Homeschooling (u nás a) ve světě a jeho aktuálnosti na vybraných případech

Jan Harnušek
May 24 · 12 min read

Jedním z trendů ve vzdělávání je zakládání alternativních škol, které výuku dělají “trošku jinak”. Atraktivní bývá především pro rodiče, kterým se nezamlouvá tradiční školní docházka, předměty a způsob výuky. Kromě využívání laboratorních, lesních aj. škol však existuje i jiná metoda vzdělávání dětí, a tou je homeschooling.

Oč jde?

Principem homeschoolingu je vzdělávání dětí od jejich útlého věku až po 18. rok života (ekvivalentem je v Americe např. školka-12. ročník, v Británii se začíná od 5. roku atp.) v domácím prostředí. Povinností rodičů je zajistit dětem vzdělávání, nemusejí to však být přímo oni, kdo ono vzdělávání poskytují. Může se jednat o externisty, kteří přicházejí do domů a vyučují. V Británii například funguje tento systém[1] (který se stejně jako pro většinu zemí v Commonwealthu a Evropském prostředí označuje “home education”) následovně:

  • rodič má právo své dítě vzdělávat doma částečně, nebo full-timově,
  • rodiče musejí dát učiteli vědět, pakliže chtějí přestoupit na režim homeschoolingu (s ohledem na výše zmíněné); zároveň tak činí s vědomím, že jim nemusí být při případné prosbě o zařazení dítěte zpět do výuky vyhověno,
  • rodič je povinnen zajistit dítěti úplnou výuku od 5. roku života, nemusí se přitom však řídit národním kurikulem,
  • rada pro homeschooling má právo přijít na kontrolu a zjistit, zda je výuka formou homeschoolingu prováděna důsledně.

Díky radě a její kontrole je ošetřena úroveň vzdělání. V českém prostředí neexistuje přímý ekvivalent tohoto systému, ale jeho jistá nápodoba tu funguje — individuální vzdělávání[2]. Je pro něj specifické to, že jsou na něj kladeny velké nároky a navíc se vztahují jen k základoškolskému vzdělávání. Tady musejí žáci prokázat z každého předmětu o pololetí své znalosti — na rozdíl od britského systému je tedy u nás nutno dodržovat jednotné kurikulum.

Historie

Stejně jako mnoho dalších termínů, které jsou dnes zprofanovány, sahá i homeschooling daleko do lidské historie. Pro aristokracii bylo běžné nechávat vzdělávat své děti formou homeschoolingu právě tolik, co je dnes běžné posílat děti do veřejných státních škol. Děti tak měly placené učitele, kteří je učili v hudbě, jazycích, místopisech, historii i v jiných oblastech (způsoby v oblékání, při stolování aj.). V podkapitole níže je uvedeno mnoho důvodů, které mohou rozhodnout v upřednostnění homeschoolingu nad tradiční formou vzdělávání. Některé z nich prakticky vycházejí již i z antického myšlení[3], které tvrdilo, že učení pohromadě demoralizuje a že je nutno v prvé řadě pečovat o ducha žáka. Jednou z myšlenek homeschoolingu je vychovávat dítě do přibližně 9–10 let doma a až poté, co jsou mu předány některé základní hodnoty, je vhodné je poslat do školy. Konkrétně můžeme tento termín situovat do amerického prostředí. Homeschooling se v Americe začíná rozmáhat v 70. letech minulého století v reakci na názor, že tehdejší školství děti formovalo v nespokojené zaměstnance. John Holt, který se o popularizaci homeschoolingu zasadil, vyzýval rodiče, aby své děti do státních škol neposílali, ale raději je nechali učit se doma. Kvůli tomuto negativnímu tónu, který z Holtových idejí vyplývá, se tomuto fenoménu dnes říká také “unschooling” — termín správně vzbuzuje pocity odtrhnutí vzdělávání od školního prostředí. Nejde o snahu položit školství na kolena, ale spíše o nabídnutí alternativy.[4] V následující kapitole je shrnuto několik důvodů, proč je někdo motivován homeschooling využívat, a také několik výběrových témat kritiky a rizik s tímto způsobem vzdělávání souvisejících.

Proč homeschooling?

