In mobility we trust!
Všudypřítomnou součástí moderního světa je propojování, sdílení dojmů, obohacování sama sebe o nové perspektivy a zážitky. Jedním ze způsobů, kterými těchto aktivit dosahujeme, je pohyb. Zejména pak pohyb cestovatelský, pohyb za hranice domova, za hranice důvěrně známého, pohyb mezi jiné národy, kultury, územní celky.
A co teprve, pokud se věnujeme tvoření. Sbírání vnějších vjemů, inspirací, informací, materiálů pro vytváření něčeho nového, nečekaného, krásného. Umělcův (ale i kutilův) život je sbírání prvotního s důsledkem vzniku něčeho dalšího. Jak jinak tedy obohatit sebe o nové vjemy, tolik potřebné pro jakoukoliv tvorbu, než změnou prostředí a navázáním kontaktu s neznámým, zahraničním?
Potkali se v plenéru
Rezidenční pobyty umělců nejsou v současném kulturně-kreativním světě novinkou. Již od konce 19. století cestovali umělci za změnou prostředí zejména směrem ven z města s cílem čerpání inspirace z venkovského letního života. Tyto cesty umožňovaly setkávání umělců a formování nových tvůrčích skupin, přičemž tento aspekt uměleckých pobytů přetrvával i do 20. století.
Během 60. let se pak sdružování umělců mimo domov stalo i základem pro budování hnutí nejenom uměleckého, ale například i polititckého charakteru. V následujících desetiletích se poté rezidenční pobyty více formalizovaly, vznikly iniciativy věnované těmto aktivitám, díky čemuž se rezidence staly přístupnějšími a došlo také k obecnějšímu rozšíření povědomí o tomto způsobu tvorby. [1]
Kulturní rozdíly rozpustíme v akvarelu
V dnešním kontextu jsou rezidenční pobyty běžně přijímanou součástí uměleckého života. Umělecká, kulturní a kreativní mobilita za hranice státu je považována za přínosnou a požadovanou součást kulturního obrazu států a je systematicky podporována (v našem evropském geografickém kontextu) například Evropskou unií anebo organizací UNESCO.
Příručka pravidel pro rezidenční pobyty umělců Evropské unie z roku 2014 (novější příručka tohoto typu na této úrovni zatím není k dispozici) zároveň představuje silnou argumentaci, dle které jsou rezidenční pobyty hodnotné jak pro cestující umělce, tak pro regiony, které umělce sdružují, státy, které mobilitu umožňují a také pro společnost jako takovou.
Pro umělce představuje možnost vyjet na rezidenční pobyt již v úvodu zmiňované nové vjemy, čerstvou inspiraci, možnosti rozvíjení uměleckých dovedností, čtení nových uměleckých děl, vzdělávání v nových technikách, sdílení mezi kolegy i budování komunit a propojování se. Hostujícím organizacím i regionům může umělkyně či umělec na rezidenčním pobytu pomoci vytvářet setkání s cizí kulturou, podporu místní ekonomiky, předávání mezinárodních zkušeností, ale také například rozvoj manažerských, didaktických a podnikavých dovedností členů institucí. Na úrovni společnosti přinášejí rezidence propojení kultur, budování empatie vůči diverzitě i budování kulturního ducha. Mohou také podporovat turismus anebo vytvářet nové příležitosti pro ekonomiku. [2]
Smyčce na palubu nepatří
Přestože je tedy umělecká mobilita všeobecně podporovaná i na nadnárodní úrovni, neobejde se bez mnohých úskalí, kterým zejména cestující umělci musí čelit. Report věnovaný současné pozici kultury publikovaný organizací UNESCO v roce 2022 některé tyto překážky popisuje.
Jednou z těch úsměvnějších mohou být například bezpečnostní regulace aerolinek, které komplikují leteckou přepravu různého uměleckého vybavení, zejména pak v kontextu hudební tvorby. Komplikací s podstatně větším dopadem může ovšem být například byrokracie spojená s oprávněním pracovat v cizí zemi anebo obtížnost zachování work-life balance. Vyvážit například kvalitní rodinný život s prací může být z pozice cestujícího umělce obzvláště těžké, vzhledem k délce uměleckých rezidencí, které se mohou běžně pohybovat v řádech měsíců anebo let. Ztížené situace také zažívají osoby fyzicky anebo duševně znevýhodněné. Pro umělce ze zemí mimo Evropskou unii pak obvykle představují zásadní bariéru víza spojená s pobytem v cizí zemi za účelem umělecké tvorby, ale také například boj s předsudky, kterým v navštívené destinaci čelí. [3]
V rámci Evropské unie je patrná snaha tyto bariéry co nejvíce odstraňovat, což lze pozorovat například v aktuální výzvě k rezidenčnímu pobytu pro umělce a kulturní profesionály, která poskytuje navýšení finanční podpory například pro cestující s dětmi a rodinou anebo pro osoby s handicapem.
Mobilitou k probouzení inovací
Kromě zmiňovaných benefitů (a překážek) mají umělecké rezidenční pobyty také potenciál ve sféře inovací. Moderní umělecká tvorba se od tradičních řemesel stále více rozpíná také směrem k novým technologiím, multimediální tvorbě a digitálním médiím. V tomto směru mohou umělci při svých výjezdech nejenom čerpat inspiraci z neokoukaného prostředí, ale také efektivně sdílet své znalosti a dovednosti, které nejsou doposud globálně rozšířené. Příkladem může být organizování rezidenčního pobytu pro mladé umělce v italském Praianu s cílem přivedení inovativních metod a technik do lokálního kontextu pro oživení tamního prostředí. [4]
Rezidenční pobyt umělce může dokonce obohatit i poměrně vzdálené vědní oblasti, jak dokazuje projekt The STEAM Imaging Experimental Artist Residency vedený Institutem digitální medicíny v Brémách. Během experimentálního rezidenčního pobytu zde umělci pomáhají zprostředkovávat studentům vědu a technologie skrze novou umělecko-kritickou perspektivu. Role umělce se zde plynule přelévá například také ve výzkumníka a konzultanta anebo vzdělavatele v oblasti STEAM. [5]
Rozvoj kompetencí v oblasti (nejenom) digitálních technologií a digitální tvorby všeobecně také podporuje možnost vyjet na rezidenční pobyt nejenom do tradičnějších kulturních institucí jakými jsou galerie, muzea či různé umělecké spolky, ale také do makerspaců a otevřených dílen. Mnoha z nich je vlastní propojování iniciativ s dalšími podobnými, přestože často nebývají spojeny formální strukturou. Za pozornost proto stojí projekty, které dílny mapují, vytvářejí rezidenční příležitosti a hledají možnosti jejich financování. Jedním z takových projektů je například MakerTour ve spojení s organizací Vulca.
V prostředí otevřených dílen pak navíc rezidenční pobyty mnohdy zvýrazňují svůj edukační aspekt. Není zde výjimkou, že rezidenční pobyt slouží makerům k získání dovedností souvisejících se specifickými technologiemi anebo konkrétními stroji či nástroji, které lze nalézt v cizí dílně.
Použité zdroje
[1] Evropská komise, Generální ředitelství pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu, 2016. Rezidenční pobyty umělců: Evropský program pro kulturu pracovní plán pro kulturu 2011–2014: Evropský program pro kulturu pracovní plán pro kulturu 2011–2014. Publications Office. Dostupné z: doi:doi/10.2766/303910
[2] Tamtéž.
[3] UNESCO. Re|shaping policies for creativity: addressing culture as a global public good: addressing culture as a global public good. ISBN 978–92–3–100503–9.
[4] PINTO, Maria Rita, Serena VIOLA, Anna ONESTI a Francesca CIAMPA, 2020/11/19. Artists Residencies, Challenges and Opportunities for Communities’ Empowerment and Heritage Regeneration. Sustainability. 12(22), 9651. Dostupné z: doi:10.3390/su12229651
[5] HOFMANN, Bianka, 2019/05/31. Linking Science and Technology with Arts and the Next Generation — The Experimental Artist Residency “STEAM Imaging”. Leonardo. 54, 1–10. Dostupné z: doi:10.1162/leon_a_01792
