Inkluzivní vzdělávání: queer komunita
Mezi slova často skloňovaná ve spojení s inkluzivitou patří, kromě rasy, národnosti, etnika nebo hendikepu, také homosexualita a další pojmy spadající pod LGBTQ+ deštník. Inkluze sexuálních menšin se může odehrávat nejen na právní úrovni, kde se na ní podílejí mj. zákonodárci, ale také například na úrovni vzdělávací, kde jsou jejími nositeli učitelé, lektoři, ředitelé škol a další osoby přispívající ke vzdělanosti společnosti.
Přestože by se mohlo zdát, že ve dnešní době je česká společnost touto tematikou spíše přesycená a padají argumenty, že jsou mnohem akutnější a důležitější témata na řešení, tak nelze přehlížet to, že queer lidé se stále potýkají s diskriminací a jsou tak náchylnější k duševním chorobám a sebevražedným myšlenkám, kterým by se zejména u mladých lidí dalo předejít na právní úrovni zrovnoprávněním manželství pro homosexuální páry, za které bojuje hnutí Jsme fér. Právní a vzdělávací úrovně se střetávají například v některých státech USA, kde je ve vzdělávání v různé míře omezená nebo zakázaná queer inkluzivita. Ačkoliv tato omezení v ČR nejsou, tak i v tuzemské vzdělávací sféře je stále potřeba pokračovat ve snaze o inkluzi:
Studie Být LGBT+ v Česku z roku 2019 ukázala, že 34 % žáků a studentů často nebo vždy skrývalo svou sexuální orientaci a pouze 24 % dotazovaných se ve školách nikdy nesetkalo s negativními komentáři nebo jednáním v souvislosti s příslušností k LGBT+ komunitě [1] (studie proběhla znovu v roce 2022, ale ještě není publikovaná, pozn. aut.).
Právě škola je jedním z vhodných prostředí, kde mladému člověku mohou být prezentovány informace o existenci jiných sexuálních orientací a genderových identit a společně s tím vytvářet prostředí přijímacíjí queer jedince. Vznik takového prostředí může iniciovat vyučující, na základních a středních školách například třídní učitel. K tomu je třeba, aby vyučující sám věděl, jak k mladým queer lidem přistupovat a jakým způsobem bezpečné prostředí vytvořit. Příklady takových způsobů jsou uvedeny na Metodickém portálu rvp.cz:
1. Uvědomujte si genderové stereotypy.
2. Přemýšlejte, jaká slova volíte.
3. Zařaďte témata LGBT+ do výuky.
4. Připusťte různorodou strukturu rodin žáků.
5. Netolerujte xenofobní či homofobní chování.
6. Zabraňte diskriminaci a šikaně.
7. Dejte žákům najevo, že vaše třída je skutečným inkluzivním prostředím.
8. Podpořte žáky, kteří přiznají svou homosexualitu.
9. Respektujte soukromí LGBT+ žáků.
10. Mějte k dispozici vhodné zdroje. [2]
Školám ale mohou takové informace chybět, nebo nemají v řadách učitelského sboru takového pedagoga, který by se proaktivně o problematiku zajímal a popřípadě informace ve školním prostředí šířil. Jak a kde se tedy vyučující mohou v tomto směru vzdělat? Jaké materiály ve výuce používat? Vzdělání o queer inkluzivitě může probíhat například již na pedagogických fakultách, kde se budoucí pedagogové s problematikou seznámí a nabudou potřebných znalostí a kompetencí. Nejen, že by se tak téma pro učitele detabuizovalo, ale také by se omezila stigmatizace na mezilidské úrovni [3].
Dřívější studie České školy pod lupou z roku 2016 v části zaměřující se na negativní zkušenost s chováním vyučujících zmiňuje například to, že pětina respondentů/ek často slýchala z úst vyučujících nadávky ve formě označení LGBT [4]. Lepším vzděláním pedagogů v queer inkluzivitě by se této situaci dalo předejít.
Než ale nastane systémová změna a s queer inkluzí ve školách se začne plošně pracovat v pedagogických kurzech na univerzitách, tak bude třeba, aby se vyučující vzdělávali sami, popřípadě aby instituce samy organizovaly vzdělávací události pro studenty a zaměstnance. Řešení obojího nabízí spolek Prague Pride, kterému se lze ozvat se zájmem o besedy na škole, popřípadě se sebevzdělat pomocí jejich publikací a výzkumů. Tematická videa nabízí také Česká televize na jejich edu portálu. Například Skotsko poskytuje výukové materiály na vládou spravované stránce nebo profesní školení pro učitele. Tímto bychom se v ČR mohli inspirovat a díky kvalitnějšímu a propracovanějšímu inkluzivnímu vzdělávání tak předcházet nenávisti.
[1] ŠABATOVÁ, Anna. Být LGBT+ v Česku. 2019 [cit. 2023–03–22]. Dostupné z WWW: <https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/4-2019-DIS-KS-LGBT__v_CR_vyzkumna_zprava.pdf>.
[2] MAŠEK, Jaroslav. 10 způsobů, jak vytvořit bezpečné prostředí pro LGBT+ žáky [online]. 2021 [cit. 2023–03–22]. Dostupné z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/22926/10-zpusobu-jak-vytvorit-bezpecne-prostredi-pro-lgbt-zaky.html>.
[3] PITOŇÁK, Michal. Základem menšinového stresu LGBT+ lidí je stigmatizace ve společnosti [online]. 2022 [cit. 2023–03–22]. Dostupné z WWW: <https://praguepride.com/cs/cteni-a-foto/clanky/1785-stigmatizace-jako-zaklad-mensinoveho-stresu>.
[4] PROUD (Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu, z. s.). České školy pod lupou. 2016 [cit. 2023–03–22]. Dostupné z WWW: <http://duhoveseminare.cz/sites/default/files/infografika_-_ceske_skoly_pod_lupou.pdf>.
Tento text vznikl jako příprava na 5. přednášku Portfolia, personalizace, adaptace a individualizace vzdělávání, možnosti, výzvy a kritika v rámci předmětu Učící se společnost vyučovaném na KISKu (MUNI).
