Informační gramotnost jako výzva pro společnost
Informační gramotnost se podobně jako jiné aspekty obecné gramotnosti postupně vyvíjela, nedílnou součástí našich životů se díky přístupu k internetu a obrovskému množství zdrojů stala v posledních několika dekádách. Definici informační gramotnosti v odborných zdrojích popisují autoři v různých rozsazích, velice často ale v základu vycházejí z definice americké asociace ALA z roku 1989:
„…Informační gramotnost je schopnost vyhodnocovat, používat a přistupovat k informacím z různých zdrojů. Informačně gramotný člověk musí být schopen rozpoznat, kdy je informace potřeba, a musí mít schopnost potřebné informace vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít…“
Právě tyto popsané, i další navazující, schopnosti jsou v současné společnosti velice ceněné a je nutné je rozvíjet již od školních let. Důležitost informační gramotnosti podporuje i stále rychlejší technologický vývoj. Technologie, které nám umožňují získávat informace v rekordním čase, můžeme nosit neustále u sebe. Tyto technologie nám také umožňují on-line komunikace, díky které můžeme informace okamžitě efektivně využít či hodnotit. Popsané aspekty staví informační gramotnost do pozice globální sociální výzvy, kdy se celá společenství snaží dosáhnout „informačně gramotné společnosti“. Pokud jednotlivci zvládají činnosti, které informační gramotnost zahrnuje — jako například umět si informace organizovat, využívat kritické myšlení, identifikovat ověřené zdroje — jsou poté schopni svá rozhodnutí orientovat na základě získaných informací, což přináší benefity celé společnosti nebo komunitě, ve které se pohybují. V praxi tento proces můžeme například pozorovat při volbě školního/pracovního zaměření nebo zařizování záležitostí na úřadě.
Jak již bylo zmíněno výše, pro rozvoj schopností informačně gramotného jedince je nutné, aby toto učení mělo své místo ve vzdělávacích programech. Rozsah a forma, v jaké se žáci a studenti tyto kompetence učí, pojímá každá společnost různě. V některých případech se spoléhá na samostudium a vlastní rešerše studentů, ke kterým mají k dispozici vypracované metodiky a návody. Jindy je zase využíván způsob společné práce, během které studenti diskutují, jak by konkrétní zdroje hodnotili nebo jak by s nalezenými informacemi pracovali. Míru funkčnosti různých přístupů a samotné zapojení učení o informační gramotnosti do vzdělávání ovlivňují rozličné faktory, jako například vzdělání učitelů a učících knihovníků, spolupráce rozvinutá od jednotlivých skupin osob až po spolupráci vzdělávacích a dalších institucí nebo řešení národně i mezinárodně platných stanov. Rozvoj informační gramotnosti dále úzce souvisí i s počítačovou nebo mediální gramotností. Spojení počítačové a informačního gramotnosti (jejichž význam se občas zaměňuje nebo označuje dohromady) je podstatné především z důvodu nových technologií, systémů a aplikací, pomocí kterých je možné s informacemi dále pracovat. Z pohledu propojení mediální a informační gramotnosti je důležité především podrobné hodnocení informací a orientace v tzv. “informačním smogu”, ke kterému přispívají právě některá média svými dezinformacemi a fake news. Podpora jednotlivých aspektů v takových typech gramotností může být, především do budoucna, klíčem pro řešení rozmanitých společenských výzev.
Zdroje:
BRUCE, Christine Susan. Information Literacy as a Catalyst for Educational Change: A Background Paper. In: “Lifelong Learning: Whose responsibility and what is your contribution?”, the 3rd International Lifelong Learning Conference [online]. Queensland, 2004, s. 8–19 [cit. 2023–04–24]. Dostupné z: https://eprints.qut.edu.au/4977/1/4977_1.pdf
CORREIA, Ana Maria Ramalho a Ana María Maria LEIVA. Information Literacy for an Active and Effective Citizenship. In: UNESCO, the U.S. National Commission on Libraries and Information Science, and the National Forum on Information Literacy [online]. July 2002 [cit. 2023–04–24]. Dostupné z:https://www.researchgate.net/publication/228765129_Information_literacy_for_an_active_and_effective_citizenship
OXBROW, Nigel. Information literacy — The final key to an information society. The Electronic Library [online]. 1998, 16(6), 359–360 [cit. 2023–04–24]. ISSN 0264–0473. Dostupné z: doi:10.1108/eb045661
Presidential Committee on Information Literacy: Final Report. American Library Association [online]. January 10, 1989 [cit. 2023–04–24]. Dostupné z: https://www.ala.org/acrl/publications/whitepapers/presidential
RANAWEERA, Prasanna. Importance of Information Literacy skills for an Information Literate society [online]. January 2008 [cit. 2023–04–24]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/28809097_Importance_of_Information_Literacy_skills_for_an_Information_Literate_society
