Internacionalizace a globalizace vzdělávaní: globální trendy
Globalizace a internacionalizace jsou součástí reality jednadvacátého století v kontextu ekonomických, politických a akademických trendů.[3] Globalizace je často považovana synonymem internacionalizace, která označuje rostoucí propojení a vzájemnou závislost lidí a institucí na celém světě. Přestože tyto termíny mají společné prvky, internacionalizace je méně teoretizovaný termín. Internacionalizace ve vysokoškolském vzdělávání popisuje proces integrace mezinárodních, interkulturních a globálních dimenzí a cílů vzdělávacích, výzkumných a servisních funkcí univerzity a systému vysokoškolského vzdělávání. Internacionalizace klade důraz na vztah mezi národy, lidmi, kulturami, institucemi a systémy, zatímco globalizace zdůrazňuje koncepty globálních toků ekonomik, myšlenek a kultur.[3] Šest klíčových významů “mezinárodnosti” nebo “internacionalizace” vysokoškolského vzdělávání:
- Celosvětový/hraniční přenos znalostí (knihy, jiná média atd.)
- Fyzická mobilita mezi zeměmi (studenti, akademičtí pracovníci, administrativní pracovníci atd.)
- Mezinárodní spolupráce a komunikace (mezi zeměmi, vysokoškolskými institucemi, jednotlivými vědci atd.)
- Mezinárodní podobnost (konvergence, globalizace, evropeizace atd.)
- Mezinárodní vzdělávání a výzkum (srovnávací přístupy, mezikulturní učení, socializace pro mezinárodní porozumění atd.)
- mezinárodní pověst (“univerzity světové úrovně”, “mezinárodní kvalita” atd.)[1]
Globalizace naopak začala označovat složitost vzájemného propojení. Když diskutujeme o globalizace vzdělávaní, je samozřejmé, že by vysokoškolští studenti měli využívat možnosti studia v zahraničí a zahraničních stáží a výzkumu . Fakulty by měly vytvořit síť zahraničních univerzit pro vzdělávání a výzkum, aby svým studentům nabídly dostupné možnosti. Globalizace je proces zaměřený na celosvětový tok myšlenek, zdrojů, lidí, ekonomik, hodnot,kultur, znalostí, zboží, služeb a technologií.[3]
Výrazné narušení internacionalizačních trendů způsobila pandemie COVID-19, která donutila systémy vzdělávání přizpůsobit se novým oblastem technologií a místnímu poskytování, výuky a výzkumu.[3] Nyní však zmírnění pandemie COVID-19 poskytuje vládám, institucím, vědcům i jednotlivcům příležitost k přehodnocení těchto trendů a k další globalizaci postupů.[2] Hollingsovo centrum v listopadu a prosinci 2021 uspořádalo virtuální dialog kde účastníci ze Spojených států, Evropy, Blízkého východu a jižní Asie se zúčastnili zasedání, která se zaměřila na dopad COVID-19 na internacionalizaci, a na to, jak posílit dopad internacionalizace vysokoškolského vzdělávání.[2] V průběhu dialogu dospěli účastníci k několika závěrům ohledně budoucnosti internacionalizace vysokoškolského vzdělávání:
- Pandemie COVID-19 způsobila zásadní narušení internacionalizace, protože přerušila mobilitu studentů a akademických pracovníků. Nicméně pandemie vytvořila jedinečnou příležitost ke konceptualizaci vysokoškolského vzdělávání a internacionalizace mimo tradiční vnímání. Například online možnosti, opětovné propojení s místními mezinárodními komunitami a regionálně zaměřené projekty.
- Účastníci vyzvali k větší míře záměrnosti při navrhování a
dostupnost zdrojů pro zlepšení internacionalizace vysokoškolského vzdělávání. Mnohé poznatky získané z nouzového období pandemie mohou být využita pro lepší budoucí zkušenosti. - Účastníci navrhli několik návrhů na zlepšení internacionalizace vysokoškolského vzdělávání v postpandemické éře, včetně:
- Podpora hybridních, flexibilních možností výměn a kurzů;
2. Vytváření vazeb mezi institucemi;
3. Zlepšení globálního povědomí a internacionalizace v rámci místních
komunitách s využitím zdrojů a komunit v blízkosti domova;
4. Obnovení vazeb mezi místními komunitami, aby se výhody plynoucí z
internacionalizace mohly mít dopad na služby komunitě.[2]
Kromě toho můžeme seldovat růst role virtuálního překračování hranic (e-learning přes hranice, “Massive Online Open Courseware (MOOC)” atd.) a další formy “otevřeného učení”[1]
Účastníci podpořili několik nápadů na zlepšení internacionalizace vysokoškolského vzdělávání, přičemž si plně uvědomují, že vzdělávání, jako celek, se v současné době nachází ve stavu změn.
- Buďte hybridní a flexibilní. Technologie by se měly používat jako nástroj ke zlepšení internacionalizace a nesloužit jako plošná náhrada osobních výměn. Dlouhodobé kulturní aktivity mají svou vnitřní hodnotu pokud je to možné.
- Podporovat spolupráci. Internacionalizace je příliš často vnímána západní optikou, přičemž většina výměn probíhá jednosměrně z globálního Jihu na globální Sever. “Obousměrný provoz” je zásadní a metodou, jak zvýšit vzájemnou výměnu, je podívat se na příležitosti v rámci regionů a mezi zeměmi globálního Jihu.
- Podporovat globální povědomí a internacionalizaci v rámci místních
komunitách. Účastníci navrhli, aby se zaměřili na místní komunity přistěhovalců a uprchlíků, studentské komunity a další. skupiny nebo jiné vhodné skupiny obyvatel v okolí jako zdroje pro vzdělávání internacionalizace a kulturního porozumění. Přidanou výhodou tohoto přístupu by bylo zlepšení služeb pro komunitu. - Při přesunu programů do virtuální podoby postupujte záměrně, nikoli ad hoc. Na stránkách pochopitelný rychlý obrat k online možnostem programů kvůli pandemie otevřela dveře k tomu, aby se virtuální možnosti staly trvalými mezinárodnímu vzdělávání. Provádění záměrných změn studijních plánů, koncepce programů a práce s komunitou bude mít zásadní význam pro to, aby se v budoucnu
vytvoření smysluplného úsilí o virtuální internacionalizaci. - Obnovte vazby s komunitou. Místní komunity mohou být vynikajícím
zdrojem pro internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání. Záměrné úsilí při vytváření komunitních vazeb se posune činnost instituce od služby jednotlivci zpět ke službě společnosti.[1]
[1] TEICHLER, Ulrich. Internationalisation Trends in Higher Education and the Changing Role of International Student Mobility. Journal of international Mobility [online]. 2017, 1(5), 177–216 [cit. 2023–05–08]. Dostupné z: https://www.cairn.info/revue-journal-of-international-mobility-2017-1-page-177.htm
[2] Global Trends in Higher Education Internationalization. The Hollings Center for international dialogue [online]. 2022, 2021, 10 [cit. 2023–05–08]. Dostupné z: https://hollingscenter.org/higher-education-internationalization/
[3] GREBENNIKOVA, Veronica, Wadim STRIELKOWSKI, Elena RAZINKINA a Ekaterina RUDENKO. Relationship between globalization and internationalization of higher education [online]. 2021 [cit. 2023–05–08]. Dostupné z: https://www.e3s-conferences.org/articles/e3sconf/abs/2021/77/e3sconf_rec2021_03006/e3sconf_rec2021_03006.html