Rozdílné definice informační gramotnosti: přehled a srovnání
Informační gramotnost představuje v dnešní technologické době souhrn dovedností, kterými by měl disponovat každý jedinec. V globální rovině však neexistuje jednotná definice, která by byla přijímána všemi odborníky a organizacemi. Různé organizace a instituce mají své vlastní definice informační gramotnosti. Pojem informační gramotnost poprvé veřejně použil Paul G. Zurkowski v roce 1974 ve zprávě pro Národní komise pro knihovny a informační vědu. Tvrdil, že informačně gramotný člověk takový jedinec, který se naučil používat širokou škálu informačních zdrojů k řešení problémů v práci a ve svém každodenním životě. Tato původní definici opomíjí moderní technologie.
Dle Americké asociace knihoven je informační gramotnost je definována jako „soubor schopností, které vyžadují, aby jednotlivci rozpoznali, kdy jsou informace potřebné, a měli schopnost potřebné informace vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít.“ UNESCO definuje informační gramotnost jako „dovednost, která umožňuje lidem ve všech oblastech života efektivně vyhledávat, vyhodnocovat, používat a vytvářet informace k dosažení svých osobních, sociálních, pracovních a vzdělávacích cílů.“ DigComp Framework formuluje digitální gramotnost skrze pět oblastí, které obsahují konkrétní digitální kompetence. Jedná se o oblasti: informační a datová gramotnost, komunikace a spolupráce, tvorba digitálního obsahu, bezpečnost a řešení problémů. První rámec vymezuje informační gramotnost spolu s datovou gramotností: „Vyjadřovat informační potřeby, vyhledávat a získávat digitální data, informace a obsah. Posoudit relevanci zdroje a jeho obsahu. Ukládat, spravovat a organizovat digitální data, informace a obsah.“
Všechny tři definice se shodují v tom, že informační gramotnost zahrnuje schopnosti spojené s rozpoznáním potřeby informací, vyhledáváním a vyhodnocováním informací a využíváním informací k dosažení cílů. Všechny definice také zdůrazňují důležitost digitálních technologií v této oblasti.
Nicméně, existují také některé rozdíly v definicích. Například definice od Digicomp spojuje informační gramotnost s gramotností datovou a zdůrazňuje tedy správu a organizaci digitálních dat a informací, což nezmiňují ostatní definice. UNESCO definice zdůrazňuje, že informační gramotnost je relevantní pro všechny oblasti života, zatímco ALA definice je obecnější a méně zaměřená na konkrétní oblasti.
Celkově lze říci, že informační gramotnost je soubor schopností a znalostí, které lidé potřebují k úspěšnému zvládání informačního prostředí.
Zdroje
DigComp Framework. In: European Commission [online]. [cit. 2023–03–29]. Dostupné z: https://joint-research-centre.ec.europa.eu/digcomp/digcomp-framework_en
Information Literacy. In: ALA Literacy Clearinghouse [online]. 2023 [cit. 2023–03–29]. Dostupné z: https://literacy.ala.org/information-literacy/
Information Literacy. In: UNESCO [online]. 12.10. 2022 [cit. 2023–03–29]. Dostupné z: https://www.unesco.org/en/ifap/information-literacy
ZURKOWSKI, Paul G. The Information Service Environment Relationships and Priorities. Related Paper №5 [online]. 1974 [cit. 2023–03–29]. ISSN ERICRIE0.
