Interkulturní kompetence v rámci univerzitního vzdělávání

Pojem interkulturní kompetence označuje soubor schopností člověka zapojit se do globálního světa. Deardorffová (2006, p. 248) pojem definuje následovně: „Schopnost efektivně a vhodně komunikovat v mezikulturních situacích na základě mezikulturních znalostí, dovedností a postojů.” V praxi se tedy jedná o schopnost interagovat s cizím prostředím, reflektovat cizí názory, hodnoty a komunikovat s lidmi z jiného prostředí. V dnešním globalizovaném světě se tím pádem stává klíčovou kompetencí, která nese i edukační význam v současném univerzitním vzdělávacím systému.

Pro popis interkulturní kompetence (dále jen IK) jsem zvolila model podle Deardorffové (2006), který IK popisuje v sedmi prvcích, na kterých se shodli odborníci na interkulturní komunikaci.

1. Schopnost efektivně a vhodně komunikovat v mezikulturních situacích na základě mezikulturních znalostí, dovedností a postojů.
2. Schopnost vhodně měnit referenční rámec a přizpůsobovat chování kulturnímu kontextu.
3. Schopnost identifikovat chování dané kultury a zapojit se do nového chování v jiných kulturách, i když je chování pro člověka cizí.
4. Vhodné a efektivní chování v mezikulturních situacích na základě vlastních znalostí, dovedností a motivace
5. Schopnost dosáhnout svých cílů prostřednictvím konstruktivní interakce v mezikulturním kontextu.
6. Schopnost jednat s lidmi, kteří jsou v kontaktu s jinými kulturami.
7. Transformační proces směřující k globálnímu občanství - interkulturní obratnost (behaviorální aspekt zaměřený na komunikační dovednosti) a povědomí o interkulturním vnímaní (kognitivní aspekt kulturní odlišnosti).

Je dobré přemýšlet i o tomto modelu v kontextu jeho kulturního vzniku. Jedná se o model, který vznikl v západní společnosti a tudíž odráží západní (v tomto americké) vnímání společnosti. Dalib a kol. (2014) ve svém výzkumu na Malajských školách trefně popisuje, že vnímání IK se může lišit v kontextu jiného prostředí. Například zdůrazňují, že interkulturní kompetence by měla být vnímána v relačním smyslu, který vyžaduje, aby oba komunikační partneři vzájemně chápali a respektovali kulturní postoje toho druhého.

Další zajímavé teortické rámce vztahující se k IK:

• Hofstedova teorie kulturních dimenzí
• Křivka kulturního šoku
• Kulturní inteligence (CQ)

Význam IK v rámci univerzitního vzdělávání:

V kontextu univerzitního vzdělávání se interkulturní kompetence stávají užitečným nástrojem, jak fungovat v dnešní společnosti a uplatnit se na pracovním trhu. Univerzity nejsou oddělené články od zbytku světa, naopak jsou bránou do poznání i jiných zemí a kultur. Studenti denně čtou články z jiných zemí, mluví či píšou v jiných jazycích, vytvářejí si kontakty s výměnými studenty či sami na výměny vyjíždějí. Vyučující a výzkumníci na univerzitách vytvářejí mezinárodní spolupráce a pracují s lidmi z jiných zemí. IK jsou tudíž důležité v pochopení kulturního kontextu na své univerzitě a poznání jiných kultur v rámci svých mobilit.

Jak se interkulturně rozvíjet během studia na univerzitě?

Způsobů, jak může student či pracující na univerzitě rozvíjet své kompetence je mnoho. Studenti Masarykovy univerzity mají možnost využít programy od Centra zahraniční spolupráce, skrze, které máte možnost vycestovat až na rok do Evropskýcch zemí (Erasmus) či mimo Evropu pomocí partnerských univerzit, ISEPu či Freemovers.

Pro ty, kteří si netroufají vydat se na cestu na příliš dlouho, je možnost vycestovat skrze projekty financované Evropskou Unií — tzv. Erasmus+ projekty. Sama jsem se takto dostala až do Gruzie, Řecka, Itálie, Slovinska a Německa. Projekty se nejlépe hledají skrze sociální sítě — např. na instagramové stránce @erasmusproject4you. Projekty jsou zcela zdarma a trvají většinou od 5 do 14 dní.

Moje fotka z letní výměny mládeže ve Slovinsku. 🌞

Kdo si zatím nemůže dovolit se příliš vzdálit z Brna se může zapojit do do akcí pořádaných spolkem ESN a nebo chodit na předměty, které jsou pořádané v cizím jazyce, kde se často můžete setkat se studenty z cizích zemí!

Citace:

Deardorff, D. K. (2006). Identification and assessment of intercultural competence as a student outcome of internationalization. Journal of studies in international education, 10(3), 241–266.

Dalib, S., Harun, M., & Yusoff, N. (2014). Reconceptualizing intercultural competence: A phenomenological investigation of students’ intercultural experiences. Procedia-Social and Behavioral Sciences, 155, 130–135.