Informační přetížení

Filip Tkáč
Jun 10 · 6 min read

To, že máme dostupné a zpracované informace na dosah ruky a pár kliknutí, je v mnoha případech neocenitelné, ale může to mít i zásadní negativní vliv na naši produktivitu i zdraví. Ať už si toho jsme vědomi, nebo ne, je velice pravděpodobné, že jsme v našem životě zažili fenomén zvaný informační přetížení. Tento jev není ničím novým, zmínky o něm existují již z období starověku, nicméně jeho vliv se téměř exponenciálně zvětšuje zvláště v posledních letech. Hlavní dopad na tento vliv má rozvojem informačních technologií. Proto je možné očekávat, že tento problém bude do budoucna častějším a závažnějším. Z toho důvodu bych rád, informačnímu přetížení, jeho dopadům a možnosti řešení tohoto problému, věnoval pár následujících řádků.

Definice

Informační přetížení či information overload je jedním z negativních, můžeme říct patologických, jevů způsobených větším množstvím dostupných informací, než jsou schopny kognitivní funkce mozku zpracovat.

Betram Gross poprvé použil termín informační přetížení v roce 1964 ve své knize The Managing of Organizations: „Informační přetížení nastane, když množství vstupů do systému přesáhne jeho výpočetní kapacity.“ [1] Je ale jasné, že mezi odborníky, u tak komplikovaného stavu nepanuje shoda na jednotné obecné definici. Například Bawden v knize Úvod do informační vědy uvádí: „… informační přetížení, což je situace, která nastane, když máme k dispozici tolik důležitých a potenciálně užitečných informací, že se stávají spíše překážkou než pomocí.“[2]

Informační přetížení je tedy pojem, popisující stav, při kterém je člověk vystaven tak velkému množství, relevantních a potenciálně užitečných informací, které není schopen zpracovat, až to negativně ovlivňuje jeho rozhodovací schopnosti a následně i produktivitu práce. Může vést až k neschopnosti se rozhodnout a také zpravidla k stresu plynoucí z této neschopnosti. V těchto případech se přestanou rozhodovat na základě informací, ale udělají to, co v podobné situaci udělali naposledy.

Lidé postiženi tímto patologickým jevem často mají mít pocit, že ztratili kontrolu, že jsou zahlceni informacemi a nevidí, jak se s takovou situací vypořádat. To může vést ke zvýšení stresu a následným i fyzickým projevům.

I když to tak může vypadat, informační přetížení není ve skutečnosti novým problémem, i když se vždycky novým zdál.[3] Již ve starověkém Egyptě a Sumeru se projevovaly první zmínky o jevech, které bychom mohli označit za informační přetížení, nicméně v té době se jednalo spíše o lítost nad tím, že lidé nejsou schopni přečíst vše co bylo napsáno.[4] Podobný trend se držel až do 19. století, kdy i v důsledku průmyslové revoluce, se začala formovat moderní forma informačního přetížení V tomto období se lidstvo dostalo do situace, kdy člověk není schopen ani přečíst vše z jeho oboru.[5]

Samozřejmě by bylo přílišné zjednodušování, že tento problém je pořád stejný a neměnný v průběhu času. Razantně se mění množství vzniklých informací, informační systémy a technologie. Nesmíme opomenout zmínit ani změnu kontextu spojeným s vývojem společnosti jako celku, ale také způsobem uvažování jednotlivců. Faktor změny mindsetu jednotlivců dostává větší váhu obzvláště v posledních letech, kdy jsou mladší ročníky například zvyklé na okamžitý přístup k informacím skrze internet. Tato generace bude mít (a má) zcela jiný přístup k organizaci informací a k informacím obecně, než generace před ní.

