného recenzovaného autora a jeho ověřitelnosti je 5 bodů.

Purpose (zaměření, účel) — Proč, v jakém oboru byl článek napsán a jestli je dostatečně objektivní. V článku se objevují citově zabarvená slova a není podložen fakty (0 b.). Data jsou částečně ověřitelná, ale vyskytuje se zde příliš mnoho subjektivního pohledu (1 b.). Informace jsou objektivní a pravdivé (3 b.). Článek, který obsahuje kvalitní nezkreslené informace a má vzdělávací charakter (5 b.).

Další dvě kategorie, které si popíšeme slouží spíše k subjektivnímu hodnocení.

Relevancy (relevantnost) — Jestli článek obsahuje pro nás přínosné informace k tématu, kterým se zabýváme. Hodnocení se zakládá na relevantnosti informací. Na kolik jsou informace v daném článku potřebné pro vlastní potřebu.

Appropriate (vhodnost) — Na kolik rozumím obsahu článku. Zde hodnotíme článek na základě jeho srozumitelnosti. Do jaké hloubky jsme schopni porozumět psanému textu a interpretovat jeho obsah.

SMELL test

Na rozdíl od CRAP testu se SMELL zabývá hodnocením informací na sociálních sítích. Někdy i na nich se dají najít zajímavé články. Hodnotí source, motivation, evidence, logic a left out.

Source (zdroj) — Kdo je autorem? Nikdo není neomylný a každý dokonce i novináři se neuchrání před biasem (upřednostňované téma). Pozor na subjektivní pocity a ověřitelnost autora. Nezapomínejte, že posuzovat zdroj bez širších souvislostí není vhodné.

Motivation (motivace) — Proč a z jakého důvodu se mi ta zpráva zobrazuje? Zde hraje důležitou roli tzv. personalizování informací. Ukazuje se nám jen to, o co jsme se již někdy zajímali a hodně také záleží koho máme v přátelích a sledujeme. Od toho se odvíjí, co nám budou sociální média ukazovat jako první.

Evidence (důkaz) — Obsahuje článek relevantní informace nebo jde jen o marketingový tah, jak zaujmout pozornost? Rozhodující je fakt, jestli jsou informace dohledatelné i jinde nebo nikoliv. Pokud si je můžu ověřit, lze obsahu článku/zdroje věřit.

Logic (logika) — Jsou fakta logicky odůvodnitelná? U tohoto bodu bychom si měli dávat pozor na věty typu: „Já si myslím, že….“ nebo „Podle mého názoru…“ atd. Do značné míry zkreslují odpověď a pokud je již věta uvedena měla by být vzápětí vysvětlena, proč tomu tak je.

Left out (vynecháno) — Chybí nějaké informace nebo byl zaměněn kontext? V tomto bodě může autor vědomě, ale i nevědomě zatajit informace případně změnit jejich význam. Pokud se tak stane, jedná se o cenzuru.

PQRST metoda

Tahle metoda slouží pro větší efektivitu čtení. Díky ní si můžeme odnést více podstatných a důležitých informací a vynechat všechno méně významné. Skládá se z následujících kroků: preview, questions, read, summary a test.

Preview — První krok, při kterém si zběžně prohlédneme text k nastudování. Orientace v textu, kde se, co nachází a případně jaké jiné zdroje můžeme použít (citace).

Questions — Druhý krok vede ke kladení otázek, které se potřebují zjistit na základě předchozího prohlédnutí textu. Dochází ke zpřesnění položených otázek.

Read — Nyní se dostáváme k fázi, kdy hledáme při pečlivém pročítání materiálů odpovědi na námi dříve položené otázky. V této části je možné otázky změnit, přidat nebo odebrat.

Summary — Shrnutí dosavadních znalostí formou poznámek, obrázků, grafů atd. Ukazuje na kolik jsme porozuměli obsahu textu a jsme schopni jej interpretovat.

Test — Ve výsledku zodpovídáme n naše otázky, aniž bychom je jakýmkoliv způsobem měnili.

V závěru můžeme říct, že jde o vhodnou metodu pro přípravu na zkoušky. Umožňuje po dodržení všech kroků efektivnímu porozumění textu a lepší přípravu na test. Jedinými nevýhodami jsou dlouhá doba trvání (alespoň tři dny před zkouškou) a opomenutí některých detailů.

SQ4R metoda

Další metoda, která nám stejně jako PQRST pomáhá s porozuměním textu a lepšímu učení. Skládá se ze šesti kroků: survey, questions, read, recite/rewrite, relate a review.

Survey (přehled) — Zběžné prohlédnutí textu. Orientace pomocí nadpisů, prvních vět kapitol a obrázků. Nalezení případných cizích slov.

Questions (otázky) — Tento krok je propojený s prvním. Vymýšlení otázek podle názvů kapitol, zajímavých slov a obrázků (grafy, tabulky).

Read (čtení) — Procházení textu kapitolu po kapitole a odstavec po odstavci. Vždy před čtením si položte otázku, která s k dané části vztahuje a pokuste se na ni najít odpověď. Pokud tomu zcela nerozumíte, přečtěte si to opakovaně.

Recite/rewrite (převyprávění/přepis) — Shrnutí textu, který se právě přečetl. Můžete sami sobě nebo někomu jinému převyprávět co jste se dozvěděli a udělat si shrnující poznámky.

Relate (propojenost) — Propojení vlastních znalostí s právě získanými informacemi. Pomocí heslovitých výpisků lze vytvořit myšlenkovou mapu, která vše propojí a ukáže případné nové souvislosti.

Review (opakování) — Po takhle přečtené kapitole nebo části textu, přichází shrnutí poznámek a jejich zapamatování. Zakryjte si vaše vytvořené poznámky a zopakujte si je zpaměti. Poté se opět podívejte na své poznámky a doplňte na co jste zapomněli. Tento postup je vhodné několikrát s časovým rozestupem opakovat.

Závěr

Výše zmíněné metody a testy nám slouží jako pomocníci k lepšímu porozumění námi zvoleného tématu k učení, napsání seminární/bakalářské práce nebo pro výzkum. Pokud chceme napsat dobrou seminární práci je vhodné zkombinovat všechny postupy dohromady. Do online prostředí se více hodí CRAP a SMELL test, kdežto k procházení tištěné literatury lépe vyhovují PQRST a SQ4R metody.

Na závěr tedy můžeme říct, že bez kvalitního hodnocení informací bychom nebyli schopni téměř ničeho dosáhnout. Nejde jen o hodnocení informací jako takové, ale především k získání dovednosti rozeznat ověřitelné informace od dezinformací hned na první pohled. Skrývají se zde další věci, jako je reklamní působení, které nám může ovlivnit náš pohled na věc. Proto nezapomínejte na váš selský rozum a dávejte si pozor na to komu a čemu důvěřujete.

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Hana Jakubčíková

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade