Informační chudoba a digitální propast ve světě
Jiné sociální a kulturní zázemí, jiné zvyky, jiné společenské návyky, to se očekává při vstupu do jakékoliv cizí země. Rozdílný je také přístup k informační chudobě a s ní související digitální propast. V této práci se zaměřuji na definici pojmů informační chudoba a digitální propast a jejich příčiny. Dále zde prezentuji několik organizací působící v různých částech světa, které se zaměřují právě na zlepšení informační chudoby a překlenutí digitální propasti.
Co je to informační chudoba
Žijeme v době, kdy se denně setkáváme s nepřeberným množstvím informací. To, jak s danými informacemi interagovat, zda jim věřit či nikoliv, kde informace hledat, to vše by se nás měli snažit naučit již od útlého věku ve školách. Nicméně ne všichni mají to štěstí a prostředky, že mají přístup ke vzdělání a k technologiím potřebným k získávání informací. Informační chudoba je podle Mayerové (2003) nevýhoda, jíž trpí skupiny, jež nemají možnost dostat se k prostředkům, které by jim umožnily přístup k informacím, a tím zapříčinily zvýšení jejich majetku.[1] Britz se k informační chudobě staví jako „that situation in which individuals and communities, within a given context, do not have the requisite skills, abilities or material means to obtain efficient access to information, interpret it and apply it appropriately“[2] V literatuře se informační chudobou začali zabývat již v 80. letech 20. století, v té době začala být technologie běžnou součástí domácností. Zatímco většina prací se zabývala rozdíly v rozmanitosti infrastruktur v dané společnosti, Eastin a LaRose se již v roce 2000 zabývali pohledem, jenž indikoval nedostatečnou sebedůvěru a uživatelské schopnosti při práci s internetem.[3] Práci dále rozvinul Warshauer, který odhalil sociální vyčlenění jedinců, kteří neuměli nebo neměli přístup k informačním technologiím.[4]
Pro indikaci informační chudoby je nutné znát informační gramotnost dané skupiny. „Informační a datová gramotnost (Calzada Prado & Marzal, 2013) jsou v modelu digitálních kompetencí jistou základní bází či východiskem toho, jak má člověk technologie využívat.“[5] V době internetu a všemožných sdělovacích prostředků jsme informacemi doslova zahlceni, lidé by se měli naučit kriticky hodnotit informace, aby dokázali nejen rozlišit relevantní sdělení, ale aby dokázali rozeznat dezinformace a Fake news. [6]
Co je to digitální propast
Život bez technologií si zvlášť po pandemii nedokážeme snad už ani představit. Pokud nemáte přístup k digitální technologii, ocitáte se na hraně propasti. „Digitální propast (van Dijk & Hacker, 2003) je metaforou, která ukazuje rozdělení lidí, kteří jsou digitálně gramotní a kteří ne. Ti druzí jsou vrženi na dno propasti.“[7] Jedná se o rozdělení lidí, kteří mají přístup k informačním technologiím a chtějí se vzdělávat v dané oblasti a lidí, kteří nemají motivaci pro práci s ICT. Lze rozdělit digitální propast na primární — nemá přístup k technologii a sekundární — nedokáže s ní pracovat na odpovídající úrovni. S pojmem digitální propast je spojena i digitální chudoba. Tu Jan Van Dijk rozděluje do čtyř oblastí (van Dijk &Hacker, 2003)
· Psychologický důvod, jedná se o absenci zkušeností s prací s digitálním vybavením způsobenou nedostatkem motivace, nechutí čí odporem
· Materiální důvod, může být způsoben nedostatkem financí nutných k pořízení odpovídajících digitálních prostředků. Nejedná se již pouze o vynaložený prvotní náklad na koupi prostředku, ale i platba internetového připojení a zvýšená spotřeba elektřiny.
· Nedostatek digitálních dovedností, jde ruku v ruce s informační gramotností, těmto odvětvím by se měla věnovat značná pozornost již při studiu na základní škole.
· Technologie jako prostředek k naplnění potřeb uživatele, člověk, jenž se snaží naučit pracovat s ICT, by je měl umět využít při řešení konkrétních problémů, např. hledání v online mapách.