Důvody se mohou různit na několika úrovních:

  1. Buď není vyhovující výuka na školách, nebo chtějí rodiče vyzkoušet jiný přístup.
  2. Někdy může být důvodem také náboženské vyznání rodiny — mají obavu ze způsobu podávání některých informací na školách, které by mohly být v rozporu s vírou, kterou v domácnosti žijí.
  3. Rodiče mohou také vidět ve škole škodlivé prostředí pro své děti — šikana, užívání drog aj., zkrátka postupná demotivace a demoralizace.
  4. Jindy se ani nejedná o otázku volby — rodina je z finančních důvodů nucena žít v prostředí, kde nejsou školy vybaveny příliš kvalitně.

Z různých nezávislých zdrojů i z názorů rodičů, kteří své děti nechávají učit se v režimu homeschoolingu, vyplývá, že mají tyto děti ve finále lepší výsledky, než ty, které se vzdělávaly ve školách. Jedním z důvodů je přátelské a známé klima. Děti jsou buď v kontaktu s rodiči (nebo externisty) v prostředí domova, kde žijí svůj školní život a tráví i volný čas.[5] Na jednu stranu to může být příjemné, na stranu druhou zde však hrozí několik nebezpečí / rizik.
Právě fakt, že je dítě stále v jednom prostředí, ve kterém se odehrávají různé životní děje (volný čas, domácí práce, škola…). V rámci psycho-hygieny se může jednat o problém, pokud celý svůj život situujeme do jednoho místa.
Dále (v případě, že dítě učí samotný rodič) může být problematická role rodiče jako vychovatele, přítele a zároveň i učitele — stejně jako výše zmíněnému prostředí tomuto faktu dítě neunikne a musí akceptovat všechny role svého rodiče, kterých se zhostí.
Do třetice hrozí kontakt s cizími lidmi, nestandardními situacemi či budoucí práci v týmu. Pokud je dítě vzděláváno samo a vedeno ke samostatnosti, může mít s těmito faktory problém, protože na ně není připraveno. Je pochopitelné, že rodiče nechtějí, aby si děti prošly šikanou, stresem ze špatných spolužáků nebo i učitelů, ale raději vše dítěti přizpůsobí a budou mít jeho psychické zdraví pod kontrolou. Zde si však dovolím osobní poznámku: čím dříve se člověk setká s nepříjemnou situací, tím lépe se na ni bude v budoucnu adaptovat. Pokud však budou děti vzdělávány až do svých <18 let výhradně v domácím prostředí, dostanou se posléze do světa, který nefunguje tak, jak jej doposud prožívaly.
Pokud však zůstaneme v rovině “učení teď” a ne ve výhledu do budoucna, tak je domov pro dítě prostředím, kde se cítí co nejbezpečněji a proto jsou podmínky pro učení nejvhodnější (do jisté míry to samozřejmě jde do protichůdnosti s rizikem výše uvedeným) — což zjistila již M. Montessori. John Holt pak svými výzkumy dokázal, že škola nemůže nikdy simulovat tak bezpečné prostředí, jako je domov, a proto také homeschooling prosazoval.
Jednou z dalších kritik je názor, že rodiče nebudou správně metodologicky vzdělávat, ale že budou vyučovat tak, jak se jim chce, což nepovede ke správnému vzdělání. Naopak se jedná spíše o jeden z hlavních principů, který právě odlišuje vzdělávání ve škole a doma[3]. To mi připomíná dnešní článek v Učitelských novinách; ke dnešnímu datu je v Česku vypočítán nedostatek 2000 učitelů a plánem ministerstva školství je povolat do vzdělávacích institucí více neaprobovaných nepedagogických pracovníků, kteří však budou vzdělávat — možná by byl homeschooling alternativou, která by problém do jisté míry mohla vyřešit?
Podívejme se nyní, jaká je situace v USA a jaké jsou trendy do budoucna a co se aktuálně kolem homeschoolingu řeší.

USA

V USA byl počet dětí studujících formou homeschoolingu v různých kontextech zkoumán. NCES (Národní centrum pro statistiky ve vzdělávání) zveřejňuje statistiku [6]vyplývající z tohoto výzkumu. Skutečně čistý vzestup lze zaznamenat u počtu dětí, které homeschooling využívají (rok 2012 je statisticky poupraven, reálně byla zjištěná čísla menší). Ostatní data, která zahrnují věk dětí, národnost, nejvyšší dosažené vzdělání jejich rodičů, celkový počet dětí na domácnost, zda jsou vychovávány oběma rodiči, roční příjem atp. mohou sloužit pro porovnání mezi jednotlivými lety, nicméně přímou korelaci mezi navyšujícím se počtem dětí a jinými daty spatřit nelze (potíže také činí statistická úprava v roce 2012). Tendence však vypadá jako všeobecně vzrůstající — od roku 2011 do roku 2016 se číslo dětí vzdělávajících se formou homeschoolingu pohybuje kolem 3 %.

V Iowě existuje instituce Calvert Education, která se pyšní 110 letou tradicí dobrého homeschoolingu. I ze zpětné vazby rodičů využívající tento progam lze vidět, že nejde jen o princip homeschoolingu, ale že je také velmi zásadní kurikulum, podle kterého je dítě vyučováno. Rodiče si kurikula poskytnutého Calvert Eudcation cení. Tato instituce se nezaměřuje jen na pomoc rodičům při výuce dětí, ale také na studenty samotné, a to v několika oblastech:

  • atleti — potřebují flexibilnější způsob výuky,
  • s potížemi— ze školního prostředí si odnesli šikanu a nepříjemné pocity, nebo mají potíže fyzické, speciální nároky atp.,
  • upoutaní k domovu— ze zdravotních či jiných důvodů se nemohou klasicky dostavovat do školy,
  • mezinárodní — zahraniční studenti toužící po americkém vzdělávání,
  • zahraniční a vojenští — z různých důvodů se jedná o rodiny žijící v zahraničí, třeba kvůli pracovnímu přeobsazení atp.

Calvert nabízí pro zájemce kurikulum, individuální kurzy, nebo online vzdělávání.[7] Napsali také přehledový článek o kladech a záporech homeschoolingu z různých hledisek — pro každé stanovisko vyjadřují výhody a nevýhody. S tím se úzce pojí, jaké jsou trendy a jaká bude budoucnost homeschoolingu.

Homeschooling a budoucnost

New America[8]je sdružením inovativních problem-solverů, kteří se snaží reagovat na poptávky po změně v různých oblastech života. Těchto změn dosahují spojením občanské platformy, výzkumného institutu, technologické laboratoře atp. — při komunikaci mezi těmito subjekty vzniká porozumění a snazší možnost vymyslet, prosadit a zrealizovat inovativní změnu, která povede k lepšímu. Jednou ze změn (dlouhodobějšího rázu) je také homeschooling, o jehož budoucnosti vyšel před třičtvrtě rokem na stránkách New America článek[9].
Na záčátku shrnuje fakt, že se homeschooling jeví v očích učitelů stále jako něco špatného a nekvalitního — nepovažují rodiče za právoplatné učitele. Možná je trochu s podivem, že se tento názor stále drží i přes dobré výsledky homeschoolingových žáků (nejspíše půjde o profesionální hrdost — a to nemyslím nijak ve zlém). Dále se pozastavuje u jednoho z hlavních důvodů, které jsme si dříve vyjmenovali; konkrétně u náboženství. Mluví o něm jako o důvodů, který již dávno nefiguruje mezi těmi hlavními. Přípomíná, že v roce 2007 kolem 36 % rodičů volilo homeschooling právě z důvodu poskytnutí morálního či náboženského vzdělání. V roce 2012 se důvod přetavil na obavu ze školního prostředí a bezpečí v něm (to bylo 21 %) a konečně také nespokojenost s akademickým vedením. Mimo jiné také jako další důvody uvádějí netradiční přístup ke vzdělání, trávení rodinného času a také finance.
Článek mluví i o smutné skutečnosti, a sice o velmi nízké návratnosti při dotazníkových šetřeních. Statistický úřad má problém zkoumat jakékoliv trendy či vývoj týkající se homeschoolingu, protože nemají od lidí žádná data.
V USA se může jakékoliv dítě učit formou homeschoolingu. Pravidla pro vyučování se však stát od státu liší (stejný počet odučených hodin, stejné předměty atp.).
Jedním trendem (například v Kalifornii) je jakási hybridita — dítě je sice přihlášeno na školu, nicméně učí se prostřednitcvím online kurzů (které nemusejí nutně na tuto školu být vázány). Stírá se hranice mezi vzděláváním se čistě doma nebo čistě ve škole. Pokud se povede chytře a dobře integrovat oba tyto modely vzdělávání (nejspíše za pomoci právě online technologií), mohlo by to studujícím pomoci. Někde existují full-time virtuální školy, jinde upřednostňují hybridní model (většinou výuka online, ale občas je potřeba i setkání se naživo s vyučujícím).
V Georgii existuje zajímavý systém kooperujících rodičů. Domlouvají se mezi sebou a navzájem učí své děti v muzeích, knihovnách či přímo u sebe doma. Jinde se snaží propojovat děti učící se ve škole a homeschoolery, například když mají hrát za školní družstvo některý z týmových sportů.
Trendem do budoucna se zdá podle článku být různé kombinování výuky a propojování se žáků mezi sebou samými.

