Informační chudoba, nebo informační marginalizace?
Amelia N. Gibson a John D. Martin definují koncept informační nerovnosti jako „myšlenku, že někteří lidé hůře hledají, získávají, přijímají nebo používají informace než jiní“ (s. 476).
Specifičtější koncept — informační chudobu — pak představují jako něco, co bylo používáno v kontextu „prožívaného dlouhodobého nedostatku přístupu k informacím (…) často jakožto výsledku sociálních faktorů projevujících se jako různé typy nerovností spojených s informacemi“ — např. chronická informační negramotnost nebo nedostatek informačních zdrojů z důvodu nízkého příjmu nebo vzdělání (s. 476).
Argumentují však, že popsané mechanismy informační chudoby a jejich zařazení do jakéhosi společensko-politického rámce dlouho nereflektovalo další faktory tvořící identitu jedince, jako je například etnikum a disability.
Upozorňují na to, že teorie informační chudoby byla do velké míry limitována „historií nekritických předpokladů“ o převaze hodnot informací schválených institucemi a předpokladů o rovnosti mezi jedinci a takovými institucemi. Respektive — že existence pojmu informační chudoby s sebou přináší také definici míry „správného množství“ a „správného druhu“ informací, která vzhledem k rozložení moci ve společnosti vychází právě z privilegovaných pozic (s. 478).
Gibson a Martin se ve svém výzkumu zaměřili na matky lidí s Downovým syndromem a autismem, jakožto marginalizovanou skupinu, a upozorňují, že mají odlišné potřeby od ostatních rodičovských skupin nebo opatrovníků, například: předpoklady vývojových milníků, podpora sociálních interakcí, zdravotní pojištění a vzdělávací systém.
V rámci zkoumání jejich informačního hledání zjistili, že respondenti vnímali překážky v získávání informací a přisuzovali to hlavně problémům informační infrastruktury. Prožívaný deficit nevnímali jako vlastní chybu, ale ani jako něco, co je „v jejich moci napravit“, a proto zvolili jiné praktiky, které bývají spojovány s informační chudobou. Konkrétním příkladem může být, že se při hledání informací setkaly se zamlčením některých informací (týkajících se například vlastních práv), což ovlivnilo míru důvěry v takové informační zdroje a uchylování se k získávání informací jiným způsobem.
Ve své práci tak navrhují Gibson a Martin přerámování konceptu informační chudoby na informační marginalizaci. Navrhují, aby koncept informační marginalizace popisoval institucionální mechanismy a/nebo mechanismy na úrovni komunity, kterými informační chudoba vzniká. Informační potřeby a praktiky totiž bývají ovlivňovány faktory jako je disabilita, etnikum, gender a jejich průniky.
Informační chudoba by tak podle nich měla být vnímána jako reakce na informační marginalizaci, která vzniká z kombinace a průniků různých situací.
Tento příspěvek je výňatkem z práce „Re-situating information poverty: Information marginalization and parents of individuals with disabilities“ od Amelie N. Gibson a Johna D. Martina.
Zdroj:
GIBSON, Amelie N.; MARTIN, John D., III. (2019), Re-situating information poverty: Information marginalization and parents of individuals with disabilities. Journal of the Association for Information Science and Technology, vol. 70, s. 476-487 (2019). Dostupné z: https://doi.org/10.1002/asi.24128
