Informační přetížení v pracovním prostředí: problémy, symptomy a prevence

Photo by Luis Villasmil on Unsplash

V naší neurotické době je potřeba brát ohled především na bezpečnost a to, jak fungování informační společnosti ovlivňuje naše psychické a následně fyzické zdraví. Proto je potřeba se vzdělávat v otázce digitálních kompetencí a ochrany zdraví a psychické pohody. Jedním z pojmů, na který můžeme narazit při hledání souvislostí v popsané problematice je informační přetížení nebo technostres. Právě těmto pojmům, problémům spojeným s informačním přetížením v pracovním prostředí a jeho následkům budou věnované následující řádky.

Definice pojmů

Pojem Technostress byl vytvořen v roce 1984 klinickým psychologem Craigem Brodem, který jej popsal jako moderní onemocnění způsobené neschopností vyrovnat se s informačními a komunikačními technologiemi nebo se s nimi vypořádat zdravě (Brod, 1984). V roce 1997 se definice pojmu rozšířila, a pod termínem Technostres se dálo představit negativní dopad na chování, myšlenky nebo přístup, který byl zaviněn přímo nebo nepřímo technologiemi (Weil a Rosen, 1997).

Tehdejší definice pojmu odpovídala aktuálním technologiím a jejich použitím. Aktuálně můžeme pozorovat, jak technologie se integrovaly do každodenního života tak, že naší existenci je obtížné představit bez nich. Vzhledem k těmto změnám, a to jak v oblasti technologií, tak v oblasti komunikací pojem Technostress získal nový význam a častěji se používá pojem Informační přetížení. V novém smyslu to znamená syndrom obrovského množství informací, do kterých jsou jednotlivci ponořeni a které jsou denně absorbovány a spravovány, což vede k kognitivnímu přetížení (Chiappetta, 2017).

Podle psychiatra Spitzera (2016) přesycení informacemi není možné, jelikož množství informací a rychlost jejích příjmu lidským mozkem jsou omezené. Avšak informační přetížení srovnává s živelnou pohromou — záplavou, a vysvětluje tak důvod vyvolávání stresu při zahlcení informacemi. V obou variantách pohlcení (vodou nebo informacemi) situaci prožíváme pasivně, stáváme se postiženými bez možnosti přebrání kontroly nad situaci.

Problémy spojené s informačním přetížením

Informační přetížení ovlivňuje celkově kvalitu našich životů, ale mezi problémy spojené s informačním přetížením můžeme zařadit několik specifických, které jsou s tím zjevně spojené. Níže zkusíme podrobněji rozebrat kontext těchto problémů a spojení s informačním přetížením v pracovním prostředí.

Předpokládám, jednou z prvních sfér, která bude zasáhnutá při ovlivnění člověka informačním přetížením v informační společnosti, je pracovní sféra, jelikož se to bude odrážet na produktivitě a efektivitě pracovníků a kolotoč kapitalismu se zastaví nebo sníží na rychlosti. Studie prokazují, že používání informačních technologií nejen zlepšilo efektivitu práce, ale zasáhlo do psychické pohody pracovníků, jelikož technologie ovlivnily hranice toho, kdy a kde končí práce. Studie prokázaly (Brod, 1982; Mondeepa a Quiang, 2007), že používání IT technologií má vliv na psychickou pohodu na pracovišti, ale jedna z nejaktuálnějších studií o technostresu (Ma, Ollier-malaterre a Lu, 2021) tvrdí, že IT technologie ovlivňují také rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Při práci za použití informačních technologií pracovníci pociťují neustálý strach ze ztráty dat, často plní své pracovní povinností v čase, který je určen pro odpočinek a soukromý život, — plnění úkolů, které je možné z domu, telefonování a psaní e-mailu pro pracovní době. Nekontrolované množství takových situací mohou být spojeny s negativním stresem a mohou být příčinou zdravotních problémů zaměstnanců. (Pflügler, 2018)

Je v zájmu i zaměstnavatele, aby pracovník byl dlouhodobě v pořádku (po psychické a fyzické stránkách zdraví), aby časové a finanční investice z obou stran dávaly výsledek z dlouhodobého hlediska. Ale otázkou je, jak dlouho pozorujeme opuštění stigmat a taboo ohledně peče o svoje psychické zdraví? A jak dlouho zaměstnavatele to berou jako jednu z priorit zdravého a produktivního pracovního prostředí — udržení a podporu psychického zdraví svých zaměstnanců?

Mezi důvody, proč zaměstnavatel by se měl zajímat o řízení rizik informačního vyčerpávání na pracovišti a dbát na ochranu rovnováhy pracovního a osobního života můžeme zařadit to, že:

• Ochrana rovnováhy pracovního a soukromého života zaměstnanců může zlepšit jejich pohodu a vést k pozitivním organizačním výsledkům, jedná se například o pracovní angažovanost a organizační nasazení (Haar a další, 2014);
• Usnadnění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem může také pomoci organizacím udržet si talentované zaměstnance, protože nedostatek rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem je příčinou fluktuace (Pflügler, 2018).