Israel Wayne ve článku ze 4. dubna 2019 “Benefits of Homeschooling” popisuje z vlastního pohledu jako někoho, kdo homeschooling praktikuje již delší dobu, místo vývojových tendencí hrozby, se kterými se nyní potýká a vidí je jako problém i do budoucna. Převážně se jedná o financování. Tvrdí, že vláda homeschooling nepodporuje a snaží se naopak dělat vše pro to, aby žáci chodili do škol — v tomto případě utrácet peníze tak, že se to projevuje na rodinném rozpočtu. Z toho důvodu pak nemají rodiče z finančních důvodů možnost vzdělávat své děti alternativní cestou. Vidí však ještě jednu hrozbu, která je interní. Mluví o tom, že se iniciátoři a podporovatelé myšlenky homeschoolingu dlouho probojovávali za své názory a přivedli jej do současného stavu, který je však ohrožen novými rodiči, kteří se rozhodují pro homeschooling. Vláda se totiž snaží “uchlácholit” tyto rodiče nabídkou příruček a studijních pomůcek ve formě vzdělávacích voucherů. Wayne k tomu dodává “kdo za vzdělání platí, ten ho ovládá.” [10]

Někde jsou hrozby i viditelnější. Celkem čerstvý případ se odehrál letos v půli března v Portugalsku. Tamější vláda se rozhodla prosadit zákon, který rodičům ukládal povinnost mít vysokoškolské vzdělání, posvěcení od místní rady a národního ředitelství pro vzdělávání a prokázat, že jsou schopni vyučovat děti podle národního kurikula. Tento zákon je označován jako úkrok zpět nebo byrokratický počin; v současné době se proti němu staví i asociace pro legální obranu homeschoolingových programů, která se o něm mimo jiné vyjadřuje jako o “útoku na svobodu homeschoolingu v Portugalsku i jinde ve světě”. [11]

V březnu také vyšla zpráva o stavu home education ve Velké Británii. Mezi lety 2014–2017 došlo k nárůstu více než 10 000 dětí, které nejsou vzdělávány ve školách. Kontrolní orgány mají za úkol ověřovat, zda je průprava těchto dětí dostatečná, nicméně problém je s jakoukoliv sankcionalizací, neboť pro ni neexistuje žádné měřítko. Kromě absence těchto sankcí je problém také s nedostatkem pracovníků, kteří by kontrolu mohli provádět. Důvody pro domácí vzdělávání se také mění. Jedním z hlavních uvedených je šiakana, stres ze zkoušek a špatné chování na školách, proto v minulém roce čekaly hned 4500 žáků na možnost přejít ze školy na vzdělávání do domovů.
V 70. letech to byly důvody týkající se přístupu škol ke kreativitě a vyjadřování dětí.
V Británii je nyní situace taková, že se čísla žáků v home education zvedají a rodiče přestávají mít roli učitelů a spíše si platí externisty. Neděje se nic, co by naznačovalo reformu nebo přímo rozklad školství. Uplatnění na pracovním trhu bude nejspíš pro doma se vzdělávající žáky složitější, protože se stále přihlíží k reputaci jména školy, na které se žák učil[12].

V Indii je homeschooling také velkým tématem. Nezisková společnost Swashikshan pořádá letos sedmou konferenci pro všechny Indy, kteří hoomeschooling provozují. Jedná se o sdílení svých životních zážitků a způsobů výuky, které fungují jako dobrá praxe. Účastníci si své metody sdílejí a navzájem se obohacují. Společnost je také zajímavá tím, že se snaží být absolutně rovná, tedy aby uvnitř ní neexistovaly žádné hierarchické vztahy. Jen pro funkčnost některých aktivit jsou rozčleněni na týmy, ale žádný nepřevažuje nad druhým. O co Swashikshan usiluje:

  • být národním orgánem pro posílení, koordinaci, podporu a posílení hoomescholerů a jejich práv (zde jsou homeschooleři ve významu jak rodičů, tak žáků),
  • obhajovat právo dětí, aby se mohly učit ve zdravém bezbariérovém prostředí,
  • obhajovat právo dětí na plnění platných zkoušek, prostřednitcím kterých se mohou dostat na školy v Indii nebo zahraničí,
  • zaručit, aby děti vzdělávající se pomocí homeschoolingu nebyly diskriminovány,
  • síťovat se s a být sítí pro rodiče a děti, kteří smýšlejí stejně jako Swashikshan (vytvářet a sdílet zdroje a informace),
  • fungovat jako poradní orgán pro rodiče[13].

