Informační chudoba v pojetí Elfredy Chatman
Informační chudobu jako koncept v knihovnictví a informační vědě (LIS) lze vysledovat do 60. let 20 století. Literární průzkum z roku 1975 ukázal, že do poloviny 70. let již existovalo přes 700 dokumentů, které souvisely
s informační nerovností a informační chudobou. Většina raných studií pocházela z oblastí knihovnické a informační vědy a pokrývala široké spektrum témat sahajících od nevyvážené produkce a distribuce informací ve společnosti, přes nerovný přístup k informacím a jejich využívání různými sociálními skupinami až po různorodé kapacity jednotlivců
v oblasti zpracování informací.[1]
V devadesátých letech dvacátého století se konceptu informační chudoby věnovala knihovnice a informační vědkyně Elfreda Chatman. Ta ve svých etnografických studiích zkoumala informační prostředí sociálně znevýhodněných lidí. Příkladem takové studie je například A Theory of Life in the Round, ve které pozoruje informační chování vězeňkyň v jedné z nejstřeženějších věznic ve Spojených státech[2].
Chatman také zpozorovala na základě svých výzkumů anomálie, které definovaly informačně chudý svět. Přítomnost těchto anomálií, které Chatman popisuje jako „zrnko písku, které se dostane do systému a způsobuje takové podráždění a přeorientování energie, že se vyrobí něco jiného,“ vedla
k rozvoji čtyř konceptů[3]:
· utajování informací (secrecy) — záměrné neinformování osob o skutečném stavu věci, ochranný cíl,
· klamání (deception) — úmyslné zkreslování informací navzdory skutečnému stavu věci,
· riskování (risk-taking) — zoufalé skrytí právě zažívané informační potřeby v důsledku nedostatečně důvěrném propojením člověka s ostatními lidmi,
· situační relevance (situation relevance) — posuzování sdílnosti informací na základě jejího významu a informační hodnoty.
Kromě těchto konceptů autorka rozlišila členy společnosti na dvě základní skupiny — insiders a outsiders. O první skupině Chatman říká, že: „prožité zkušenosti insiderů jsou formovány skutečností, že sdílejí společnou kulturní, sociální, náboženskou perspektivu. Právě tyto společné zkušenosti poskytují očekávané normy chování a způsoby, jak přistupovat ke světu.“[4]
Druhou skupinu tvoří lidé zvenčí (outsiders), jejichž chování se odchyluje od běžně očekávaného standardu. Mezi těmito skupinami existuje informační bariéra. Tu podporuje myšlenka, že pouze ti, kteří jsou součástí dané skupiny, mohou pochopit její problémy. Jinak řečeno — insideři, mají pochybnosti o schopnostech outsiderů porozumět jejich světu.
Ze čtyř výše popsaných konceptů (secrecy, deception, risk-taking, situation relevance) vytvořila Chatman šest tvrzení, které se týkají outsiderů při vyhledávání informací[5]:
- Lidé, kteří jsou označeni za informačně chudé, vnímají svou situaci tak, že nemají žádný zdroj, který by jim mohl pomoci.
- Informační chudoba je částečně spojena s rozdělením společnosti do tříd.
- Informační chudoba je determinována sebe ochraňujícím chováním, které je používáno v reakci na společenské normy.
- Utajování informací a klamání jsou sebe ochraňující mechanismy vznikající kvůli pocitu nedůvěry, pokud jde o zájem nebo schopnost druhých poskytovat užitečné informace.
- K rozhodnutí riskovat a prozradit své pravé problémy často ani nedojde kvůli pocitu, že negativní následky převýší výhody.
- Nové znalosti budou selektivně předávány do informačního světa chudých lidí. Okolnost, která ovlivňuje tento proces, je relevance dané informace pro každodenní problémy a obavy.
V 90. letech 20. století došlo ke změnám v šíření informací a přístupu k nim vyvolaných moderními informačními a komunikačními technologiemi.
V souladu s tím se jako hlavní ztělesnění informační nerovnosti objevila nerovnost v přístupu k internetu, označovaná jako digitální propast.
A rozdělení společnosti na informačně chudé a informačně bohaté.[6]
Informační chudoba je jedním z konceptů, které jsou spojeny
s informačním chováním. Informační chování definoval Wilson takto: „Lidské chování jako celek ve vztahu k informačním zdrojům a kanálům včetně aktivního i pasivního vyhledávání a používání informací. Zahrnuje bezprostřední osobní komunikaci s ostatními i pasivní přijímání informací, třeba při sledování televizních reklam, bez úmyslu se těmito informacemi řídit.“[7] Definice je poměrně široká a stejná neexistence stručné definice se týká
i informační chudoby.
Například Sweetland definoval informační chudobu „jako následující formy informační deprivace: nedostatek přístupu k informacím, přetížení informacemi a dobrovolná informační deprivace.“[8]
Britz pojal informační chudobu jako: „situaci, kdy jednotlivci a komunity
v daném kontextu nemají potřebné dovednosti, schopnosti nebo hmotné prostředky k získání účinného přístupu k informacím, k jejich výkladu a vhodnému uplatňování. Dále je charakterizována nedostatkem základních informací a špatně rozvinutou informační infrastrukturou.“[9]
[1] YU, Liangzhi. Understanding information inequality: Making sense of the literature of the information and digital divides. Journal of Librarianship and Information Science [online]. 2006, 38(4), 229–252 [cit. 2023–03–26]. ISSN 0961–0006. Dostupné z: doi:10.1177/0961000606070600
[2] CHATMAN, Elfreda A. A theory of life in the round. Journal of the American Society for Information Science [online]. 1999, 17. February 1999, 50(3), 207–217 [cit. 2023–03–26]. Dostupné z: doi:10.1002/(SICI)1097–4571(1999)50:3<207::AID-ASI3>3.0.CO;2–8
[3] CHATMAN, Elfreda A. The Impoverished Life-World of Outsiders. Journal of the American Society for Information Science [online]. 1996, 47(3), 193–206 [cit. 2023–03–27]. Dostupné z: doi:10.1002/(SICI)1097–4571(199603)47:3<193::AID-ASI3>3.0.CO;2-T
[4] Tamtéž s. 193–206
[5] Tamtéž s. 197–198
[6] YU, Liangzhi. Understanding information inequality: Making sense of the literature of the information and digital divides. Journal of Librarianship and Information Science [online]. 2006, 38(4), 229–252 [cit. 2023–03–28]. ISSN 0961–0006. Dostupné z: doi:10.1177/0961000606070600
[7] BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložila Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978–80–88123–10–1. s. 252
[8] YU, Liangzhi. Understanding information inequality: Making sense of the literature of the information and digital divides. Journal of Librarianship and Information Science [online]. 2006, 38(4), 229–252 [cit. 2023–03–28]. ISSN 0961–0006. Dostupné z: doi:10.1177/0961000606070600 s. 231
[9] BRITZ, Johannes J. To Know or not to Know: A Moral Reflection on Information Poverty. Journal of Information Science [online]. 2004, 30(3), 192–204 [cit. 2023–03–28]. ISSN 0165–5515. Dostupné z: doi:10.1177/0165551504044666 s. 194
