Informační gramotnost ve vzdělávání v České republice
Co je informační gramotnost?
Pojem „informační gramotnost“ byl zaveden roku 1974 Paulem Zurkowskim.[1] Informační gramotnost se řadí k důležitým kompetencím 21. století, která zahrnuje práci s informacemi.[2] Již dříve, kupříkladu v 19. a 20. století je kladen důraz na důležitost informací, které mohli lidé získávat prostřednictvím veřejných knihoven (jejich nárůst umožnil dostupnost knih také „běžným“ uživatelům, nejen těm z vyšší společnosti, jak tomu bylo dříve). V 70. letech 20. století tedy přichází rozvoj tohoto pojmu a s ním vznikají tematické lekce pro čtenáře či žáky, které mají tuto dovednost rozvíjet.[3]
Rozvoj informační gramotnosti v různých vzdělávacích prostředích
V této kapitole se zaměřuji na pár příkladů dobré praxe v oblasti informační gramotnosti.
Za cílem podpořit informační gramotnost u žáků (od základní až po střední školu) vznikl projekt „Co nebylo v učebnici“, který probíhal v období let 2018 až 2021 pod záštitou MŠMT. Vytvořeno bylo devět vzdělávacích programů a na jeho vzniku se podíleli pedagogové a učící knihovníci. Ústředními tématy byla podpora kritického čtení, herních činností a kompetencí spojených s využitím ICT.[4] Projekt byl uveden do několik míst po České republice, zmínit lze např. spolupráci Městské knihovny Polička s místní základní a střední školou.[5]
Informační gramotnost může být rozvíjena také na Montessori školách, jak dokazuje případová studie z roku 2020, která zkoumala 6. ročník základní školy tohoto typu a úroveň gramotnosti u žáků. Hodnocení vycházelo z Metodiky pro hodnocení rozvoje informační gramotnosti ČŠI. Výsledky ukázaly, že žáci dovedou získávat, zpracovávat a prezentovat informace. Naopak byly zjištěny slabé výsledky v oblastech informační etiky a bezpečnosti na internetu. [6]
„V tomto kontextu se jeví jako žádoucí koncipování edukačního rámce, který by pro rozvíjení informační gramotnosti nabídl pedagogům systémové řešení, přičemž jedním z možných implementačních směrů je spolupráce škol s knihovnami.” [7]
Za efektivní příklad dobré praxe v rozvoji informační gramotnosti může být považován studentský projekt, který vznikl v roce 2018, zaměřený na rozvoj informační gramotnosti u středoškoláků a vznikl jako práce studentů KISKu. Výstupem byla příručka jejímž hlavním cílem bylo předat studentům základních škol při přechodu na střední školu potřebné informace. K tématům příručky patřilo osm modulů, které zahrnovaly témata „Internetová bezpečnost“, „Vyhledávání informací“ či „Práce se zdroji“.[8]
Závěr
Domnívám se, že podpora spolupráce mezi knihovnou a školou hraje při vzdělávání žáků v oblasti informační gramotnosti významnou roli a její rozvoj by měl být podporován. Studenti díky těmto výukovým lekcím mají možnost získat cenné znalosti pocházející od dvou důležitých vzdělávacích institucí a rovněž se mohou naučit novým dovednostem, kupříkladu jak se v nárůstu informací vyznat, jak efektivně vyhledávat, a nebo jakou platformu využít (při prezentování či tvorbě úkolu).
Informační gramotnost lze rozvíjet jak formou vzdělávacích lekcí pro žáky mladého věku nebo vysokoškolské studenty, tak např. prostřednictvím odborných publikací či workshopů.
Seznam zdrojů
[1] Informační gramotnost: definice a základní pojmy [online]. [cit. 2023–04–26]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/22-23/pluginfile.php/54127/mod_resource/content/1/Informa%C4%8Dn%C3%AD%20gramotnost%20-%20teorie.pdf
[2] DOBRUSKÁ, Pavlína a Pavlína MAZÁČOVÁ. Co nebylo v učebnici (6. část) — Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně pro věkovou kategorii žáků z 3.–5. ročníku ZŠ. Metodický portál RVP.cz [online]. 2021 [cit. 2023–04–27]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/23034/CO-NEBYLO-V-UCEBNICI-%286.-CAST%29---NA-CESTE-OD-AUTORA-KE-CTENARI-V-KNIHOVNE-PRO-VEKOVOU-KATEGORII-ZAKU-Z-3.-5.-ROCNIKU-ZS.html
[3] Informační gramotnost: definice a základní pojmy [online]. [cit. 2023–04–26]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/22-23/pluginfile.php/54127/mod_resource/content/1/Informa%C4%8Dn%C3%AD%20gramotnost%20-%20teorie.pdf
[4] DOBRUSKÁ, Pavlína a Pavlína MAZÁČOVÁ. Co nebylo v učebnici (6. část) — Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně pro věkovou kategorii žáků z 3.–5. ročníku ZŠ. Metodický portál RVP.cz [online]. 2021 [cit. 2023–04–27]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/23034/CO-NEBYLO-V-UCEBNICI-%286.-CAST%29---NA-CESTE-OD-AUTORA-KE-CTENARI-V-KNIHOVNE-PRO-VEKOVOU-KATEGORII-ZAKU-Z-3.-5.-ROCNIKU-ZS.html
[5] „Co nebylo v učebnici — spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století“ [online]. [cit. 2023–04–27]. Dostupné z: https://www.szs.svitavy.cz/wp-content/uploads/2022/03/542_info-o-projektu.pdf
[6] MAZÁČOVÁ, Pavlína a Marija ŠUPICOVÁ. Rozvíjení informační gramotnosti v edukační praxi základní školy uplatňující Montessori pedagogiku: případová studie [online]. Filozofická fakulta, Katedra informačních studií a knihovnictví: Masarykova univerzita, 2020 [cit. 2023–04–27]. Dostupné z: https://pages.pedf.cuni.cz/gramotnost/files/2021/02/06_Mazacova.pdf
[7] Tamtéž.
[8] Projekty rozvoje informační gramotnosti pro celoživotní učení [online]. 2018 [cit. 2023–04–27]. Dostupné z: https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/2018-2/knihovny-a-informace/projekty-rozvoje-informacni-gramotnosti-pro-celozivotni-uceni