Poslední prognóza do budoucna, která se již nevztahuje na konkrétní místo, je užívání robotů v homeschoolingu. Dnes je běžné, že se technologie využívají i na školách (v přecházející kapitole zmiňujeme online výuku, ta je dnes vedena např. e-kurzy, které jsou spjaty se školou, případně se ve výuce využívají ozoboti atp.), ale právě proto je možné, že se jich bude více dostávat i do homeschoolingu. Co je však na tomto způsobu vzdělávání nejdůležitější jsou hodnoty, které zastává. To je skutečný rozdíl oproti vzdělávání se ve škole. Nejde tolik ani o techniky, ani o rozdílná kurikula, ale o celkový koncept alternativního vzdělávání, které se většinou spolupráci se školou vzdaluje, ale jak jsme uvedli výše, ne vždy tomu tak je. Zda se tento fenomén ve větší míře uchytí i v České republice zůstává otázkou, převážně pak i kvůli legislativě, která tomuto systému není úplně otevřena.

Zdroje

[1] Home education. Welcome to GOV.UK [online]. London: Government Digital Service, 2019 [cit. 2019–05–23]. Dostupné z: https://www.gov.uk/home-education

[2] Homeschooling v Čr: legislativa a argumenty pro a proti. Medium: a place to read and write big ideas and important stories [online]. San Francisco: A Medium Corporation, 2019 [cit. 2019–05–23]. Dostupné z: https://medium.com/edtech-kisk/homeschooling-v-%C4%8Dr-legislativa-a-argumenty-pro-a-proti-4054ea3b47b

[3] KOSTELECKÁ, Yvona. Doma, nebo ve škole?. Studia paedagogica [online]. 2014, 19(1), 65–82 [cit. 2019–05–23]. DOI: 10.5817/SP2014–1–4. ISSN 18037437. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/704

[4] A brief history of homeschooling. Coalition for responsible home education: advocating for homeschooled children [online]. Canton: The Coalition for Responsible Home Education, 2019 [cit. 2019–05–23]. Dostupné z: https://www.responsiblehomeschooling.org/homeschooling-101/a-brief-history-of-homeschooling/

[5] ZIMMER, Scott, JD. Homeschooling. Salem Press, 2018. Dostupné také z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=ers&AN=113931165&lang=cs&site=eds-live&scope=site

[6]Table 206.10. National Center for Educational Statistics [online]. Washington, D. C.: NCES, 2019 [cit. 2019–05–22]. Dostupné z: https://nces.ed.gov/programs/digest/d17/tables/dt17_206.10.asp

[7] Who we serve. Calvert Education: over 100 years of excellence in homeschooling [online]. Iowa: Calvert Education, 2019 [cit. 2019–05–23]. Dostupné z: https://www.calverteducation.com/why-calvert/who-we-help

[8] Our Story. New America [online]. Washington: New America, 2019 [cit. 2019–05–23]. Dostupné z: https://www.newamerica.org/our-story/

[9] What is the Future of Homeschooling?. New America [online]. Washington: New America, 2019 [cit. 2019–05–23]. Dostupné z: https://www.newamerica.org/weekly/edition-218/future-homeschooling/

[10] WAYNE, Israel. BENEFITS OF HOMESCHOOLING: A man who has been involved with the resurgence of homeschooling in America talks about the many benefits of it. New American (08856540) [online]. 2019, 35(3), 37–39 [cit. 2019–05–23]. ISSN 0885–6540. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=asn&AN=134263072&lang=cs&site=eds-live&scope=site

[11]Parents mobilise against government’s ‘slap-in-face’ over home-schooling. Portugal Resident: Portugal news and lifestyle [online]. Algarve: Portugal Resident, 2019 [cit. 2019–05–22]. Dostupné z: https://www.portugalresident.com/2019/03/14/parents-mobilise-against-governments-slap-in-face-over-home-schooling/

[12] What future for ‘home eduaction’?. Education, Economy and Society [online]. [sine loco]: WordPress Foundation, 2019 [cit. 2019–05–23]. Dostupné z: https://education-economy-society.com/2019/02/18/what-future-for-home-education/

[13] News & events. Swashikshan: Indian Association of Homeschoolers [online]. [sine loco]: Swashikshan, 2019 [cit. 2019–05–23]. Dostupné z: http://homeschoolers.in/category/news-events/

Jan Harnušek

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade