Informační gramotnost a její testování

Informační gramotnost

Většina z nás nebo dokonce i téměř všichni se považují za informačně gramotné, ale přesto spousta jedinců neví, co přesně informační gramotnost znamená, někdo netuší, někdo si plete informační a počítačovou gramotnost. Na začátku je tedy třeba jasně určit, co informační gramotnost, anglicky Information literacy, vlastně znamená.

Pro jasnější určení můžeme využít definici Americké knihovnické asociace (ALA) z roku 1989. Tato definice říká, že pokud chce jedinec dosáhnout informační gramotnosti, musí být schopen rozpoznat, kdy potřebuje informace, musí je být schopen vyhledat a vyhodnotit a tyto získané informace efektivně využít. [1]

Definice zní velice jasně, ale co to znamená v praxi? Pokud jsem informačně gramotný jedinec, musím v první řadě uvědomit, že potřebuji informace, které mi pomohou vyřešit informační problém. Pro praktickou ukázku můžeme vybrat například i docela triviální situaci jako je výběr nových strun na akustickou kytaru. Předpokládejme, že jsem kytaru dostala, nikdy jsem struny nekupovala a nic o nich nevím.

První krok — rozpoznat, kdy informace potřebuji

V tuto chvíli rozhodně potřebuji další informace ohledně strun. Různé kytary potřebují rozdílné struny, existují různé tvrdosti strun i nejrůznější materiály. V tuto chvíli potřebuji zjistit jaké struny jsou vhodné pro akustickou kytaru, jaká tvrdost strun je přiměřená pro začátečníka, který materiál zvolit. Všechny tyto informace potřebuji, pokud chci vybrat správně.

Druhý krok — zajistit si informační zdroj

Kde zjistím veškeré potřebné informace? Je samozřejmě několik možností. Mohu si pročíst informace na internetu, mohu se zeptat kamaráda kytaristy, které struny by mi doporučil, nebo mohu přijít do specializovaného obchodu a nechat si poradit od prodavačů. Ať už si vyberu kteroukoliv cestu, je nutné vybrat správná klíčová slova — ty nám pomáhají vyjádřit naši informační potřebu. Nestačí tedy například na internetu vyhledávat „nové struny“, ale hledat přesněji „ideální tvrdost strun pro začátečníky“ nebo „začínám hrát na kytaru“ a podobně.

Třetí krok — vyhodnocení získaných informací

Ať už vyberu odborné rady nebo samostudium, vždy bych měla porovnávat informace získané z více zdrojů. Získané informace se mohou samozřejmě lišit podle informačních zdrojů a jejich kvality. Pokud budu pročítat informace na internetu, mohu zjistit, že optimální nové struny jsou tvrdosti 10, materiál bronz. Pokud budu získávat informace od kamaráda kytaristy (který hraje zcela rozdílný styl než já) mohu mít informace, že ideální struny jsou tvrdost 13 a materiál fosfor-bronz, abych dosáhla dostatečně mohutného zvuku. Všechny tyto informace musím vyhodnotit, nakolik jsou pro mě zásadní, co je ověřený zdroj a podle čeho budu vybírat. Pro utřídění informací mohu využít poznámky, nebo vytvořit myšlenkové mapy.

Čtvrtý krok — využití informací

Pokud mám všechny informace, které jsem potřebovala zjistit, porovnala jsem zdroje a získané informace a vybrala jsem ideální variantu pro mě a moji kytaru, mohu nyní v klidu nakoupit vybrané struny a efektivně tak využít získané informace.

Informační gramotnost versus počítačová gramotnost

Informační gramotnost nemusí mít nic společného s počítačem či dalšími moderními doplňky posledních let. I naprosto informačně gramotný člověk může mít nulovou počítačovou gramotnost. Počítačová gramotnost prezentuje schopnosti a dovednosti při využívaní počítače. [2]

ICILS

ICILIS (International Computer and Information Literacy Study) je mezinárodní šetření, které se snaží získat informace o počítačové a informační gramotnosti u žáků (CIL — Computer and Information Literacy). Šetření probíhá každých 5 let a porovnává rozdíly ve výsledcích CIL mezi zeměmi, školami. První zjišťování informací proběhlo v roce 2013. Testování se účastní žáci okolo třinácti let věku (v České republice to odpovídá žákům 8. ročníku základních škol). V každé zemi je vybírán vzorek žáků, minimálně 4 000 ze 150 až 225 škol. [3]

ICILS 2013 v České republice

V roce 2013 se šetření zúčastnili žáci z 19 zemí světa, v České republice to bylo 3 200 žáků a 2 150 učitelů ze 170 škol. Žáci České republiky dosáhli nejlepšího výsledku, druhá byla Kanada, třetí Austrálie. Žákovský test počítačové a informační gramotnosti obsahovat 2 třicetiminutové moduly. Každý modul se skládal z 8 menších úkolů a 1 náročnějšího úkolu.

Dívky dosáhli lepšího výsledku než chlapci a víceletá gymnázia lepšího výsledku než základní školy.

Bohužel o 5 let později, v roce 2018 se Česká republika dalšího šetření nezúčastnila. V rozpočtu MŠMT se nenašlo dostatek finančních prostředků. V roce 2023 se Česká republika opět účastní, ale výsledky jsou očekávané až v listopadu 2024.

Zdroje:

[1] Informační gramotnost — náš problém(?). (2023, June 26). Ikaros. https://ikaros.cz/informacni-gramotnost-nas-problem

[2] Počítačová gramotnost, zábavnější než kdy dřív. (2023, June 26). Blog Psaní Hravě. https://www.psanihrave.cz/blog/ostatni/dalsi-clanky/pocitacova-gramotnost-zabavnejsi-nez-kdy-driv/

[3] Počítačová gramotnost, zábavnější než kdy dřív. (2023, June 26). Blog Psaní Hravě. https://www.psanihrave.cz/blog/ostatni/dalsi-clanky/pocitacova-gramotnost-zabavnejsi-nez-kdy-driv/