Informační přetížení a podceňovaná schopnost být „offline“

Jana Stančíková
Jan 29 · 6 min read
Ve dvacátém prvním století čelíme hrozbě v podobě masivního informačního přetížení. Přitom tomu není zase tak dávno, kdy dostat se k řadě informací bylo velice náročné, až takřka nemyslitelné.

V současnosti můžeme prakticky cokoli — tady a teď. Stačí pár kliknutí a zbrusu nová informace je ihned na světě. Možnosti tvorby digitálního obsahu či vytváření nových digitálních objektů nebyly nikdy přístupnější a uživatelsky přívětivější. Přímým důsledkem této skutečnosti je masivní informační přetížení.

V jednom kole

Nepřeberné množství digitálního obsahu jistě oplývá řadou pozitiv, jež denně využíváme — od nových a stále se aktualizujících zpráv ze světa, přes archivy vysokoškolských prací a zajímavých studií, k nejrůznějším digitalizovaným souborům, či inspirativním obrázkům.

Je zcela nepodstatné, které informace se zrovna chystáme hledat, sdílet, nebo dále využívat. Avšak jedno je jisté — nemůžeme nás úsudek stavět na první informaci, kterou si přečteme, nebo kterou uvidíme.

Filtruju, filtruješ, filtrujeme

Proces najití ideálních a chtěných výsledků je stále těžší a orientace v nich trvá podstatně déle. Je proto nezbytné otevřeně mluvit a zasadit se o informační a datové gramotnosti, o informační etice, o správném vyhledávání informací a jejich filtrování i o následném hodnocení informací, jež bývá velice často chybně opomíjeno.

Seznamte se, Deepfake

Proč jsou tyto zmíněné formy digitální kompetence přímo nezbytné k bezpečnému pohybu po internetu? Skvělým příkladem je Deepfake.[1] „Pojem Deepfake má původ na sociální síti Reddit. Jeden z uživatelů tak pojmenoval svůj machine learning algoritmus, který mu umožňoval realisticky umístit obličej jakékoliv celebrity do pornografického snímku.“[2]

Je jistě snadno představitelné, že takovýto druh technologie je možné velice lehce využít i zneužít. Například v politické sféře by takovéto zneužití mohlo nabýt fatálních důsledků. V dubnu 2018 hýblo světem Deepfake video vytvořené americkým digitálním médiem Buzzfeedem, ve kterém vedl proslov bývalý prezident Barack Obama — jednalo se však pouze o jeho velice věrnou kopii.[3]

Cílem videa bylo upozornit na celou problematiku Deepfake.

Další hrozby

Problémem není však pouze Deepfake, který dokáže bravurně oklamat lidské smysly, ale i řada dalších, jako jsou: Fake news a Hoaxy. Dochází k manipulaci s informacemi i k cílenému šíření dezinformací. Čemu tedy věřit dříve?

Digitální revoluce

Lidstvo prožilo již několik průmyslových revolucí. Tou doposud poslední je revoluce digitální. Podle Uhrína: „Lidé produkují nadbytek informací a současně jsou stále více a těsněji provázáni komunikačními sítěmi. Komunikace vytěsňuje poslední zbytky volného času, který jsme mohli využít k odpočinku a vlastnímu přemýšlení, k řádnému zpracování informací, které tolik souvisí s formováním naší vlastní osobnosti.“[4]

Stává se dnes běžnou záležitostí, že se designéři sociálních sítí snaží vytvořit co nejzábavnější aplikaci, abychom právě jí věnovali, co nejvíce času. Celou tuto „hru“ započal Facebook roku 2009, kdy u příspěvků zavedl tlačítko „To se mi líbí“. Původní myšlenka byla nevinná, měla za cíl učinit z pozitivních reakcí pro uživatele cestu nejmenšího odporu. Působení tohoto mechanismu se v průběhu let vlivem každodenního používání sociálních sítí značně proměnilo. Došlo tak k pomyslnému systému odměn v mozku uživatele.[5]

Online 24/7

Nastupujícím problémem je dnes značně omezená schopnost každého z nás věnovat čemukoliv plnou pozornost. V průběhu dne své schopnosti a pozornost dělíme mezi práci, rodinu, přátele i online dění. Ve zcela ideálním případě bychom měli věnovat svou pozornost tomu, co máme rádi. „Sociální sítě nás však prostřednictvím okamžitých upozornění zásobují pocity radosti tak krátkými, že jsou pro nás návykové,“ popisuje Hanold.[6]

Aktuální prostředí apeluje na jedince a bazíruje nejen na jejich informovanosti, ale i neustálé komunikaci. Máme být k zastižení 24/7. Uhrín dále zdůrazňuje: „Z člověka se tak stává nástroj ke zpracování informací, jimiž je nyní zavalen, a neschopen orientace, ztrácí k těmto informacím vztah — přestává prožívat.“[7]

Digitální detox?

Je toho jednoduše hodně a zejména v tomto rychlém světě, ve kterém nyní žijeme, z toho často jde až hlava kolem. Nejeden z nás si jistě někdy pohrával s myšlenkou digitálního detoxu. Být chvíli offline. Vypnout telefon, utéct na místo, kde lišky dávají dobrou noc a připojení k internetu je pouze pohádkou.

#DeviceFreeDinner

Velmi častým společenským faux pas bývá „zírání“ do mobilu ve chvílích, které sdílíme s našimi nejbližšími. Ač sedíme u večeře s rodinou, naše mysl je i tehdy leckdy zaměstnána naším alter egem na sociálních sítích. Právě proto se americká nezisková organizace Common Sense rozhodla proti této skutečnosti bojovat a ke kampani #DeviceFreeDinner přizvala i Willa Ferrella.

