Informační gramotnost u kněží
Zvláště ve středověku byli duchovní často jedinými nositeli vzdělanosti. V dnešním světě je však pro člověka, spíše než hloubka znalostí v určitém oboru, potřebná schopnost si relevantní informace dohledat a následně je užitečným způsobem použít. Mohou nám i v tomto případě jít kněží příkladem? Obecně řečeno, asi ne. Ale informační gramotnost rozhodně potřebují…
Britská knihovnická organizace CILIP definuje informační gramotnost jako: „schopnost uvědomit si kdy a proč informace potřebujeme, kde je můžeme nalézt, jak je zhodnotit, využít a dále šířit etickým způsobem“. Právě u kněží a dalších vedoucích v církvi by informační gramotnost měla být na vysoké úrovni, protože vedou společenství lidí nejen duchovně ale i společensky. Jakožto autority by tedy měli umět nacházet relevantní informace, které pak můžou předávat svému společenství. Vzhledem k důvěře, kterou věřící k duchovním často chovají, by nesprávný přístup k informačním zdrojům a případné šíření dezinformací, mohlo mít na společenství negativní dopad.
K sepsání této přípravy mě inspiroval článek pojednávající o důležitosti rozvoje informační gramotnosti během studia katolického semináře.[1] V semináři prochází mladý člověk významnou osobnostní formací, která by neměla být pouze duchovní, ale též intelektuální. A právě důraz na práci s informacemi, jejich vyhledávání, kritické hodnocení a využívání, je pro kněze obzvlášť užitečný. Kněz by si totiž měl být schopen udržet objektivní nadhled navzdory osobním názorům a polarizaci, která vychází z médií. A to jak ze sekulárních, tak i z těch křesťanských (které mají často konzervativní charakter).
Klíčovou roli v rozvoji této gramotnosti může sehrát například knihovník, který v semináři působí. Může totiž vytvářet programy a školení, které potenciálně mohou informační gramotnost studentů semináře posilovat.
Výzkum, který byl prováděn mezi katolickými duchovními v Chorvatku, poukázal na specifické informační chování této skupiny lidí. Ukázalo se například, že tito lidé při hledání informací upozaďují sekulární zdroje informací včetně sekulárních médií. Naopak při pastorační činnosti spoléhají na náboženskou literaturu a na vlastní znalosti a zkušenosti. Dalšími významnými zdroji informací (uvedla je více než polovina respondentů) jsou webové stránky zaměřené na náboženská témata, literatura ve farní knihovně nebo odborná setkání a semináře. Internetové zdroje s náboženskou tématikou jsou také hojně využívány při přípravě kázaní.[2]
V kontextu duchovních můžeme mluvit o takzvané teorii malého světa. Ta tvrdí, že jednotlivci patřící do společnosti se specifickými světovými názory věří, že nepotřebují informace, které jsou těmto názorům cizí. To pak může vést k informační chudobě.
V současném světě by vedoucí církve měl být též kompetentní v rámci digitální gramotnosti. Žádoucí je, aby tito lidé dokázali využívat digitální technologie k vytváření různých artefaktů, které mohou mít potenciál oslovit širší publikum. Hlavně mladší generace již s tvorbou digitálního obsahu nemá problém. Současným trendem například je, že někteří duchovní kromě pravidelných kázání vytváří zároveň podcasty, které jsou určené pro širší publikum. Mezi podcasty, které vznikají v českém prostředí patří například Beer&Bible, Pobožný kecičky nebo podcast Na okraji.
Zdroje:
[1] HOLLY, Fiona. Information Literacy as Human Formation in a Seminary Library. Atla Summary of Proceedings [online]. 2022, 164–172 [cit. 2023–04–25]. ISSN 2769–2027. Dostupné z: https://doi.org/10.31046/proceedings.2022.3150
[2] LACOVIĆ, Darko a Sanjica FALETAR TANACKOVIĆ. Information Needs and Behavior of Catholic Priests in Croatia [online]. 2018, 17(3), 81–99 [cit. 2023–04–25]. ISSN 1047–7845. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/10477845.2018.1446702
What is information literacy?. CILIP [online]. 2018 [cit. 2023–04–26]. Dostupné z: https://www.cilip.org.uk/news/421972/What-is-information-literacy.htm
