Informační chudoba vězňů a jejich rodin
Jistě si všichni vybavíme otřepaný filmový trop o postavě, jež zrovna byla propuštěna z vězení. Některé snímky tohoto prostředku využívají pouze za účelem komediálního odlehčení tématu (Hudson Hawk) a zaměřují se na (podstatné, či naopak banální) informace, které daná postava za roky strávené ve vězení zameškala, zatímco jiné k tematice přistupují z hlediska sociální nerovnosti a sledují obtíže spjaté s opětovným zařazením postavy do společnosti (Hrozny hněvu, Vykoupení z věznice Shawshank).
Informačnímu chování vězňů se věnuje poměrně mnoho výzkumů, mnohem útlejší zůstává seznam publikací o jejich informační chudobě a sociálním znevýhodní, které může vězňovu rodinu stíhat i roky po propuštění z vězení.
Na informační chudobu u sociálně znevýhodněných skupin poukazovala již na přelomu 20. a 21. století například Elfreda Chatman, která se fenoménem dlouhodobě zabývala a definovala jeho součásti a role jednotlivých aktérů v informačním prostředí. V zajímavé studii z roku 1999 sledovala informační chování vězenkyň v americké věznici.
Vzorce informačního chování těchto vězenkyň se přizpůsobily lokálnímu prostředí — uzavřenému prostoru s velice omezenými možnostmi získání nových informací — což zapříčinilo i to, že vězeňkyně měly tendence spíše přikládat důležitost informacím z doslechu, informacím, se kterými samy mohly mít nějakou zkušenost v prostředí vězení. V takto “malém světě” si lidé zvyknou důvěřovat informacím, které si mohou přímo v dané ucelené společnosti (jíž jsou součástí) ověřovat.[1]
S rozmachem ICT ve světě a nedostatkem těchto technologií ve vězeňském prostředí (či omezeným přístupem k nim — vězňové nemají přístup k internetu a služeb knihoven také mohou využívat pouze omezeně v závislosti na právních regulacích) se vězňové stávají informačně chudými, neboť jim unikají podstatné, aktuální a mnohdy i relevantní informace. Vzhledem k tomu, že nemají přístup k informacím, pro ně může být obtížné opět se zařadit do společnosti, neboť i ta se pod vlivem nových technologií neustále mění a spolu s ní i trh práce. Uvěznění tedy má negativní vliv na přístup k informacím vězňů, činí je informačně chudými. Samo o sobě způsobuje vznik informačních potřeb, které nemohou být naplněny — jedná se zejména o potřeby spjaté s prací a uplatněním. Množství dopisů od vězňů však prokazuje, že vězňové potřebují i osobní kontakt s vnějším světem — například s rodinou. [2]
Zde nastává další problém: informační chudoba se netýká pouze uvězněných jedinců, ale i jejich rodin. Společně s množstvím finančních a společenských znevýhodnění (ať už jen stigmat, či závažnějších situací), se kterými se rodiny trestanců potýkají, musí čelit i nedostatku komunikace se členem rodiny. Toto znevýhodnění je oboustranné: vězeň se nedozvídá podstatné informace o vnějším světě a své rodině a jeho rodina s ním mnohdy nemůže udržovat dlouhodobý kontakt. Některé starší studie prokazovaly, že se finančně znevýhodněné rodiny uchylují pouze k užívání jednoho mobilního telefonu (přičemž si sotva mohly dovolit poplatky za telefonáty) a neměly dostatek peněz pro používání pevné linky.[3] Společně s finančními problémy rodin, kde například zůstává jen jeden živitel, tedy vyvstávají i nevýhody primární digitální propasti, to se může odrazit i na dalších běžných informačních činnostech chudé rodiny — nejen na komunikaci s vězněm.
Problematická jsou i propuštění z vězení či nápravných zařízení. Agentury a instituce, které se zaměřují na opětovné začlenění do společnosti, by se měly mnohem více zaměřit na dlouhodobé řešení životní situace bývalých vězňů. Mnohdy se až příliš soustředí na podpoření jejich možností při výběru zaměstnání a krátkodobé řešení finančních nesnází. Mnohem přínosnější by bylo posílení finanční gramotnosti vězňů a akumulace jejich majetku. Bývalý vězeň s dostatečnou finanční gramotností a značnějším majetkem má vyšší šanci na získání likvidity, která odolá osobním a ekonomickým krizím a sníží pravděpodobnost recidivy.[4]
V oblasti informačních studií a knihovnictví se například můžeme ptát, jak takovýmto lidem s jejich problémy pomoci — například jak mohou instituce jako knihovny poskytovat ve spolupráci s agenturami zaměřenými na resocializaci vězňů příhodné služby. Přece jen je přínosnější efektivně poskytovat služby, jež gramotnost vězňů posílí již před jejich propuštěním, než čekat a pozorovat, kterou cestou se bývalý vězeň po propuštění vydá. Výsledkem druhého jednání totiž může být smutný film.
Další zajímavé studie:
- CANNING, Cheryl a Steven BUCHANAN. The information behaviours of maximum security prisoners. Journal of Documentation [online]. 2019, 75(2), 417–434 [cit. 2023–04–25]. ISSN 0022–0418. Dostupné z: doi:10.1108/JD-06–2018–0085
- HALL, Taylor a kol. Postincarceration policies and prisoner reentry: Implications for policies and programs aimed at reducing recidivism and poverty. Journal of Poverty [online]. 2016, 20(1), 56–72 [cit. 2023–04–25]. ISSN 1087–5549. Dostupné z: doi:10.1080/10875549.2015.1094761
- NORTON, Nicholas a Meghan MCGOWAN. Dictionaries Behind Bars: Prison Library Services and Information Poverty in Michigan Prisons. SSRN Electronic Journal [online]. [cit. 2023–04–25]. ISSN 1556–5068. Dostupné z: doi:10.2139/ssrn.4351926
Literatura:
[1] CHATMAN, Elfreda. A Theory of Life in the Round. Journal of the American Society for Information Science [online]. 17 February 1999, 50(3), s. 215 [cit. 2023–04–25]. Dostupné z: doi:10.1002/(SICI)1097–4571(1999)50:3<207::AID-ASI3>3.0.CO;2–8
[2] DRABINSKI, Emily a Debbie RABINA. Reference Services to Incarcerated People, Part I: Themes Emerging from Answering Reference Questions from Prisons and Jails. Reference & User Services Quarterly [online]. American Library Association, 2015, 55(1), s. 47–48 [cit. 2023–04–25]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/pdf/refuseserq.55.1.42.pdf
[3] SMITH, Rose a kol. Poverty and disadvantage among prisoners’ families [online]. York: Joseph Rowntree Foundation, 21 May 2007 [cit. 2023–04–25]. Dostupné z: https://www.jrf.org.uk/report/poverty-and-disadvantage-among-prisoners-families
[4] MARTIN, Lori Latrice. Debt to Society: Asset Poverty and Prisoner Reentry. The Review of Black Political Economy [online]. 2011, 38(2), 140–142 [cit. 2023–04–25]. ISSN 0034–6446. Dostupné z: doi:10.1007/s12114–011–9087–1
Příprava do předmětu ISKM06 3/5