Co může propast způsobit
Digitální propast může zapříčinit pomalý rozvoj komunit a rozvoj podnikání. Pokud nejsou k dispozici prostředky, díky nimž by se daná společnost mohla rozvíjet, prohlubují se rozdíly mezi jednotlivými třídami společnosti. V méně rozvinutých zemích je patrná i genderová nevyrovnanost v používání komunikačních zařízení. Ženy mají omezenější přístupy, jak se dostat k technologiím. [9]
Příčiny informační chudoby
- Lidské faktory související s chováním, do této skupiny patří nedostatek gramotnosti a schopností dostat se k informaci, rozlišování relevantnosti informace pro danou potřebu a další.
- Sociální a kulturní faktory, sem patří sociální a kulturní zázemí, jež neposkytuje dostatečnou podporu např. z náboženských důvodů či nesdílených hodnot, kolaborující s přístupem k informacím.
- Důvěra, toto je spojeno především s politickou propagandou, díky níž je ve společnost vysoká míra skepse vůči médiím a jejich důvěryhodnosti.
- Problematická tvorba a šíření informací, tento problém souvisí s informačním přehlcením a kvalitou informací, jimiž je uživatel zahlcen.
- Systémy informačních komunikačních technologií, zde je pohled zaměřen na strukturu webů, využití a komunikování s mobilními technologiemi a osvojování nově příchozích technologií.
- Národní/nadnárodní politika a regulace informací, sem patří nedostatečná transparentnost vládní komunikace a časté mlžení o událostech, patří sem například i omezený přístup k informacím v určitých zemích, kde vládne diktatura.
- Ekonomický nedostatek prostředků, s tím je spojen především nedostatek finanční kapacity, jež by dovolila sehnat prostředky k dostatečnému přístupu k informacím.
- Přírodní jevy a neočekávané události, jsou to vnější vlivy, které nelze dopředu předvídat. Způsobují narušení infrastruktury měst nebo chodu státu a znemožňují přístup k informacím nebo prostředkům, jimiž je možné se k informacím dostat.
Světová scéna informační chudoby
Asia- Pacific Information Superhighway initiative (AP- IS)
Tato organizace vznikla v roce 2016. Jejím cílem je zrychlit digitální transformaci ve společnosti a najít způsob překlenutí digitální propasti tím, že budou ukazovat, čeho všeho mohou díky digitální propojenosti celého světa lidé v kraji Asia- Pacific dosáhnout. Snaží se toho dosáhnout promováním a konzultacemi napříč regiony, kooperací za účelem zlepšení propojení pomocí digitální infrastruktury, šířením znalostí o technologiích a další. [11] V rámci plánu pro roky 2022–2026 vidí pandemii jako příležitost, při které informační technologie podpořili růst a produktivitu společenství, jsou si však vědomi i negativních socioekonomických důsledků. Pro následující roky mají v plánu se zaměřit na udržitelný rozvoj a stimulovat digitální ekonomiku. Toho mají v plánu docílit sdílením praktik a politiky a technologií do světa a umožní tak jednotlivým zemím sdílet své poznatky ze svého státu s ostatními zeměmi. [12]
Evropský rámec digitálních kompetencí
Digitální kompetence jsou nedílnou součástí aktivního společenského života v tomto století. Evropská komise se rozhodla vymezit kompetence pro digitální technologie, jež by měl splňovat každý občan. První rámec byl vydán již v roce 2013 a obsahoval čtyři úrovně. Současný rámec je momentálně dělen do osmi stupňů. Na digitální kompetence je zde nahlíženo jako na potřebnou součást pro fungování v životě každého jedince. V prvním stupni Vám může někdo pomáhat při práci, nicméně v osmém stupni se již očekává samostatnost, vedení druhých. Vůbec prvním dokumentem zabývajícím se informační společností byla Norova-Mincova zpráva v roce 1975. Tato zpráva se zabývala myšlenkou zlepšení svobody občanské společnosti.[13] Stanovené digitální kompetence mohou pomoci již při edukaci budoucích pedagogů, kteří pak nově nabyté zkušenosti mohou prezentovat svým žákům.
