Informační gramotnost českých žáků základních škol
Pojem informační gramotnost byl poprvé použit v roce 1974 Paulem Zurkowskim, který za informačně gramotné považoval ty kteří „…se naučili techniky a dovednosti pro použití informačních nástrojů stejně jako primárních zdrojů při formování informačních řešení svých problémů.“[1] (Zurkowski, 1974, p. 6)
Později se objevilo několik různých variací definice informační gramotnosti. Jedna z nejcitovanějších pochází z roku 1989 a byla zveřejněná ve zprávě Komise pro informační gramotnost, kterou vytvořila Asociace amerických knihoven (ALA):
„K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně potřebovanou informaci využít… Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.“[2] (2006)
Nejnovější definice uvedené v Metodice pro hodnocení informační gramotnosti z roku 2015 uvádí, že informační gramotnost je schopnost:
- „identifikovat a specifikovat potřebu informací v problémové situaci,
- najít, získat, posoudit a vhodně použít informace s přihlédnutím k jejich charakteru a obsahu,
- zpracovat informace a využít je k znázornění (modelování) problému,
- používat vhodné pracovní postupy (algoritmy) při efektivním řešení problémů,
- účinně spolupracovat v procesu získávání a zpracování informací s ostatními,
- vhodným způsobem informace i výsledky práce prezentovat a sdílet,
- při práci dodržovat etická pravidla, zásady bezpečnosti a právní normy,
- to vše s využitím potenciálu digitálních technologií za účelem dosažení osobních, sociálních a vzdělávacích cílů.“ (Česká školní inspekce, 2015)
Z vývoje definice je tedy patrný vývoj od důrazu na používání informační zdrojů a nástrojů k řešení problémů, přes definici zdůrazňující celý proces efektivního používání informací, až po definici pracující navíc s prezentací informací a sdílení. Zároveň je kladen důraz na dodržování etických pravidel a používání digitálních technologií.
Srovnání informační a počítačové gramotnosti
V českém prostředí se počátkem tohoto tisíciletí vyskytovaly nejasnosti při definovaní pojmu informační gramotnost ve vztahu k počítačové gramotnosti. Příkladem je výzkum provedený v roce 2005 Ministerstvem informatiky ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Ačkoliv byl v úvodu výzkumu rozlišen rozdíl mezi informační a počítačovou gramotností. Při realizaci samotného výzkumu byly oba pojmy směšovány a ve výsledku byl zjišťován převážně stav počítačové gramotnosti. Stav informační gramotnosti byl opomíjen.
Počítačová gramotnost se zaměřuje na schopnosti související s počítačem. Zahrnuje tedy práci se softwarem a hardwarem, používání webu ke komunikaci, vyhledávání a zpracování informací. Naproti tomu informační gramotnost zahrnuje komplexní práci s informacemi od schopnosti rozeznat informační potřebu, vyhledat informace a efektivně je použít. (Očko, 2005)
Z toho plyne, že informační gramotnost je nadřazená počítačové gramotnost.
Výzkumy úrovně informační gramotnosti českých žáků na celostátní úrovni
Školy z České republiky se účastnily v roce 2013 výzkumu ICILS (International Computer and Information Literacy Study) provedeném na mezinárodní úrovni. Jednalo se o první mezinárodní šetření sledující úroveň počítačové a informační gramotnosti. Podmínkou pro šetření byl věk žáků od 13,5 let což v českém prostředí odpovídá žákům 8. tříd. (n.d.) Z České republiky se výzkumu účastnilo 3200 z 140 škol. (Basl et al., 2014, p. 14)
Pro zjištění úrovně informační gramotnosti žáku byly používány úkoly se zadáním vyplývajícím z praktické práce s informacemi. Dále žáci i učitelé vyplňovali dotazníky zjišťující úroveň práce s informačními a komunikačními technologiemi na školách a zjišťující demografické údaje. (Fraillon et al., 2013, pp. 16–20)
Pro Českou republiku byly výsledky překvapivé, protože se umístila v porovnání s dalšími státy na prvním místě. Důvody pro tak dobré výsledky se však nepodařilo osvětlit. (Brdička, 2014) Výzkum se znovu opakoval po pěti letech, tohoto výzkumu se však Česká republika již neúčastnila. Další výzkum je naplánován na rok 2023. (O šetření ICILS, 2022)
Výzkumy informační gramotnosti v České republice provádí Česká školní inspekce. Ve školním roce 2016/2017 provedla výzkum informační gramotnosti u žáků 9. tříd a studenů 3. ročníků středních škol. Celkem se účastnilo 200 škol žáků základních škol a víceletých gymnázií a 227 středních škol zakončených maturitou. Úroveň informační gramotnosti žáků byla zjišťována prostřednictvím elektronického testu se zadanými úkoly. Úspěšnost žáků v testu byla očekávána na úrovni 67 %, což odpovídalo třem pětinám správně zodpovězených otázek. Žáci základních škol dosáhli průměrně 63 % a studenti středních škol průměrně dosáhli 66 %. Na základních školách jen 5 % žáků dosáhlo výsledku testu pod 40 % a každý desátý žák dosáhl výborného výsledku nad 80 % úspěšnosti. Na středních školách výborné úrovně dosáhlo 20 % studentů a slabých výsledků dosáhlo pouze 3 % studentů. (Rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/2017, 2018, pp. 3–6)
Žáci z gymnázií byli v testu úspěšnější než žáci základních škol. Mezi výsledky chlapců ani děvčaty nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. (Rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/2017, 2018, pp. 11–12)
Závěr
Informační gramotnost v uvedených výzkumech byla zjišťována jako gramotnost v souvislosti s digitálním prostředím. Informační gramotnost však zahrnuje práci s informacemi v širším smyslu, například s informacemi v tištěných dokumentech. Je proto potřebné zvažovat informační gramotnost v celé své šíři. Oba popsané výzkumy pracovaly s reprezentativním vzorkem, tedy výsledky je možné zobecnit na celou českou populaci žáků. Dle mezinárodního výzkumu je informační gramotnost českých žáků na nejvyšší úrovni. Tato nejvyšší úroveň může být mimo jiné způsobená zaměřením převážně na digitální prostředí, což je patrné například v definici informační gramotnosti vydanou v Metodice pro hodnocení informační gramotnosti.
Poznámky:
[1] Původní text: They have learned techniques and skills for utilizing the wide range of information tools as well as primary sources in molding information solutions to their problems. Překlad vlastní
[2] Původní text: To be information literate, a person must be able to recognize when information is needed and have the ability to locate, evaluate, and use effectively the needed information…Ultimately, information literate people are those who have learned how to learn. They know how to learn because they know how knowledge is organized, how to find information, and how to use information in such a way that others can learn from them. They are people prepared for lifelong learning, because they can always find the information needed for any task or decision at hand. Překlad vlastní
Zdroje:
Basl, J., Boudová, S., & Řezáčová, L. (2014). Národní zpráva šetření ICILS 2013: počítačová a informační gramotnost českých žáků. Česká školní inspekce. http://www.csicr.cz/html/ICILS2013-NarodniZprava/html5/index.html?&locale=CSY&pn=1
Brdička, B. (2014). Výzkum počítačové a informační gramotnosti ICILS 2013. In NPI: metodický portál RVP.CZ. Národní pedagogický institut České republiky. https://spomocnik.rvp.cz/clanek/19347/VYZKUM-POCITACOVE-A-INFORMACNI-GRAMOTNOSTI-ICILS-2013.html?nahled=
Česká školní inspekce, . (2015). Metodika pro hodnocení rozvoje informační gramotnosti. http://www.niqes.cz/Niqes/media/Testovani/KE%20STAŽENÍ/Výstupy%20KA1/IG/Metodika-pro-hodnoceni-rozvoje-IG.pdf
Fraillon, J., Schulz, W., Friedman, T., Ainley, J., & Gebhardt, E. (eds.). (2013). International Association for the Evaluation of Educational Achievement (IEA).
IEA. Retrieved 2022–04–07, from https://www.iea.nl/studies/iea/icils
O šetření ICILS. (2022). ČŠI: Česká školní inspekce. Retrieved 2022–04–07, from https://www.csicr.cz/cz/Mezinarodni-setreni/ICILS/O-setreni-ICILS
Očko, P. (2005). Výzkum MI ČR a STEM/MARK. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti, 9(10). https://ikaros.cz/vyzkum-mi-cr-a-stemmark
(2006). ALA: Americal Library Association. Retrieved 2022–04–07, from http://www.ala.org/acrl/publications/whitepapers/presidential
Rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/2017: tematická zpráva. (2018). Česká školní inspekce. https://www.csicr.cz/getattachment/09b94780-4fce-4acc-9fd1-178ab4c5eefd/TZ-Rozvoj-informacni-gramotnosti-2016-2017.pdf
Zurkowski, P. (1974). The Information Service Environment Relationships and Priorities: Related Paper №5., 1–30. https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED100391.pdf
