Informační gramotnost českých žáků
Pojem “informační gramotnost” se objevuje ve velkém množství článků a jeho podstatu jsme řešili již mnohokrát. Nejčastěji citovanou definicí informační gramotnosti je definice zveřejněna roku 1989 Asociací amerických knihoven (ALA), která nám v překladu říká:
“K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít.”
Podívejme se nyní, jak to funguje v praxi. Existují mezinárodní, ale i české výzkumy, zabývající se informační gramotností, které nám jsou schopny poskytnout informace o tom, jak jsou na tom české děti s informační gramotností?
Nalézt výzkumy týkající se informační gramotnosti čekých dětí, které byly v našem prostředí realizovány není jednoduché. Za zmínku stojí výzkum, který proběhl již v roce 2005 a realizovalo ho Ministerstvo informatiky ČR (MI ČR) ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Co do rozsahu, se jednalo o ojedinělý výzkum, který měl na začátku velké cíle a velký potenciál, který ovšem nebyl zcela naplněn. Jednalo se o výzkum počítačové a informační gramotnosti a již v začátku byly oba pojmy odděleny a přesně definovány, ovšem v průběhu výzkumu došlo k jejich sloučení. Výsledky nerozlišují mezi informační a počítačovou gramotností, ale mezi oba pojmy staví lomítko. Výsledky nám tedy říkají, že informačně/ počítačově gramotných je v České republice 24 % obyvatel, ale data týkající se pouze informační gramotnosti nám neposkytuje. Taktéž data o žácích (zaměřovaly se na žáky od 15–17 let) jsou problematická a neúplná.
Mezinárodní výzkumy nám poskytují mnohem kvalitnější informace. Za zmínku stojí zejména výzkum ICILS, tykající se počítačové a informační gramotnosti, který se koná každých 5 let a zaměřuje se na věkovou kategorii třináctiletých žáků. První výsledky nám poskytuje výzkum ICILS 2013, kterého se zúčastnila také Česká republika a naši žáci dosáhli v testu počítačové a informační gramotnosti nejlepšího výsledku ze všech 19 zúčastněných zemí. Testování se u nás zúčastnilo 170 škol, 3200 žáků a 2150 učitelů. Žáci obdrželi celkově 553 bodů, na druhém místě pak byla provincii Ontario (Kanada) s 547 body a na třetím Austrálie s 542 body.
Stejný výzkum se opakoval v roce 2018 data pro srovnání ovšem nemáme, neboť se ho Česká republika nezúčastnila. Nyní probíhá třetí výzkumná vlna pod názvem ICILS 2023, které se již zúčastníme a získáme tak brzy nová data, která bude možné porovnat s těmi z roku 2013. Zveřejnění výsledků je plánovalo na rok 2024.
BASEL, Josef a kol. Mezinárodní šetření ICILS 2013. Praha, 2015. ISBN 978–80–88087–01–4. Dostupné z: https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD%20%C5%A1et%C5%99en%C3%AD/ICILS_2013_silne_slabe_stranky_infgr.pdf
IEA. ICILS 2018. 2019. [cit. 2023–04–26]. Dostupný z: https://www.iea.nl/news-events/news/icils-2018-results
OČKO, Petr. Výzkum MI ČR a STEM/MARK. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10. ISSN 1212–5075. [cit. 2023–04–26]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/2014
Odborná komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR. Jak rozumíme informační gramotnosti. [online]. 2007. [cit. 2023–04–26]. Dostupné z: https://akvs.cz/wp-content/uploads/2016/05/ivig-jak-rozumime.pdf