Asie
Podle Hiroshi Ono (2005) je klíčový nejen přístup k internetu a komunikačním zařízením, ale také schopnost dorozumět se anglicky. Odděluje se tak vývoj jednotlivých států v přijímání nových technologií a informačních prostředků. Velké procento online dokumentů, ke kterým máme přístup, je uváděno v angličtině. Přestože máme již k dispozici vyspělejší překladače, při práci s informacemi z celého světa je angličtina nutnost. Proto je možné, že například v Singapuru došlo k rychlému rozmachu ICT právě z důvodu přijetí angličtiny jako oficiálního jazyku. [14]
Mezi lety 1998 až 2002 došlo v Jižní Koreji k enormnímu rozmachu informačních komunikačních technologií a internetu. [15] S nástupem internetu v Asii bylo na ICT a práci s nimi pohlíženo jako možnost rozvoje obchodu a zvýšení příjmu právě díky sdíleným informacím v online světě. Aby lidé dostali možnost se vzdělávat v informačních centrech např. Indické M. S. Swaminatharn Research Foundation, založilo několik takových center pro farmáře, aby měli možnost dozvědět se informace o nových prostředcích v jejich odvětví. [16]
Anglie
V pandemii většina denních úkonů přešla do online prostředí a to včetně např. objednání léků na předpis. Deset milionů lidí v Británii postrádá základní schopnosti práce s digitálními technologiemi, z toho přes jeden milion domácností nemá ani zavedený internet. Nedostatek digitálních kompetencí se může odrazit i na psychické pohodě, např. se mohou cítit opuštění a vyloučení, že nejsou propojeni skrz internet jako ostatní. Ve Velké Británii se nedostatku digitálních kompetencí začali věnovat lokální a komunitní skupiny působící v celé zemi. Snaží se získávat starší elektroniku, kterou mohou darovat jednotlivci, ale i velké firmy. Poté poskytují poradenství a programy pro výuku základních dovedností v digitálním světě, např. posílání emailu.[17] Jednou z takovýchto skupin je Digital Inclusion Taskforce, která působí v Greater Manchaster, kde pracuje na odstranění digitální propasti. Podařilo se jim např. zajistit sim karty od firmy Vodafone, jež poskytují pouze přístup k internetu. Na základě tohoto aktu začala firma Vodafone poskytovat internet pro znevýhodněné studenty vysokých škol. Jejich cílem je stát se world-leading digital city- region, kde obyvatelé budou mít rovné příležitosti pro všechny. [18]
Řešení
Blitz (2004) nabízí několik možných řešení informační chudoby.
· Každý v komunitě musí mít umožněn přístup k informacím, které hledá a mají mu pomoci rozvíjet se.
· Mít dostatek informací o tom, jak se dostat k potřebným informacím.
· Vytvořit standart pro společnost určující minimální znalosti v práci s informacemi.
· Vytvořit rovné možnosti k přístupu k informacím pro všechny bez rozdílu.
· Dát lidem a společenstvím možnost komunikace.
· Pokud jsou informace šířené nerovnoměrně, daná nerovnost by měla benefitovat zlepšení méně movitým společenstvím.
[19]
Shrnutí
Informační chudoba se objevuje po celém světě, trpí jí především lidé tzv. na okraji společnosti, jež nemají dostatečné sociální ani ekonomické zázemí. Každá část světa má své vlastní organizace, které jsou si vědomy informační chudoby i digitální propasti a snaží se proti nim bojovat různými způsoby. V Asii se snaží prezentovat výhody ICT, v UK se snaží, aby všichni z jednoho města měli rovné možnosti připojení k internetu a dostatek informačních prostředků. V České republice jsou stanovené normy digitálních kompetencí, které by měl ovládat každý občan. Informační chudoba je sice velký problém a lidé jsou si ho vědomi, nicméně přijít s účinným systémem, který by fungoval na 100% ve velkém měřítku, se stále zdá být jako utopie. I přestože Covid značně urychlil přijetí ICT společností v každodenním životě. Výsledky toho, o co se snaží organizace zabývající se tímto problémem, budou patrné na populaci až s odstupem času.
[1] MARCELA, Rita, CHOWDHURY, Hobinda. Eradicating information poverty: An agenda for research. 2018. [cit. 27.5. 2022]. Dostupné z: <https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0961000618804589>
[2] Britz, JJ (2004) To know or not to know: A moral reflection on information poverty. Journal of Information Science 30(3): 192–204.
[3] Eastin, MS, LaRose, R (2000) Internet self-efficacy and the psychology of the digital divide. Journal of Computer-Mediated Communication 6(1): 0–0.