Příčiny

Jedním z hlavních faktorů ovlivňující vznik informačního přetížení je nadměrné množství informací (TMI — too much information). Každý den máme dostupná ohromná kvanta nových informací a každým rokem se toto číslo zvětšuje. Pro ilustraci: Schuman poukazuje na to, že jedno číslo týdeníku New York Times mělo v roce 1999 více informací, než na které by narazil průměrný člověk v 17. století za celý svůj život. [6] Také bylo vytvořeno více informací za posledních 30 let, než bylo vytvořeno za předchozích 5000 let.[7]

Významně tomuto jevu napomáhá rozvoj informačních technologií posledních let. Dostupnost informací se díky tomuto trendu zásadně zlepšila. To že vznikají kvanta nových informací každý den a každou hodinu ještě neznamená, že nás musí nějak ovlivnit. Ale s tak jednoduchou přístupností, jakou máme dneska skrze internet, je cesta k nám rychlejší a logicky i pravděpodobnost působení dané informace na nás, mnohonásobně větší.

Některé konkrétní technologie a služby jsou často zdůrazňovány jako hlavní příčiny informačního přetížení. Jedná se zejména o e-maily, instant messengery a samozřejmě internet jako takový. Zároveň dochází k velmi rychlému až exponenciálnímu růstu pdobných technologií — tedy nových zdrojů informací. Také jednoduchost tvoření, sdílení či kopírování informací přes tyto nástroje, například přes sociální sítě, je zásadním faktorem.

Jak se tomu bránit

Ve své podstatě není informační přetížení čistě informační problém, ale zasahuje i do jiných oblastí, jako sociologie, psychologie … To může do jisté míry naznačit komplexnost tohoto problému, tedy i to, že nemá jedno jednoduché a rychlé řešení.

Někteří lidé věří, že se tento problém vyřeší inovacemi stávajících technologií a tvořením nových technologií. Věří více “moci“ technologie, než vlastním dovednostem a vymýšlení vlastních řešení.[8] Osobně si myslím, že tato myšlenka je nereálná. Je možné, že nám budoucí technologie budou více nápomocné, nicméně je pravděpodobné, že bude pokračovat současný trend a bude vznikat větší a větší množství informací se kterými bude třeba se vypořádat. I v minulosti se ukázalo, že vznik informací rychlejší než vývoj nových technologií, které by nám pomohly s nimi pracovat. Můžeme předpokládat, že se to do dalších let nezmění.

Takže co proti tomu může člověk dělat?

Jedním z nejužitečnějším prvkem při bránění se/minimalizování informačního přetížení je dobrý time-management a zejména schopnost organizace a spravování úkolů. Aktivně se snažit zlepšovat své schopnosti v těchto oblastech je dobrým krokem k předcházení informačního přetížení. Je nutné převzít kontrolu nad svým informačním a pracovním prostředím, mít jasno v tom jaké informace si do něj chceme pustit a které ne. Často se také může jednat jen o nesprávný čas pro zpracovávání nějakých informací.

Dalším zásadním činitelem vzniku informačního přetížení je velké množství notifikací (zejména tzv. push notifikací). Z vlastní zkušenosti mohu doporučit vypnout na mobilu všechny možné upozornění (e-mail, sociální sítě, apod.). Mně osobně se snížila potřeba kontrolovat svá zařízení tak často, takže automaticky vzniká menší šance na rozptýlení a přehlcení. Díky vypnutým upozorněním kontroluji své zařízení v momentě, který si já zvolím, což je zpravidla čas kdy mám nejvíce prostoru a energie. Rozložit si dávky informací v průběhu dne je určitě něco co může pomoci.

Často se ve spojitosti s tímto tématem zmiňuje tzv. multitasking. Panuje shoda, že lidé, kteří ovládají multitasking ve skutečnosti „jen“ rychle přepínají mezi úkoly kterými se zabývají. Pokaždé když se přesouváme z jednoho úkolu na druhý, náš mozek ukončí jednu činnost a nastartuje druhou. Což ho stojí poměrně hodně energie i nějaký čas. Například studie, kterou provedl Thomas Buser, ukazuje, že multitasking výrazně snižuje výkon v porovnání s vykonáváním úkolu jeden za druhým.[9] Z toho vyplývá, že bychom se měli této praktice, abychom zamezili informačnímu přetížení, ideálně vyhnout.

