Informační chudoba v diskuzních online fórech: emoční analýza příspěvků prvorodiček

Dominika Šolcová
EDTECH KISK
Published in
4 min readApr 2, 2022
Photo by Suhyeon Choi on Unsplash

Žijeme ve světě, kde se mísí online i offline realita. Rozvoj informačních a komunikačních technologií, vyjma veškerých výhod, přispěl k negativnímu aspektu prohlubování propasti mezi společností, a to nejen ve vztahu přístupu k technologiím, ale také k trvalému nedostatku zisku potřebných informací. Informační chudoba zdaleka není konceptem týkajících se pouze rozvojových oblastí či chudých společností, nýbrž je problémem každého státu nezávisle na ekonomicky bohaté či chudé populaci.

Tento článek stanovuje jako hlavní cíl přiblížit čtenáři základní chápání pojmu informační chudoba, včetně definičního vymezení a terminologického vývoje. Na příkladu marginalizační skupiny mladých prvorodiček (14–21 let) budou vysvětleny vykazující prvky informační chudoby v online diskuzních prostředích, s přihlédnutím k nejčastěji vyskytujícím se projevům emoční lability.

Co je to informační chudoba?

Výklad pojmu informační chudoba je diferenciovaný v závislosti na zkoumaných oborech a oblastech poznání, proto se i v definičních aspektech mnohdy objevují konceptuální odlišnosti. Pro účely tohoto článku lze informační chudobu vnímat hlediskem chybějícího přístupu k informacím:

„Informační chudoba je situace, ve které jednotlivci a společenství v určitém kontextu nemají potřebné dovednosti, schopnosti nebo materiální prostředky k získání účinného přístupu k informacím, jejich interpretaci a vhodnému použití.“[1]

Chybějící přístup k informacím je ovlivněn sociálními faktory a jinými nerovnostmi s informacemi, přičemž mezi kauzální faktory vzniku informační chudoby patří neuspokojivá lidská dovednost a gramotnost, nedostatečná sociální struktura, veřejná (politická) propaganda, kvalita/cena/organizace informací, růst technologií, mezinárodní předpisy či ekologické kalamity.[2] Ve výsledku se informační chudoba může projevovat ve 4 rovinách:[3]

  1. utajování informací — záměrné neinformování osob o skutečném stavu věci
  2. klamání — úmyslné zkreslování informací navzdory skutečnosti
  3. riskování — skrytí právě zažité potřeby
  4. situační relevanci — posuzování sdílnosti informací na základě jejího významu a informační hodnoty

Informační chudobu zpočátku poznáme identicky dle zvyklostí ekonomické chudoby. Lidé pociťují izolovanost od světa a vyznačují se sníženou schopností jednání v běžném či sociálně-kulturním životě.[4] Na rozdíl od ekonomické chudoby však skýtá významný rozdíl spočívající v nevědomosti o této diagnóze.[5] Informačně chudí si totiž neuvědomují zdroj příčiny vlastního chování. Nedostatek informací v kvantitativním měřítku nejvíce ovlivňuje skupinové menšiny, kterým se nevěnuje patřičné pozornosti, často i vlivem malého vzorku. Může se jednat o jakoukoliv sociální komunitu např. úklidové pracovníky, vězně, nevidomé, uprchlíky či mladé matky. A právě na příkladu prvorodiček si koncept blíže vysvětlíme.

Emoce jako nástroj ovlivňující proces informačního chování

Mateřství (zejména pro mladé matky) je velmi významnou životní změnou, a také vysoce emotivní etapou pozitivního i negativního rázu. Mísí se radosti z příchodu prvního dítěte, ale také starosti o výchovu, které mohou převršit až do depresivních stavů. Emoční stav jedince může ovlivnit i proces vyhledávání informační potřeby, jakožto i její neschopnost nalezení.[6] Proto emoce mohou ovlivnit zrod informační chudoby jednotlivce.