Kromě uvedených metod je vhodné mít pro organizaci vypracovanou strategií ohledně zavedení nového softwaru, zejména jeho výběru, který je vhodný pro jejich pracovní prostředí, a následné školení zaměstnanců pro používání těchto technologií. Čím pohodlnější a snazší bude proces přizpůsobení se novému zařízení a používání jej, tím menší stres budou cítit zaměstnanci na pracovním místě (Juškaitė, 2017).

Je důležité zmínit, že kromě vlivů pracovního prostředí na pocit informačního zahlcení mají svůj podíl pobyt na sociálních sítích a používání mobilních zařízení.

Pokud se podíváme na výše popsané problémy, můžeme vypozorovat, že mají jedno společné řešení ze strany jednotlivce, který narazil na pocity zahlcení informacemi. Vlivy informačního přetížení by mohly být omezené zásahem do osobního informačního a datového managementu, tj. jedinec by se mohl zlepšovat v návycích aktualizovat a systematicky organizovat osobní pracovní a studijní prostředí tak, aby zvládal oboje — včasně plnit úkoly a koncentrovaně se ponořovat do svého studia nebo práce (Černý, 2019). Bohužel, i tak můžeme narazit na komplikace vzhledem k tomu, že vývoj technologií zasahujících do našeho každodenního života je vznětlivě prudký, můžeme mít problém s aktualizací a přizpůsobení k rychlým změnám (Juškaitė, 2017). Také můžeme narážet na překážky ze strany zaměstnavatele a podstaty některých povolání, které jsou spojené s ponořováním do informačního prostředí full-time, kde podmínky pro udržení rovnováhy pro život v online a offline světě jsou minimální.

Symptomy

Mezi změny chování, podle kterých se dá předpokládat, že člověk spadá do rizikové skupiny, patří (podle Chiapetta, 2017):

• Neustálé používání smartphonu;
• Vždy zapnuté mobilní zařízení;
• Častá noční probuzení pro připojení k sociálním platformám;
• Psaní zpráv v průběhu cest.

Mezi příznaky charakterizující syndrom informačního přetížení podle autorky patří různé kombinace fyzických změn organizmu a mentálních symptomů:

• Fyzické příznaky:
• Poruchy fungování srdce (hypertenze, ischemická choroba srdeční);
• Gastrointestinální poruchy (syndrom dráždivého tračníku, gastritida, reflux);
• Bolest svalového napětí;
• Brnění v končetinách;
• Poruchy spánku;
• Bolesti hlavy;
• Pocit chronické únavy a vyčerpání;
• Zvýšené pocení;
• Hormonální a menstruační poruchy;
• Kožní problémy, spojené se stresem (psoriáza, dermatitida);
• Mentální symptomy:
• Podrážděnost;
• Deprese;
• Snížení sexuální touhy;
• Apatie.

Psychiatr Spitzer (2014) upozorňuje, že nespavost, deprese a závislost jsou nejnebezpečnější, jelikož mohou nastartovat procesy, které postupně budou přispívat k zhoršení zdravotního stavu, což ovlivní mimo jiné sociální a pracovní život.

Pomoc a prevence

Jak člověk může předejít informačnímu vyčerpávání? Můžeme použití obecnou radu pro prevenci — samostatné hlídání a nastavování hranic osobního informačního prostředí (Černý, 2019).
Pokud pozorujete zjevné symptomy informačního vyčerpávání, můžete vyzkoušet techniky pro vypořádání se symptomy technostresu, způsobující především duševní a fyzickou relaxaci (podle Chiappetta, 2017):

• Mentální techniky: neurolingvistické programování a koncentrační cvičení;
• Holistické techniky: jóga, akupunktura a meditace;
• Sportovní techniky: sport a procházky v kontaktu s přírodou;
• Regenerační techniky: přírodní strava a užívání bylinných léčiv.

Pokud budete potřebovat pomoc ve fází řízení následků informačního přetížení v pracovním prostředí, vyžaduje to komplexní přístup, zahrnující školení a strategické zavedení opatření pro zvládání symptomů technostresu (Chiappetta, 2017). Mimo techniky vyžadující přerušení proudu informaci a spočívající v převedení koncentrace především na naše emoce, autorka tvrdí, že promyšlena strategie ohledně řízení rizik informačního přetížení by měla zahrnovat především školení pracovníků v oblasti hodnocení rizik technostresu (Chiappetta, 2017). Studie z roku 2021 (Ma, Ollier-malaterre a Lu) se snaží poskytnout rady organizacím, jak přispět k udržení balanci mezi pracovním a soukromým životem svých zaměstnanců, a doporučuje následující metody:

• zvážení umírňujícího efektu vlastní efektivity práce;
• nábor uchazečů s vyšším pracovním výkonem (studie prokázala, že osoby s vyšší výkonností mají menší tendenci být ovlivňovaný technostresorami při udržování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem);
• nabídka školení v rámci organizace o pracovní efektivitě zaměstnanců s využitím pozitivních technologií;
• neopomíjení vedoucími pracovníky emočního vyčerpávání svých podřízených;
• zajištění nabídky intervenčních program pro zvládání stresu.

