Idea Univerzity, je třeba reformace vysokého školství?
Mít univerzitní vzdělání je jistě prestiž, kterou si studenti musí zasloužit a tvrdě vydřít. Ať již vlastním studiem, hodinami strávenými nad skripty, zručností, důvtipem nebo oddřenou praxí. Jak by mělo univerzitní vzdělání vypadat?
Podíváme-li se na názory z nedávné historie, jistě je důležité zmínit dílo Idea univerzity z roku 1852 anglického katolického duchovního Johna Henryho Newmana (1801–1890), který sice své studium nedokončil, ale poznatky zachytil ve své knize. Podle Newmana je univerzita výsadou občanů, žen i mužů, jež má studium obohatit na duchu, přinést jim celoživotní svobodu, mír pokoj a schopnost kritického myšlení. Zajímavá jsou jeho slova :” Chybně se předpokládá, že koketování s tuctem oborů rozšiřuje obzory, což není pravda, a ne že vede k povrchnosti, což pravda je.” Nabízí se otázka, zda je podstatou univerzitního vzdělání přehltit studenty informacemi z různých oborů, nebo je již od začátku směřovat pouze jedním, pevně daným směrem?
V návaznosti na Newmana vzniká sborník Jakuba Jirsy Idea univerzity, z roku 2015. Jedná se o soubor jedenácti článků pohlížejících na vzdělání z jiných perspektiv ve srovnání s Newmanem a ne vždy s ním souhlasí v jeho názorech. Jirsa zde vedle sebe staví Newmanovi oponenty a poskytuje tak rozmanité srovnání zastánců “staré dobré školy” a “modernizace univerzit”.
Nedávno jsme dostali úkol podívat se na film Dead Poets Society, ve kterém je krásně vidět konflikt setkávání onoho „stará škola“ a „modernizace univerzit“. Jak moc je přínosné pouštět se do inovací, modernizací a novot ve vzdělávání? Jakým způsobem by se měly takové procesy zavádět do současných kurikul?
Pokud bych měla popsat subjektivní názor, a připomenout, že jsme v době kovidové, je pro nás, studenty univerzit, jistě přínosné otevřít se novým formám vzdělávání. I kdyby se mělo jednat o přehodnocení studijních materiálů a metod, nebo využití modelních technologií.
Bylo by jistě zábavné, pozorovat autory článků v Jirsově sborníku, jak se vyrovnávají například s Teamsy. Obecná představa, již nastíněná výše, o univerzitním studentovi ponořenému do skript v současné době vzala za své. Knihovny máme zavřené, studijní spolky jsou zakázané, setkávání v kavárnách nad rozpravami o přednáškách nepředstavitelné. Osobně si nepřeji nic jiného, než aby se „život“ vrátil do normálních kolejí.
To, že jsme odsouzeni sedět při online přednáškách doma za svými počítači je podmíněno dobou, současnou pandemií a nařízením vlády. Otevírají se však dosud jen pootevřené dveře reformaci vzdělávání. A především univerzitního.
Nástup distanční výuky poukázal na některé výhody, které umožňuje, níže uvedeme pár příkladů:
Flexibilita — lze se připojit ke studiu kdekoli a kdykoli, skloubit studium s koníčky, rodinou, pracovními povinnostmi apod.
Komunikace — téměř okamžitě konzultovat některé podněty, nápady, informace a studijní materiály nejen se spolužáky, ale i s vyučujícími v komunikačních kanálech, aniž by byla narušena výuka.
Pořizování záznamů — buďme upřímní, možnost zpětně si pustit přednášku je k nezaplacení.
Při přijímacím řízení jsem byla dotázána, jestli si dokáži představit, že bych celé své studium absolvovala distančně. Ano, dokázala. Co si nedokážu představit je, jaký by to mělo dopad na mou sociální adaptabilitu, rozvoj a schopnost uplatňovat nabyté vědomosti a nové schopnosti.
V souvislosti nejen s pandemickou změnou je tedy nutné reformovat vzdělávání. Ministerstvo školství představilo svůj Strategický záměr pro oblast vysokých škol na období od roku 2021.
Prioritními cíli strategického záměru pro oblast vysokých škol jsou:
- Rozvíjet kompetence přímo relevantní pro život a praxi v 21. století
- Zlepšit dostupnost a relevanci flexibilních forem vzdělávání
- Zvýšit efektivitu a kvalitu doktorského studia
- Posilovat strategické řízení a efektivní využívání kapacit v oblasti výzkumu a vývoje na vysokých školách
- Budovat kapacity pro strategické řízení vysokého školství
- Snížit administrativní zatížení pracovníků vysokých škol, aby se mohli naplno věnovat svému poslání
Samostatná reformace vysokého školství je jistě běh na dlouhou trať. Vydat záměr je jedna věc, ale otevřít se změnám, reformačním, chce odvahu, trpělivost a zkušenost s formami historickými. Samotné 21. století je příležitostí změn, doufám, že v případě univerzitního vzdělávání těch přínosných.
Zdroj: BALAŠ, Nikola; České vysoké školství mezi idejemi a každodenností; [online]© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213–1385; [cit. 2021–03–19]; dostupné z: https://ceskapozice.lidovky.cz/recenze/ceske-vysoke-skolstvi-mezi-idejemi-a-kazdodennosti.A150505_173119_pozice-recenze_lube
Zdorj: EURYDICE; Česká-republika:Národní reformy v oblasti terciárního vzdělávání; [online] 2021; [cit. 2021–03–19]; dostupné z: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/national-reforms-higher-education-17_cs
Zdroj: JIRSA, Jakub, ed. Idea university. Praha: Academia, 2015. XXI. století. ISBN 978–80–200–2375–9.
Zdroj: SCHRODEROVÁ, Simona; Distanční výuka na vysokých školách: Praktická výuka v omezené míře a zkoušení max. do 10 lidí; [online] 2021; © 1996–2021 EDUroute s.r.o.; [cit. 2021–03–19]; dostupné z: https://www.vysokeskoly.cz/clanek/distancni-vyuka-na-vysokych-skolach-prakticka-vyuka-v-omezene-mire-a-zkouseni-max-do-10-lidi
Zdroj: ŠIMA, Karel; Aula-02–2015_SI_89_96 — recenze, [online] 2015; Aula 02–2015 A5.indd 96; [cit. 2021–03–19]; dostupné z: https://www.csvs.cz/wp-content/uploads/2019/01/Aula-02-2015_SI_89_96.pdf