Když preventivní opatření nejsou dostatečné, a dojde k informačnímu přetížení, je potřeba přejít k procesům jako je například filtrování nepotřebných informací a zaměření se jen na nejdůležitější/zásadní informace. Je vhodné se při vykonávání dané práce či úkolu odstřihnout od okolního světa a snížit tak míru rozptýlení. Například vypnout telefon, být v místnosti sám apod. Další věc, která má pozitivní vliv je rozdělení úkolu na menší části, kdy každé části přiřadíme důležitost. Následně je dobré pracovat na těch nejzásadnějších úkolech a méně prioritní si nechat na později, či se rozhodnout, že je možné je vynechat.

Závěr

Prvním krokem k řešení informačního přetížení je přiznat, že to je reálný problém, který zažíváme. Z toho důvodu jsem se v tomto článku snažil přiblížit co to vůbec je informační přetížení a jaké jsou jeho příčiny. Zároveň jsem se pokusil poskytnou několik rad nebo postupů, jak se tomuto jevu vyvarovat nebo alespoň minimalizovat jeho dopady.

Můžeme předpokládat, na základě historických dat, že tento fenomén není jen dočasným problémem. Naopak je velice pravděpodobné, že tento jev bude zesilovat a bude do budoucna větším a větším problémem. Z toho důvodu považuji dovednost bránění se informačnímu přetížení, jako značně důležitou schopnost do života.

Zdroje

[1] Information Overload, Why it Matters and How to Combat It [online]. [cit. 2021–6–6]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/information-overload-why-it-matters-and-how-to-combat-it

[2] BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Flow, 2017, s. 318–319. ISBN 978–80–88123–10–1.

[3] BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Flow, 2017, s. 318–319. ISBN 978–80–88123–10–1.

[4] BAWDEN, David a . Perspectives on information overload. Aslib Proceedings [online]. 1999, , 249–255 [cit. 2021–6–10]. Dostupné z: https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/EUM0000000006984/full/html

[5] BAWDEN, David a . Perspectives on information overload. Aslib Proceedings [online]. 1999, , 249–255 [cit. 2021–6–10]. Dostupné z: https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/EUM0000000006984/full/html

[6] BAWDEN, David a . Perspectives on information overload. Aslib Proceedings [online]. 1999, , 249–255 [cit. 2021–6–10]. Dostupné z: https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/EUM0000000006984/full/html

[7] BAWDEN, David a Lyn. The dark side of information: overload, anxiety and other paradoxes and pathologies. Journal of Information Science [online]. 2009, , 180–191 [cit. 2021–6–10]. Dostupné z: doi:10.1177/0165551508095781

[8] RUFF, Joseph. Information overload: Causes, symptoms and solutions. Harvard Graduate School of Education, 2002, 1–13. Dostupné z: http://skylla.com.br/resources/Information%20Overload.pdf

[9] BUSER, Thomas a Noemi PETER. Multitasking [online]. 2012 [cit. 2021–6–10]. Dostupné z: doi:10.1007/s10683–012–9318–8

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Medium is an open platform where 170 million readers come to find insightful and dynamic thinking. Here, expert and undiscovered voices alike dive into the heart of any topic and bring new ideas to the surface. Learn more

Follow the writers, publications, and topics that matter to you, and you’ll see them on your homepage and in your inbox. Explore

If you have a story to tell, knowledge to share, or a perspective to offer — welcome home. It’s easy and free to post your thinking on any topic. Write on Medium

Get the Medium app

A button that says 'Download on the App Store', and if clicked it will lead you to the iOS App store
A button that says 'Get it on, Google Play', and if clicked it will lead you to the Google Play store