Infogramotnost & studium jazyků
Důvodů, proč se učit jazyky, je mnoho a liší se student od studenta, ale s naprostou jistotou lze říci, že společnou motivací vždy bude nějaká forma práce s informacemi, ať už se jedná o jejich produkování nebo konzumování. Tedy ať už je cílem studia schopnost v daném jazyce vést konverzaci a napsat text (aktivní znalost jazyka) nebo číst knihy a dívat na filmy a seriály bez titulků (pasivní znalost jazyka). Proč v tom případě nevzít dvě mouchy jednou ranou a zároveň s jazykem se také nenaučit, jak s informacemi pracovat efektivně a uvědoměle? Pro nadcházející přednášku jsem se zaměřil na tři články pojednávající o propojení studia jazyků a informační gramotnosti.
Během učení se jazyka student dříve nebo později přichází do styku s pro něj novou kulturou, ve které se může s různými informacemi zacházet jinak než v jeho vlastní kultuře. V takovém případě je více než vhodné svou infogramotnost globalizovat. Z toho důvodu se článek “Information Literacy in the Arabic Language Classroom” [1] zaměřuje na výzvy spojené s výukou informační gramotnosti v arabsky mluvícím prostředí. Autor článku konstatuje, že výzkum týkající se informační gramotnosti v arabštině je nedostačující a zdůrazňuje potřebu kulturně relevantní a jazykově vhodné výuky. Dále se zabývá strategiemi pro začlenění informační gramotnosti do výuky arabského jazyka, jako je používání autentických arabskojazyčných zdrojů a učení studentů, jak hodnotit informace v kontextu jejich kulturního a jazykového prostředí. Článek rovněž obsahuje případové studie a příklady úspěšné výuky informační gramotnosti v arabsky mluvícím prostředí.
Problematika se však nemusí vztahovat pouze na jazyky exotické, ale také všem známou angličtinu. V článku “Strategies for Teaching Information Literacy to English Language Learners” [2] autoři diskutují o problémech při výuce informační gramotnosti pro nerodilé mluvčí angličtiny a představují strategie pro instruktory, jak tyto problémy překonat. Autoři doporučují používat vizuální pomůcky, techniky aktivního učení a srozumitelný jazyk, který studentům pomůže pochopit klíčové pojmy. Doporučují také zaměřit se spíše na přenositelné dovednosti, jako je kritické myšlení a hodnocení, než na konkrétní nástroje nebo technologie.
Pokud ale potřebnými jazykovými znalostmi jedinec nedisponuje a jsou pro výzkum potřebné nebo žádoucí, tak s možným řešením přichází článek “Promoting Linguistic Diversity and Inclusion: Incorporating Machine Translation Literacy into Information Literacy Instruction for Undergraduate Students” [3], kde autorka tvrdí, že strojový překlad může být cenným nástrojem pro podporu jazykové rozmanitosti a inkluze ve výuce informační gramotnosti. Autorka se zabývá výhodami a omezeními strojového překladu a představuje případovou studii pilotního programu, který začlenil strojový překlad do kurzu pro vysokoškoláky. Také naznačuje, že strojový překlad může studentům pomoci získat přístup k informacím v jazycích, kterým by jinak nebyli schopni porozumět a může podpořit empatii a porozumění přesahující jazykové a kulturní hranice.
[1] ROBINSON, A. Information Literacy in the Arabic Language Classroom. MELA Notes. 2020, č. 93, str. 4–11. Dostupné na WWW: <https://www.jstor.org/stable/27028293>.
[2] TRAN, Clara Y. and AYTAC, Selenay. Strategies for Teaching Information Literacy to English Language Learners. Collaborative Librarianship. 2019, roč. 10, vydání 4., článek 5. Dostupné na WWW: <https://digitalcommons.du.edu/collaborativelibrarianship/vol10/iss4/5>.
[3] BOWKER, L. Promoting Linguistic Diversity and Inclusion: Incorporating Machine Translation Literacy into Information Literacy Instruction for Undergraduate Students. The International Journal of Information, Diversity, & Inclusion. 2021, roč. 5, č. 3, str. 127–151. Dostupné na WWW: <https://www.jstor.org/stable/48644449>.
Tento text vznikl jako příprava na 8. přednášku Informační chudoba a informační gramotnost, sociální aspekty, vliv rodiny v rámci předmětu Učící se společnost vyučovaném na KISKu (MUNI).