[4] MARCELA, Rita, CHOWDHURY, Hobinda. Eradicating information poverty: An agenda for research. 2018. [cit. 27.5. 2022]. Dostupné z: <https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0961000618804589>
[5] ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou.s.31. Brno: Masarykova univerzita, 2019. ISBN 978–80–210–9330–0. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/digitalni-kompetence-v-transdisciplinarnim-nahlednuti-mezi-filosofii-sociologii-pedagogikou-a-informacni-vedou-6760/
[6] ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou.s.31. Brno: Masarykova univerzita, 2019. ISBN 978–80–210–9330–0. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/digitalni-kompetence-v-transdisciplinarnim-nahlednuti-mezi-filosofii-sociologii-pedagogikou-a-informacni-vedou-6760/
[7] ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou.s.59. Brno: Masarykova univerzita, 2019. ISBN 978–80–210–9330–0. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/digitalni-kompetence-v-transdisciplinarnim-nahlednuti-mezi-filosofii-sociologii-pedagogikou-a-informacni-vedou-6760/
[8] ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou.s.59–61. Brno: Masarykova univerzita, 2019. ISBN 978–80–210–9330–0. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/digitalni-kompetence-v-transdisciplinarnim-nahlednuti-mezi-filosofii-sociologii-pedagogikou-a-informacni-vedou-6760/
[9] BUSCHMAAS, Julian, CHAN, Calvin, MENDLER, Leoni, QI, Catherine, SENKPIEL, Helge. Measuring the Digital Divide in the AsiaPacific Region for the United Nations Economic and Social Commission for Asia and the Pacific (ESCAP). [online]. 2019. [cit. 26.5. 2022]. Dostupné z: < https://www.unescap.org/resources/measuring-digital-divide-asia-pacific-region-united-nations-economic-and-social-commission>
[10] MARCELA, Rita, CHOWDHURY, Hobinda. Eradicating information poverty: An agenda for research. 2018. [cit. 27.5. 2022]. Dostupné z: <https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0961000618804589>
[11] ESCAP. ICT and disaster Risk reduction, The Asia- Pacific Information Superhighway Platforrm. [online]. [cit. 26.5. 2022]. Dostupné z: < https://www.unescap.org/our-work/ict-and-disaster-risk-reduction/asia-pacific-information-superhighway-platform>
[12] AP-IS. Action Plan for Implementation of the Asia- Pacific Information Superhighway (2022–2026). [online]. 2021. [cit. 27.5. 2022]. Dostupné z:< https://www.unescap.org/sites/default/d8files/event-documents/Action%20Plan%20for%20Implementation%20of%20the%20Asia-Pacific%20Information%20Superhighway%20%282022-2026%29.pdf>
[13] ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou.s.15–19. Brno: Masarykova univerzita, 2019. ISBN 978–80–210–9330–0. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/digitalni-kompetence-v-transdisciplinarnim-nahlednuti-mezi-filosofii-sociologii-pedagogikou-a-informacni-vedou-6760/
[14] ONO, Hirochi. Digital Devide in East Asia: Evidence from Japan, South Korea and Singapore. 2005. Stockholm School of Economics. [cit. 26.5. 2022].
[15] ONO, Hirochi. Digital Devide in East Asia: Evidence from Japan, South Korea and Singapore. 2005. Stockholm School of Economics. [cit. 26.5. 2022].
[16] M. G. Quibria , Ted Tschang & Mari-Len Reyes-Macasaquit (2002) New Information and Communication Technologies and Poverty: Some evidence from developing Asia, Journal of the Asia Pacific Economy, 7:3, 285–309, DOI: 10.1080/1354786022000007852
[17] COLEMAN, Alison. Tackling the digital divide: removing the barriers to online access for all. [online]. The gardian Labs.2022. [cit. 25.5. 2022]. Dostupné z: <https://www.theguardian.com/connected-thinking/2022/apr/28/tackling-the-digital-divide-removing-the-barriers-to-online-access-for-all>
[18] GREATER MANCHESTER COMBINED AUTHORITY. New Digital Inclusion Taskforce launched to tackle digital divide across Greater Manchester. [online]. 2020. [cit. 28.5. 2022]. Dostupné z: <https://www.greatermanchester-ca.gov.uk/news/new-digital-inclusion-taskforce-launched-to-tackle-digital-divide-across-greater-manchester/>
[19] BRITZ, Johannes. To know or not to know: A moral Reflection on Information Poverty. 2004. [cit. 26.5. 2022]. Dostupné z: <https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0165551504044666>
Obrázek — Přístup k internetu v obcích a městech. GOOD THINGS FOUNDATION. Digital nation 2021. [cit. 27.5. 2022]. Dostupné z: <https://www.goodthingsfoundation.org/insights/building-a-digital-nation/>
Obrázek — Jak se postavit digitální propasti.ITU. 2022. [cit. 27.5. 2022]. Dostupné z: <https://www.internetsociety.org/blog/2022/03/what-is-the-digital-divide/>
