Interaktivní příběhy jako forma nelineárního vzdělávání
V dnešní digitální době se neustále vyvíjí a obohacuje digitální vzdělávací prostředí. Stává se více interaktivní a zábavný, jak pro studenty škol, tak pro širokou veřejnost. Tento proces ovšem vyžaduje neustálou restrukturalizaci učebních dovedností, učitelských kvalifikací, ale také celého vzdělávacího prostředí podporované technologiemi. Tyto technologie vedou studenty k aktivní účasti a rozvoji fantazie či kreativity. A právě digitální interaktivní příběhy (digital storytelling) jsou jedním z těchto technologií, které mění roli pasivního pozorovatele na aktivního účastníka.
Digitální interaktivní příběh je vyprávění pomocí metod digitálních multimédií, jako jsou obrázky, zvuk a video. Většina vzdělávacího vyprávění (digitálního vyprávění) má lineární strukturu. Příběhy představují pouze jeden předem určený sled událostí a čtenář příběhu nemá nad příběhem žádnou kontrolu. Jediná interakce uživatele s příběhem je zastavit, pozastavit, vpřed nebo přetočit příběh zpět.
Na druhou stranu existuje i adaptivní neboli nelineární metoda učení. Tady neexistuje žádná pevná, předem naprogramovaná cesta nebo plán, který by byl stejný pro všechny. Studenti následují různé cesty a přístupy na základě svých osobních preferencí a úrovně dovedností. Nelineární interaktivní příběhy mají potenciál být mocným vzdělávacím nástrojem, protože umožňují studentům zapojit se do obsahu pohlcujícím a aktivnějším způsobem než tradiční lineární vyprávění.[1]
Výhody nelineárního učení
· vytváří flexibilní, otevřené a hravé prostředí,
· stimuluje růstové myšlení,
· umožňuje vám vybrat si nejprve zajímavá témata a poté se do předmětu hluboce ponořit (nebo naopak),
· je účinnou metodou pro zvyšování adaptabilních a agilních znalostí
· umožňuje studentům sdílet zkušenosti, poskytovat zpětnou vazbu a diskutovat o svých poznatcích — osvědčený způsob, jak zajistit rychlejší uchycení informací.
Nevýhody nelineárního učení
· postrádá jasný řád nebo posloupnost, což někteří lidé považují za chaotické nebo nestrukturované,
· znamená tu a tam se zaseknout, a nic nezhoršuje nadšení pro učení víc než nedostatek pokroku.[2]
V rámci tématu bylo provedeno několik málo výzkumů, které ukazují, že nelineární učení je pro některé studenty přínosný, ale pro některé zase méně, jelikož mají potíže s nedostatečnou strukturou. Některým se líbí, že mají kontrolu nad tím, jak používají a organizují informace. Ale jiní by zase preferovali jasně definované a uspořádané poznatky, jelikož nechtějí být zahlceni příliš velkým výběrem možností. Vše závisí na povaze a přístupu studenta. [3]
[1], [3] ÖZÜDOĞRU, Gül a Hasan ÇAKIR. Non-linear digital storytelling: Effect on technology utilization and writing self-efficacy. Technology in Society [online]. 2021, 67 [cit. 28.3.2023]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0160791X21002736
[2] LEPAYA, Peter. Linear vs Non-linear Learning and the Future of Work [online]. 2021 [cit. 28.3.2023]. Dostupný na WWW: https://lepaya.com/en/linear-and-non-linear-learning/#what-is-non-linear
