Informační gramotnost začínajících studentů

Informační gramotnost je v současnosti velmi potřebná pro běžný život každého jedince. Přesto se ve společnosti nachází osoby ohrožené informační chudobou, nejedná se pouze o jednu skupinu osob. Tito lidé se mohou nacházet napříč věkovým a společenským spektrem, je tedy, podle mého názoru, poměrně problematické na takové osoby cílit v rámci nějakých výukových, či jiných podpůrných programů. Jedním z řešení může být to, že některé obory začnou na tyto ohrožené lidi cílit. Mimo jiné se může jednat konkrétně o sociální pedagogy (Černý, 2022), ale jistě by se našlo více oborů, pro které by mohlo být toto téma zajímavé, a kteří by mohli být v dané problematice prospěšní. Neboť jak zmiňuji výše, velmi těžko se na tak různorodé spektrum osob cílí.

Informační gramotnost je důležitá nejen, pro běžný život, ve kterém se vše digitalizuje a informací tak ve velkém množství přibývá a je potřeba s nimi pracovat jinak, než jak tomu bylo dřív, ale je také potřebná pro úspěšné absolvování vzdělávaní, ale samozřejmě také pro jeho zahájení, neboť zájemci o studium musí zvládnout vyhledat správný obor, podat přihlášku, včas přijít k přijímačkám, které je nutné úspěšně absolvovat, a poté se také úspěšně zapsat ke studiu, to vše jen proto, aby mohli studovat vysokou školu. Zajímavé jsou však výsledky některých výzkumů, například na katedře biologie v Českých Budějovicích přišli na to, že pouze 60% studentů je v testu schopno prokázat porozumění čtenému odbornému textu, a přibližně stejné množství z nich je schopno z něho vyvozovat závěry, či znalost odborné terminologie (Ryplová & Bardová, 2018). Což je z mého pohledu u vysokoškolských studentů, kteří se zvládli úspěšně probojovat přijímacím řízením, poměrně šokující výsledek.

Nízká informační gramotnost může studium každého jednotlivce velmi silně ohrožovat, je tedy potřeba studenty v dané oblasti podporovat. V dané oblasti, konkrétně u studentů tak mohou velmi pomoci přímo univerzitní knihovníci. Například na univerzitě v Cincinnati knihovníci navštěvovali přenášky začínajících studentů oboru inženýrství a učili je vyhledávat informace v knihovnách pomocí online průvodce. Celý výzkum měl pozitivní vliv a studenti pracovali s informacemi mnohem lépe, zajímavé však je, že ověřovali pomocí jiného výzkumu, zda v tomto vyhledávání informací studenti pokračují i dále a zjistili, že bez přímé podpory knihovníků se studenti vracejí k online neprověřeným zdrojům (Kastner & Cheng, 2019). Je velmi možné, že ve výuce není potřeba návštěva knihovníka a pouze postačí, když vyučující budou studentům představovat a znovu připomínat, kde a jak vyhledávat zdroje ke svým úkolům a různým pracím, které během svého studia vypracovávají. Nicméně při nejmenším na vysokých školách je možné u většiny oborů využít, že univerzita své knihovníky má a mnohdy jsou dostatečně kvalifikovaní pro to, aby zvládli začínajícím studentům pomoci.

Zdroje:

Černý, M. (2022). Informačně chudí: Nová cílová skupina sociální pedagogiky. Sociální pedagogika, 10(1), 42–55. https://doi.org/10.7441/soced.2022.10.01.03

Kastner, J. & Cheng, H. (2019, 16–19. říjen). Developing critical information literacy in first-year engineering students. 2019, IEEE Frontiers in education conference, Covington, KY, USA. 10.1109/FIE43999.2019.9028413

Ryplová, R. & Bardová, V. (2018, únor). Schopnost porozumění čtenému odbornému textu u začínajících studentů učitelství přírodopisu. International Conference DiDSci plus, Praha, Česká republika.