Informatické myšlení a digital humanities

Jan Vokral
Mar 7 · 3 min read
Fotka od Gerd Altmann z Pixabay

Co bychom se měli učit ve 21. století? Toť vskutku není jednoduchá otázka, na kterou existuje prostá odpověď. Ve svém článku se tedy budu snažit představit pouze jednu z mnoha možných gramotností, které se vyrojily především s rozšířením informačních a komunikačních technologií nejen do prostředí pracovního, ale především také prostředí každodenního osobního života.

Žijeme v době všudypřítomné výpočetní techniky (ubiquitous computing), kterou se musíme naučit alespoň částečně pochopit, abychom mohli být funkčními jedinci ve společnosti. Se všudypřítomnou komputací je spojeno tzv. výpočetní myšlení (computational thinking), které se však v Česku překládá jako informatické myšlení. Bořivoj Brdička upozorňuje na rozdíl mezi informatickým a informačním myšlením:

Nechci vyvolávat názvoslovný chaos. Přesto navrhuji do budoucna rozlišovat dva mírně odlišné způsoby chápání pojmu „computational thinking“. Informatické myšlení jako směr uvažování uvozující schopnost digitální zařízení programovat a informační myšlení jako schopnost v plné míře potenciál digitálních zařízení využívat při zpracování informací či řešení problémů (též informační či digitální gramotnost). (Bořivoj Brdička, 2014)

Pojem informatického myšlení do současného edukačního prostředí uvedla v roce 2006 ve své eseji Jeannette M. Wing. Dle Wing má informatické myšlení tyto základní charakteristiky:

  1. Konceptualizace, ne programování.
  2. Fundamentální, ne mechanická rutinní schopnost.
  3. Způsob, jakým lidé, ne počítače, myslí.
  4. Doplňuje a kombinuje matematické a inženýrské myšlení.
  5. Nápady, nikoliv artefakty.
  6. Pro každého, všude.

International Society for Technology in Education (ISTE) definuje informatické myšlení následovně (uvedeno v překladu Bořivoje Brdičky):

Informatické myšlení je proces postavený na snaze řešit problémy, který musí vykazovat minimálně tyto znaky:

  • Formulace problému tak, aby k řešení bylo možné s výhodou použít technologie.
  • Organizace dat do logické struktury.
  • Reprezentace dat v abstraktní formě prostřednictvím modelů a simulací.
  • Řešení realizované formou algoritmu (řada naplánovaných kroků).
  • Hledání, analyzování a implementace možných řešení s cílem dospět k co možná nejúčinnějšímu a nejefektivnějšímu výsledku.
  • Zevšeobecnění a přenesení způsobu řešení na širší škálu podobných problémů.

Kompetence zvaná informatické myšlení by měla být doprovázena dalšími doplňkovými a rozšiřujícími schopnostmi:

  • Vnímání souvislostí.
  • Vytrvalost při hledání řešení složitých problémů.
  • Tolerování nejednoznačností.
  • Schopnost pracovat na problémech s otevřeným koncem.
  • Schopnost komunikovat a spolupracovat s někým na dosažení společných cílů.

Tímto bych skončil část, zabývající se tím, co je informatické myšlení. V rámci různých novodobých kompetencí se informatické myšlení stává určitou formou gramotnosti (informatickou gramotností). Jak je z výše napsaného patrné, nejedná se pouze o gramotnost pro počítačové vědce nýbrž gramotnost pro všechny. Nejedná se jenom o způsob programování, ale vůbec o způsob uvažování o problémech a jejich řešení. David M. Berry napsal v roce 2011 článek The computational turn: thinking about the digital humanities, v němž popisuje, jak se s “komputačním obratem” mění celé pole výzkumu v humanitních vědách. Porozumění tomu, co počítače dovedou a jak je můžeme využít (tedy rozumět algoritmizaci), vede k jakémusi paradigmatickému obratu ve zkoumání předmětů humanitních věd. Literární vědec či lingvista již není odkázán na své vlastní schopnosti a na relativně malý korpus literárních textů, ale jeho korpus může čítat i 5 miliónů knih.

Myslím, že informatické myšlení je základním stavebním kamenem pro myšlení informační. Jelikož je čím dál více informačních zdrojů v digitální podobě, podléhají tyto zdroje též filosofii počítačového věku, a nebudeme-li schopni chápat alespoň základní koncepty z oblasti počítačové vědy jako je například algoritmus, systémový a aplikační software apod., může se stát, že budeme pouze uživateli digitálních zařízení, ale kdo je pak bude designovat za účelem vzkvétání infosféry?

Jan Vokral

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

More From Medium

More on Iskm06 from EDTECH KISK

More on Iskm06 from EDTECH KISK

More on Iskm06 from EDTECH KISK

Nejznámější platformy MOOC

More on Iskm06 from EDTECH KISK

More on Iskm06 from EDTECH KISK

Otevřené vzdělávání

Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade