Internacionalizace vzdělávání v Číně
Vlivem globalizace přístupu k informacím a vědomostem je na vzestupu i princip internacionalizace vzdělávání. Vzdělávání se stává nadnárodní problematikou, jednotlivé země si předávají své poznatky a reálie. To vše přispívá i k ohleduplnosti — lidé mají příležitost seznámit se s cizími kulturami a zvyky již během studií. Vedle studování v zahraničí existují i programy výměnných pobytů, či třeba vzdělávací organizace, jež působí mimo svou domovinu.
Globalizace vzdělávání s sebou přináší nesčetné množství stimulů pro pokrok školství a propojenosti světa. Svět je pro lidi stále menší nejen kvůli informačním a komunikačním technologiím, ale i díky skutečnosti, že lidé již nejsou toliko spjatí s místem svého narození. Již během formálního vzdělávání se setkávají s vnějšími vlivy a za ideálních podmínek se mohou rozhodnout, kde budou raději žít, studovat a pracovat. Existují však i národy, ve kterých vzdělávání vyplývá z pevně daných společenských norem a následování norem zahraničních je nepřípustné. V článku si nastíníme pohled Číny, země, jejíž státní zřízení neodpovídá západnímu pojetí demokracie.
Tři dimenze internacionalizovaného vzdělávání “směřujícího ven” v Číně
Studie z roku 2019 sledovala nejdůležitější rysy internacionalizovaného vzdělávání v Číně, konkrétně se zaměřila na vliv typu vzdělávání “směřujícího ven”. Za tento typ lze považovat veškeré procesy vzdělávání a předávání vnitrostátních znalostí a informací o kultuře a učení vnějšímu světu.
Dle studie jsou v kontextu Čínského vzdělávání nejpodstatnější tři dimenze, zvláště pak v souvislosti s její rostoucí ekonomikou a stále důležitější politickou pozicí. Vláda se snaží prosadit iniciativu o internacionalizaci vzdělávání, neboť se jedná o princip narůstající na význačnosti v mezinárodních vztazích. Mezi tři hlavní proudy a rozměry patří program Konfuciova institutu, mezinárodní pomoc ve vysokoškolském vzdělávání a nábor mezinárodních studentů.[1]
Text dále poukazuje na nesoulad stanovených cílů a ambicí vzdělávání se skutečnými možnostmi a výzvami, kterým země čelí. Studie rovněž požaduje nutnost nezaujatého přístupu k problematice od ostatních zemí, jež by se měly především zaměřit na její věcný obsah — nikoliv ideologické rozměry. Například působení Konfuciova institutu bylo mnohdy kritizováno — zvláště v USA a Kanadě.
Internacionalizace, nebo westernizace: pohled studentů
Při internacionalizaci vzdělávání mnohdy nastávají problémy spjaté s charakterem kurikula školy. Toto se může projevit zvláště tehdy, když je probíraná látka v nesouladu s etickými principy dané oblasti. V některých školách učivo osciluje mezi principem globalizace a zdejším konzervativním přístupem ke vzdělávání. Jinak tomu není ani v Číně.
Studie z roku 2022 zkoumala perspektivu vysokoškolských studentů, dle jejích zjištění studenti mnohdy internacionalizaci spojovali s westernizací (a se všemožnými negativními konotacemi tohoto slova). Internacionalizaci označovali za nevyváženou. Direkcionalita předávání znalostí podle jejich zkušeností není oboustranná a směřuje pouze do Číny. Výtky se vztahovaly například k vyučování “mezinárodních” předmětů pouze v angličtině. Takovýto přístup způsobuje nerovnost, neboť mnozí studenti znalostí angličtiny nedisponují a preferovali by výuku v místním jazyce.[2] Studie obecně volá po “de-westernizaci” globálního vzdělávání, ke kterému by mělo být přistupováno kritičtěji především s ohledem na lokální možnosti škol a studentů.
Vliv internacionalizace na studenty vysokých škol v Číně
Zajímavý kvalitativní výzkum z roku 2019 zjišťoval, jakým způsobem se internacionalizované kurikulum a jeho požadavky odráží na “kulturních, studijních a osobních” identitách studentů. Identity studentů mnohdy směřovaly do středu spektra různých vlastností. Obvyklé byly paradoxní změny, jež se projevovaly na denním pořádku.
Čínští studenti jsou vlivem internacionalizovaného vzdělávání na pomezí “dezorientovaných včel” a “zanícených studentů”, “globálních občanů” a “hrdých Číňanů” a “týmových hráčů” a “nezávislých bojovníků”. Univerzity by měly mnohem více usilovat o propojení vlastních tradic a kořenů s přínosy internacionalizovaného vzdělávání, nemělo by pouze docházet k přejímání cizí látky a personálu.[3] Možností pro kulturní a vědomostní výměnu je vícero, pedagogové by toto měli podněcovat i na třídní úrovni jak formálními, tak i neformálními cestami. Podstatné tedy je i hledat způsoby, jakými lze podporovat mezikulturní komunikaci.
Literatura:
[1] WU, Hantian. Three dimensions of China’s “outward-oriented” higher education internationalization. Higher Education [online]. 2019, January 2019, 77(1), 81–96 [cit. 2023–05–10]. ISSN 0018–1560. Dostupné z: https://www.jstor.org
[2] GUO, Yan, Shibao GUO, Lorin YOCHIM a Xiaoli LIU. Internationalization of Chinese Higher Education: Is It Westernization?. Journal of Studies in International Education [online]. 2022, 26(4), 436–453 [cit. 2023–05–10]. ISSN 1028–3153. Dostupné z: doi:10.1177/1028315321990745
[3] YUAN, Rui, Sifei LI a Baohua YU. Neither “local” nor “global”: Chinese university students’ identity paradoxes in the internationalization of higher education. Higher Education [online]. 2019, June 2019, 77(6), 963–978 [cit. 2023–05–10]. ISSN 0018–1560. Dostupné z: https://www.jstor.org
Příprava do předmětu ISKM06 5/5
