Informační gramotnost na vysokých školách
Pojem informační gramotnost s sebou nese schopnost uvědomit si, kdy a s jakým cílem potřebujeme určitou informaci, jak ji najít, kriticky zhodnotit a využít. Informačně gramotný člověk si tak uvědomuje své informační potřeby a zná dostupné informační zdroje, umí v nich vyhledávat a dále se získanými informacemi zodpovědně nakládat. Informační gramotnost je rozvíjena už od základní školy, na středních školách se tyto znalosti prohlubují a s příchodem na vysokou školu se již očekává, že máme jistou úroveň znalostí práce s informacemi.
Na základní škole najdeme v mezi povinnými předměty také předmět často nazývaní jako Informatika, kdy žáci získávají převážně informace o tom, jak pracovat s počítačem a jinými zařízeními, jak je ovládat a spravovat, jak pracovat s textovými a tabulkovými editory nebo s grafickými nástroji, jak tvořit prezentace, jak pracovat s prohlížečem a také jaké jsou zásady bezpečnosti práce s počítačem. Práce s počítačem se tak stává přirozeným zdrojem získávání nových informací a výuka se v obsahu tolik neliší. K dispozici je mnoho učebnic a příruček, které s výukou pomáhají. Můžeme se podívat například na popis předmětu Svět práce a informací na FZŠ a MŠ Barrandov II:
Specifickými cíli předmětu je zdokonalení dovedností v ovládání výpočetní techniky, širší orientace ve světě informací. Žáci získají základní povědomí o trhu práce a používají různé způsoby prezentace vlastní osoby na trhu práce, naučí se vyhledávat informace o středních školách a úřadech práce.
Na střední škole se pak přidávají znalosti o uživatelském ovládání počítače, rozšiřují se kompetence práce s textovými a tabulkovými editory, s grafickými nástroji s s prezentacemi. Žák střední školy se také učí ovládat specializované programy pro komunikaci, zabezpečování a záloha dat a také využití sítí a jejich specifika. Přidávají se také znalosti o informačních systémech a algoritmizace. Už by měl také umět kriticky hodnotit informační zdroje, vědět, kde a jak vyhledávat určité druhy informací, rozpoznávat dezinformace nebo znát základní autorská práva. K dispozici je opět velké množství příruček a učebnic, můžeme se podívat například na popis učebnice Základy informatiky pro střední školy:
Učebnice nabízí úlohy a aktivity, jejichž řešením se žáci seznámí se základy informatiky a se způsobem uvažování a pohledem na svět, který je informatice vlastní. Pracují s počítači, ale někdy také jen s tužkou, papírem a sousedem v lavici. To podstatné se při studiu informatiky odehrává v jejich hlavách. Učebnice svými cíli, pojetím a tématy volně navazuje na učebnici informatiky pro ZŠ a odpovídá novému pojetí informatiky v RVP.
Výuka informační gramotnosti se na středních školách ale různí a s příchodem na vysokou školu se pak často počítá s jednotnou znalostí studentů. Na vysoké škole je informační gramotnost zaměřena převážně na práci s informacemi a možnými kompetencemi a na právní a autorské otázky. Soustředí se tak na společný základ, který by měl každý absolvent vysoké školy znát bez ohledu na to, jaký obor studuje. Neexistuje však žádný rámcově vzdělávací program, který by byl pro všechny obory a studenty společný. Můžeme se tak řídit doporučeními a obecnými standardy.
V první řadě by měl každý student vysoké školy znát různé aspekty mediální gramotnosti a vztah mezi jednotlivými disciplínami a médii. Měl by znát svá práva (ochrana osobních údajů apod.), ale také by měl znát etické kodexy při práci s médii (plagiátorství, narušování soukromí, obtěžování apod.). Měl by také znát rozdíly mezi různými médii, jejich specifika a umět kriticky posoudit, jak ovlivňují předávanou informaci. Důležité je také umět posoudit aktuálnost informací.
Nutností je také znalost kompetence práce s informacemi, tedy jak správně citovat, odkazovat a parafrázovat. Student vysoké školy by se měl orientovat v citačních normách, znát jejich náležitosti, rozdíly a využití. Například studenti filozofické fakulty nejčastěji využívají citační normu ISO 690, na přírodovědecké fakultě se více využívá citační norma MLA, pedagogická fakulta zase častěji používá citační normu APA. Měl by také vědět, kde najít veškeré potřebné informace týkající se citování a citačních norem, případně umět používat citační software (např. Citace PRO).
Co ale dál? Vysoké školy naštěstí často poskytují volitelné kurzy, které jsou zaměřeny na konkrétní oblasti informační gramotnosti. Masarykova univerzita vyučuje specializované předměty jako BVVT021c Zdravotnická informatika, BPH_PINF Podniková informatika nebo MP221K Právní informatika. Na KISKu pak můžeme najít předměty jako KPI11 Kurz práce s informacemi, VIKBA32 Informační vzdělávání, VIKMB38 Informační gramotnost nebo KPI22 Kreativní práce s informacemi, které rozvíjí informační gramotnost studentů. Z KISKu vzešlo také mnoho studentských projektů zaměřených na tuto problematiku jako například metodický portál MediaGram nebo portál Nástroje.knihovna.cz poskytující informace o webových nástrojích a programech.
Zdroje:
DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. INFORMAČNÍ GRAMOTNOST — TEORIE A PRAXE V ČR. Národní knihovna: knihovnická revue. Praha: Národní knihovna České republiky, 2004, 15(1), 7–18. ISSN 0862–7487. Dostupné z: knihovna0301 (nkp.cz)
Informační gramotnost [online]. [cit. 2022–04–07]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/profilace/informacni-gramotnost
MATOUŠ, Vladimír. Informační gramotnost v ČR. Praha, 2009. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Doc. Ing. Vlasta Střížová, CSc.
PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a web 2.0. Praha: Oeconomica 2007. ISBN: 978- 80–245–1272–3
PAZDERKOVÁ, Lenka. Didaktické materiály pro výuku informatiky na 1. stupni ZŠ. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. Martin Dosedla.
Svět práce a informací [online]. [cit. 2022–04–07]. Dostupné z: https://www.fzsbarr.cz/skola/o-skole/zakladni-skola/vyucovane-predmety/svet-prace-a-informaci/