V závažných situacích je vhodné se obrátit na speciality pro odbornou pomoc.

Jak využít digitální technologie při informačním přetížení

Může se to zdát absurdní, ale pokud žijeme v informační společnosti a jsme obklopení nekonečným tokem informací, proč tuto možnost nepoužít ve svůj prospěch v rámci sebepomoci při informačním přetížení?

Subjektivně mezi jeden z nejpovedenějším projektů o duševním zdraví v České republice považuji aplikaci a webové stránky Nepanikař. Po stáhnutí aplikace se dostanete k nejdůležitějším informacím ohledně poskytnutí první psychologické pomoci zdarma při depresích, úzkostech apod., také budete mít přehledně zpracované informace o místech, kam byste se mohli obrátit za odbornou pomoci. Nově na stránkách projektu najdete možnost najít online terapii nebo pomoc s organizováním workshopu o duševním zdraví pro školu nebo firmu.

Pokud rádi používáte Instagram, tak proč to nepoužívat pro sebevzdělávání o duševním zdraví v rámci prevence? Mezi nejznámější v českém prostředí, zabývající se vzděláváním ohledně duševního zdraví a popularizaci psychoterapii se dá vytknout pár profilu — Kpsychologovi a Terap.io. A určitě narazíte na spoustu dalších, který Vám osobně budou vyhovovat.

Mezi další možností určitě patří poslouchání podcastů, videopřednášek a čtení elektronických článků. To všechno Vám právě může pomoci s uvědoměním Vašeho aktuálního duševního zdraví, pochopení vlastních hranic osobního informačního prostředí a toho, jak je můžete hlídat, abyste zabránili informačnímu přetížení.

Zdroje

1. BROD, Craig. 1984. Technostress: the human cost of the computer revolution. Reading, Mass: Addison-Wesley.
2. BROD, Craig. Managing technostress: Optimizing the use of computer technology. Personnel Journal [online]. 1982, 61(10), 753–757 [cit. 2021–6–4]. ISSN 00315745.
3. ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou. Brno: Masarykova univerzita, 2019. ISBN 978–80–210–9330–0.
4. HAAR, Jarrod M., Marcello RUSSO, Albert SUÑE a Ariane OLLIER-MALATERRE. Outcomes of work–life balance on job satisfaction, life satisfaction and mental health: A study across seven cultures. Journal of Vocational Behavior [online]. 2014, 85(3), 361–373 [cit. 2021–6–4]. ISSN 00018791. Dostupné z: doi:10.1016/j.jvb.2014.08.010
5. CHIAPPETTA, Marta. (2017). The Technostress: definition, symptoms and risk prevention. The 4th. doi: 10.14616/sands-2017–1–358361.
6. JUŠKAITĖ, Viktorija, 2017. ICT USE IN THE CARERS’ WORK: TECHNOSTRESS. Medical Physics in the Baltic States [online]. 13, 56–60 [cit. 2021–6–4]. ISSN 18225721.
7. MA, Jichang, Ariane OLLIER-MALATERRE a Chang-qin LU, 2021. The impact of techno-stressors on work–life balance: The moderation of job self-efficacy and the mediation of emotional exhaustion. Computers in Human Behavior [online]. 122 [cit. 2021–6–4]. ISSN 07475632. Dostupné z: doi:10.1016/j.chb.2021.106811
8. MONIDEEPA, Tarafdar a Tu QIANG. The Impact of Technostress on Role Stress and Productivity. Journal of Management Information Systems [online]. 2007, 24(1), 301 [cit. 2021–6–4]. ISSN 07421222. Dostupné z: doi:10.2753/MIS0742–1222240109
9. Nepanikař — První pomoc při psychických potížích. Nepanikař — První pomoc při psychických potížích [online]. Copyright ©2021 [cit. 03.06.2021]. Dostupné z: https://nepanikar.eu/
10. PFLÜGLER, Christoph, Manuel WIESCHE, Nico BECKER a Helmut KRCMAR. Strategies for retaining key IT professionals [online]. 2018, 17(4), 297–314 [cit. 2021–6–4].
11. SPITZER, Manfred a KRATOCHVÍLOVÁ, Iva. Kybernemoc!: jak nám digitalizovaný život ničí zdraví. Brno: Host — vydavatelství, s.r.o., 2016. ISBN 978–80–7491–792–9. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8379a917-1182-4d11-9966-13246469c698
12. SPITZER, Manfred. Digitální demence: jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. Brno: Host, 2014. ISBN 978–80–7294–872–7. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:db81f880-048f-11e4-9806-005056825209
13. TARAFDAR, Monideepa, Cary L. COOPER a Jean-francois STICH. The technostress trifecta — techno eustress, techno distress and design: Theoretical directions and an agenda for research. Information Systems Journal [online]. 2019, 29(1), 6–42 [cit. 2021–6–4]. ISSN 13501917. Dostupné z: doi:10.1111/isj.12169
14. WEIL, Michelle M., and Larry D. ROSEN.1997. TechnoStress: Coping with Technology @work @home @play. J. Wiley.