Tento americký herec a komik se tak stal tváří hned několika spotů, v nichž ztvárnil otce u večeře s rodinou, jež je neustále rozptylován nejrůznějšími notifikacemi. Kampaň ukazuje, kam až může zajít naše nutkání být neustále ve spojení s virtuálním světem. Míváme pak pocit, že o něco přicházíme. Naplno tak pocítíme FOMO — fear of missing out — a na jeho základě v nás sociální média vyvolávají potřebu mít přehled o životě idolů, celebrit i našich přátel. Mnohdy se spokojíme s byť jen jeho zkresleným zlomkem, který se rozhodli — po navíc mnohdy pečlivých úpravách — zveřejnit.[8]

Jak z toho kola ven?

Radikální stáhnutí se ze sociálních sítí může vyvolávat stavy úzkosti a touhu znovu se „zalogovat“, říká Stefan Hofmann, profesor psychologie Bostonské univerzity a odborník na emoční výzkum. „Souhrnně se tento stav nazývá digitální úzkost, a spadá do něj nejen strach z odpojení, ale i dlouhodobé negativní pocity kvůli osobnímu užívání sociálních sítí a neschopnosti čas trávený na nich nějak dostat pod kontrolu. To může přispět k pocitům deprese,“ dodal Hofmann.[9]

Jak tedy z tohoto kola skutečně ven? Jako silný odrazující prostředek být offline může posloužit důvod založený na našich osobních preferencích. Můžeme si zkrátka připomínat, že čím méně času budeme trávit na sociálních sítích, tím více času můžeme trávit s našimi skutečnými blízkými. Jasná definice tohoto výměnného obchodu může pomoci zmírnit strach a obavy a také pochopit, proč je důležité se odpojit, vysvětluje Christina Crooková, kanadská autorka knihy The Joy of Missing Out (Radost z promeškání), kde vylíčila svůj 31 dní trvající „digitální detox.“ Crooková dodala: „Pokud nemáte dobrý důvod, pak nebudete mít dostatek pevné vůle, která vás udrží mimo sítě.“[10]

Dle Crookové je velice důležitou součástí tohoto procesu i sebeodpuštění při selhání. Místo deptání sebe sama za nedostatek ovládání bychom si měli připomenout, že řada aplikací a sociálních médií je navržena přesně tak, aby nás vtáhla zpět.

Zda podstoupíme jakoukoli formu digitálního detoxu je rozhodně na uvážení každého z nás a nikdo by nám neměl nic diktovat, ani nařizovat. Jde o záležitost, kterou v sobě musíme mít rozmyšlenou a nastavenou sami, jinak by to ani nefungovalo. Osobně se domnívám, že nezáleží na tom, zda se rozhodneme být bez našeho chytrého telefonu den, týden, nebo celý měsíc. Je však důležité se nad touto problematikou čas od času pozastavit a třeba si ji i v praxi zakusit. Zcela klíčové je dle mého názoru uvědomění si, že chybovat je zcela přirozené a lidské a že nejdůležitější jsou mnohdy právě ty první malé krůčky ke změně.

[1] NYČ, Tomáš. Deepfake aneb Stroj na zábavu i zbraň hromadného ničení. In: Medium: EdTech KISK [online]. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2020, [cit. 2020–01–25]. Dostupné z: https://medium.com/edtech-kisk/deepfake-aneb-stroj-na-z%C3%A1bavu-i-zbra%C5%88-hromadn%C3%A9ho-ni%C4%8Den%C3%AD-4c753d50bf7b#_ftnref1

[2]GOGGIN, Benjamin. From porn to ‘Game of Thrones’: How deepfakes and realistic-looking fake videos hit it big. Bussiness Insider [online]. 23. 6. 2019 [cit. 2020–01–25]. Dostupné z: https://www.businessinsider.com/deepfakes-explained-the-rise-of-fake-realistic-videos-online-2019-6

[3] VENKATARAMAKRISHNAN, Siddharth. Can you believe your eyes? How deepfakes are coming for politics. Financial Times [online]. 24. 10. 2019 [cit. 2020–01–26]. Dostupné z: https://www.ft.com/content/4bf4277c-f527-11e9-a79c-bc9acae3b654

[4] UHRÍN, Tibor. Dopad informačního přetížení na informační chování člověka [online]. Brno, 2009 [cit. 2020–01–26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/njmha/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literaturya knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.

[5] HANOLD, Radek. Máme právo být offline?. Ondřej KOLEK, editor. In: Markething [online], 2017 [cit. 2020–01–25]. ISSN 1805–4991. Dostupné z: http://markething.cz/mame-pravo-byt-offline

[6] Tamtéž.

[7] UHRÍN, Tibor. Dopad informačního přetížení na informační chování člověka [online]. Brno, 2009 [cit. 2020–01–26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/njmha/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literaturya knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.

[8] HANOLD, Radek. Máme právo být offline? Ondřej KOLEK, editor. In: Markething [online], 2017 [cit. 2020–01–26]. ISSN 1805–4991. Dostupné z: http://markething.cz/mame-pravo-byt-offline

[9] Nedokážete se odpojit? Průvodce digitální úzkostí aneb návod, jak být offline. Lidovky.cz [online]. Praha: MAFRA, 2020, 26. 2. 2017, 2017(2), 1 [cit. 2020–01–26]. ISSN 1213–1385. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/relax/zdravi/bbc-news-nedokazete-se-odpojit-aneb-pruvodce-digitalni-uzkosti.A170225_172759_ln-zdravi_ele

[10] Tamtéž

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Jana Stančíková

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

More From Medium

More on Society from EDTECH KISK

Also tagged Society

Top on Medium

Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade