Internacionalizace a globalizace jako klíčové faktory ovlivňující vysokoškolské vzdělávání

Internationalizace a globalizace jsou klíčové faktory, které ovlivňují vysokoškolské vzdělávání. Tyto pojmy jsou úzce propojené a mají vliv na proměnu samotného charakteru vzdělávání.

V současném století se stává internacionalizace a globalizace klíčovými faktory, které ovlivňují vysokoškolské vzdělávání. [1] Tento trend je patrný zejména v posledních 25 letech, kdy se mezinárodní rozměr vysokoškolského vzdělávání stal více centrálním na programu evropských a národních vlád, institucí vysokoškolského vzdělávání a jejich zástupců, studentských organizací a akreditačních agentur. Internacionalizace se v posledních letech přesunula z reaktivní na proaktivní strategickou otázku a stala se indikátorem kvality vysokoškolského vzdělávání. [2]

Internacionalizace se neustále vyvíjí a mění svět vysokého školství, zatímco globalizace mění svět internacionalizace. Tyto dva pojmy jsou úzce propojené a mají vliv na proměnu samotného charakteru vzdělávání. Internacionalizace je jak odpovědí na globalizaci, tak i faktorem, který jí pomáhá usnadnit.

Debata o globalizaci a internacionalizaci a nedávný rychlý vývoj přeshraničních aktivit vysokého školství posílily tendenci vysvětlovat a definovat internacionalizaci vysokého školství v souvislosti s konkrétním racionálem nebo účelem. Dříve se nejčastěji používal termín “mezinárodní vzdělávání” jako synonymum pro internacionalizaci vzdělání. V poslední době se však termín “globalizace” častěji používá jako termín související nebo dokonce synonymum internacionalizace.

Peter Scott pozoruje, že internacionalizace i globalizace jsou složité fenomény s mnoha vlákny a nelze je považovat za kategoriální. Tyto pojmy se vzájemně překrývají a propojují se různými způsoby.

Ulrich Teichler poznamenává, že “globalizace se původně zdála být definována jako celkové podstatné změny v kontextu a vnitřním životě vysokého školství, související s rostoucími vztahy mezi různými částmi světa, přičemž se národní hranice rozmazávají nebo dokonce zdají se zanikat.” Podle něj však v posledních letech termín „globalizace“ nahrazuje internacionalizaci v veřejné debatě o vysokém školství a zároveň dochází ke změně významu: “termín se tendence používat pro jakékoli nadnárodní jevy související s vysokým školstvím a/nebo cokoli na globální úrovni související s vysokým školstvím, charakterizovaný trhem a konkurencí.”

Phillip Altbach, Liz Reisberg a Laura Rumbley definují globalizaci jako skutečnost, kterou formují stále více integrovaná světová ekonomika, nové informační a komunikační technologie, vznik mezinárodní sítě znalostí, role anglického jazyka a další síly mimo kontrolu akademických institucí. Internacionalizace je pak definována jako soubor politik a programů, které univerzity a vlády implementují, aby reagovaly na globalizaci.

Jane Knight zdůrazňuje, že internacionalizace vysokoškolského vzdělávání se stále více stává důležitější, rozsáhlejší a komplexnější. Podle ní nové reality a výzvy dnešního prostředí zahrnují globalizaci a vznik znalostní ekonomiky, regionalizaci, informační a komunikační technologie, nové poskytovatele, alternativní zdroje financování, otázky bez hranic, celoživotní vzdělávání a nárůst počtu a rozmanitosti aktérů. V souhrnu lze tedy říci, že internacionalizace a globalizace jsou složité a komplexní fenomény, které se navzájem prolínají a vzájemně ovlivňují.[3]

Závěrem lze říci, že internacionalizace a globalizace vysokoškolského vzdělávání jsou dva vzájemně propojené procesy, které změnily povahu vzdělávání. Staly se zásadními faktory pro kvalitní vzdělávání v 21. století. Vzhledem k tomu, že se internacionalizace a globalizace neustále vyvíjejí, je důležité, aby instituce vysokoškolského vzdělávání držely krok s těmito změnami a přizpůsobily tomu své strategie, aby zajistily, že budou i nadále nabízet vysoce kvalitní vzdělání svým studentům v rychle se měnícím světě.

[1] BARETT, Beverly, Globalization and Change in Higher Education: The Political Economy of Policy Reform in Europe [online].Switzerland: Springer International Publishing. doi: 10.1007/978–3–319–52368–2. 2017. [cit. 1.5.2023]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/321501711_Globalization_and_Change_in_Higher_Education_The_Political_Economy_of_Policy_Reform_in_Europe

[2] STRIELKOWSKI, Wadim & Grebennikova, Veronica & Razinkina, Elena & Rudenko, Ekaterina. Relationship between globalization and internationalization of higher education [online]. E3S Web of Conferences. 301. 03006. 10.1051/e3sconf/202130103006. 2021. [cit. 1.5.2023]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/353736303_Relationship_between_globalization_and_internationalization_of_higher_education

[3] DE WIT, Hans. Internationalisation of higher education in Europe and its assessment, trends and issues. [online]. 2010. str 8–9 Dostupné z: http://www.obiret-iesalc.udg.mx/sites/default/files/adjuntos/internationalisation_of_higher_education_in_europe_de_wit.pdf