Inkluze ve vzdělávání — Kam až může sahat?

Published in

EDTECH KISK

3 min readMay 1, 2024

Jaké pojmy můžeme slyšet v souvislosti s inkluzivním vzděláváním? Co znamenají? A dotýkají se změny v procesech vzdělávání pouze oblasti školství? V tomto příspěvku naleznete vizuální slovníček a příklad z historie, který demonstruje roli mentálního nastavení společnosti v systémových změnách.

„Inkluzivní škola přijímá všechny děti bez ohledu na jejich sociální situaci, vyznání, rodinnou konstelaci, postižení, rasu, příslušnost k menšině a vzdělává je individuálně podle jejich potřeb. Existence různorodosti je přitom vnímána jako obohacení a přínos.“[1]

Takovýto úvod můžeme nalézt na stránkách inkluze.cz — projektu organizace Rytmus — od klienta k občanovi, z.ú. Organizace se zaměřuje především na vzdělávání rodičů a pedagogických pracovníků v tématu inkluzivního přístupu ke vzdělávání. Inkluzi přitom vysvětluje nikoli jako začlenění znevýhodněného dítěte do klasické třídy, ale jako vzájemně obohacující proces, kdy se škola přizpůsobuje potřebám dítěte. Z toho vyplívá kladení velkého důrazu na schopnosti a přístup pedagoga.

Pojem inkluze si můžeme plést s pojmem integrace. Zatímco inkluze spočívá ve společném vzdělávání jedinců a znevýhodněných dětí, v integraci tyto rozdílné skupiny existují jaksi „vedle sebe“, přičemž znevýhodněné děti mohou s určitou podporou navštěvovat běžné školy. Kromě pedagogického přístupu je velkým faktorem funkčnosti přístup kolektivu. Je však otázka, nakolik můžeme tento faktor vztahovat přímo k případu znevýhodněných dětí a nakládat s ním jakožto se specifickým. Posměšky, odstrkování a různé formy šikany jsou totiž bohužel natolik zakořeněnou součástí dětského světa, že je kolikrát překvapivé, kvůli čemu všemu si dokáže jeden druhého dobírat. Může se jednat o odlišnost spojenou s handicapem, rasou, vírou apod., stejně tak ale může jít o tělesný typ či například nový účes.

Kromě výše uvedených pojmů můžeme v souvislosti s tímto tématem slyšet také pojmy segregace a exkluze. Exkluze je vyloučení znevýhodněných dětí z procesu vzdělávání v běžných školách. V segregaci jsou znevýhodněné děti z běžných škol také vyloučeny a vzdělávají se společně ve vyčleněných zařízeních.

Téma inkluze ve vzdělávání se může zdát čistě záležitostí školského pole, historie však ukázala, do jakých všech oblastí může proces změny ve vzdělání zasáhnout, především ve spojitosti s mentálním nastavením společnosti. Minulé století se neslo ve znamení minimálně počátku mnoha systémových změn, a ne každý jim byl otevřený či ochotný přijmout je bez vyjádření vlastního postoje. Mohli bychom takto nalézt příklady z feminismu nebo třeba rasové otázky. Každá systémová změna, pokud se má týkat přijetí společností, se musí promítnout i v samotném vzdělávání jejích členů.

Provázanost procesů demonstruje třeba příklad z Detroitu z 50. let 20. století, kdy zákaz rasové segregace ve školách přesahoval do samotné urbanizace města. Jednalo se o tzv. white flight (bílý útěk), tedy demografický trend, kdy část bílé populace opouštěla určité městské části, především centra a jejich přilehlé oblasti, jelikož se nedokázala vyrovnat se sociálními změnami a tímto „útěkem“ vyjadřovala nespokojenost s nimi. Mezi důvody patřilo například právě to, že se smetánka nedokázala smířit s tím, že jejich děti budou sdílet třídy s menšinami, a tak se tyto bílé rodiny stěhovaly na předměstí. To dalo vzniknout spirále, kdy byly uvolněné byty obydlovány menšinami, na což zase stěhováním reagovala další smetánka. Typická struktura města, jehož centrum osidluje vyšší (bohatší) vrstva společnosti a krajní oblasti naopak nižší, tak byla naprosto převrácena.

Uspořádání Detroitu v 50. letech 20. století

Zdroje:

Inkluze ve vzdělávání — Kam až může sahat?

Written by Sabina Minářová