Internacionalizace, Globalizace, Brain drain

Internacionalizace ve vyšším vzdělávání může být definována jako nárůst mezinárodní spolupráce vzdělávacích institucí, případně větší míra mezinárodní výměny studentů a akademických pracovníků, čímž ji také můžeme vnímat jako odpověď vzdělávacích institucí na dlouhodobě rostoucí význam globálních trendů a témat (Tight, 2021). Globální témata a mezinárodní přesah nejsou v případě vyššího vzdělávání nic nového, koneckonců právě získávání světového přehledu bylo jedním z účelů univerzit již od samotného počátku. Tyto procesy jsou ale dnes ještě více akcelerovaný pokročilou digitalizací vzdělávání (Mohamed Hashim et al., 2022).

Vzdělávací instituce se pohybují, a vždy tomu tak bylo, v silně kompetitivním prostředí, ve kterém spolu neustále vzájemně bojují jak o studenty, tak o zaměstnance. Budeme-li, ač se mi to moc nelíbí uvažovat o vzdělávání jako o průmyslu, což je v době informační ekonomiky jistě na místě, pak nelze neuznat, že se vzdělávání těmito rysy nikterak neliší od jiných průmyslových odvětví a univerzity, stejně jako jiné podniky, podnikají na globálním trhu.

Právě toto má za následek to, že místa která bychom mohli označit za “centra světového vzdělání” mají v čase silnou tendenci setrvávat více méně bez obměny. Pro takovéto instituce totiž z pravidla nebývá problém přitahovat nadané studenty z celého světa, kteří pak často v dané zemi zůstávají (Bhandari, 2019). Instituce vyššího vzdělávání jsou tedy jedním z hlavních motorů mezinárodního brain drainu a trendy internacionalizace a globalizace tomu pouze napomáhají.

Bhandari, R. (2019). Global Student and Talent Flows: Reexamining the Brain Drain Equation. International Higher Education, 99, Article 99. https://doi.org/10.6017/ihe.2019.99.11643

Mohamed Hashim, M. A., Tlemsani, I., & Matthews, R. (2022). Higher education strategy in digital transformation. Education and Information Technologies, 27(3), 3171–3195. https://doi.org/10.1007/s10639-021-10739-1

Tight, M. (2021). Globalization and internationalization as frameworks for higher education research. Research Papers in Education, 36(1), 52–74. https://doi.org/10.1080/02671522.2019.1633560