Diskuzní online fóra (v ČR např. Modrý koník nebo interní mateřské skupiny při sociálních sítích) vykazují roli informační podpory při nalézání správného dotazu. Vzbuzují naději mluvit o citlivých tématech nebo v požádání druhého o pomoc. Následkem toho, dochází k zisku emocionální podpory a sociálního kapitálu. Mladé matky prvorodičky jsou ale v mnohém složitějším případem, jelikož informační chudoba může mít původ v nepodporujícím sociálním prostředí na základě společenského stigmatu brzkého porodu.[7] Dotyčné se proto velmi často bojí zeptat na dotaz nebo vyhledávají informace v anonymitě. Jejich emoční stav se ukazoval jako velmi nejasný.

Jsou matky prvorodičky opravdu informačně chudé?

Většina příspěvků v diskuzních fórech obsahovala emoční zabarvení různého typu, které autoři výzkumu rozdělili do 3 kategorií:[8]

  1. interakční emoce — (ne)dostatek interakcí s lidmi — pocity izolace, tlaku, či odsouzení
  2. reakční emoce — dominantní emoce na druhou osobu — hněv, frustrace, vzrušení
  3. emoce zaujatosti — duševní pohlcení — zmatení mysli, strach, přetížení, sebepochyby, stres

Dimenze informační chudoby byly zjištěny přibližně u 1/5 mladých matek. Primárním jevem informační chudoby se ukázalo zpodobnění situační relevance (poradenství od situačně podobné osoby). Emoce byly ve větší pravděpodobnosti vyjádřeny ve vztahu s informační chudobou, zejména pocit izolovanosti se ukázal jako velmi náchylný k inklinaci nedostatku informací. [9]

Závěr

Studie na základě emočního kódování diskuzních příspěvků matek prvorodiček vyvodila významný vztah mezi pocitem izolace a informační chudobou. Izolace je termín zabarvený marginalizací společnosti, a to nasvědčuje potvrzení faktu, že koncept informační chudoby se velmi často týká okrajové společnosti či specifických případů.

Informační chudoba tu byla, je a bude ve všech aspektech společnosti bez ohledu na ekonomicky bohaté jedince. Její odstranění ze společnosti je velmi složité, proto je důležité věnovat pozornost procesu informačního chování a aktivně vystupovat v informačním prostředí.

[1]BRITZ, Johannes J. To Know or not to Know: A Moral Reflection on Information Poverty. Journal for Information Science [online]. 2004, 1 June 2004, 30(3), 192–204 [cit. 2022–03–31]. ISSN 19449674. Dostupné z: doi:https://doi.org/10.1177/0165551504044666Upravit citaci

[2]MARCELLA, Rita a Gobinda CHOWDHURY. Eradicating information poverty: An agenda for research. Journal of Librarianship [online]. 2020, 52(2), 366–381 [cit. 2022–03–31]. ISSN 09610006. Dostupné z: doi:10.1177/0961000618804589

[3]CHATMAN, E. The Impoverished Life-World of Outsiders. Journal of the American Society for Information Science. 1996, 47(3) pp.193–206.

[4]ČERNÝ, Michal. Informační chudoba jako edukační výzva I. Metodický portál RVP.cz [online]. Národní pedagogický institut České republiky, 15.03.2022[cit. 2022–03–23]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/23058/informacni-chudoba-jako-edukacni-vyzva-i.html

[5]Tamtéž

[6]RUTHVEN, I., Buchanan, S., & C. JARDINE. Isolated, overwhelmed, and worried: Young first-time mothers asking for information and support online. Journal of the Association for Information Science & Technology. 2018, 69(9), 1073–1083. https://doi.org/10.1002/asi.24037

[7]Tamtéž

[8] Tamtéž

[9]BARBARA M. WILDEMUTH. Emotions Expressed in Online Discussion Forums are Associated with Information Poverty and Level of Information Need. Evidence Based Library and Information Practice [online]. 2019, 14(3), 138–140 [cit. 2022–03–31]. ISSN 1715720X. Dostupné z: doi:10.18438/eblip29593

--

--