Internet jako výmluva k neučení?
Ačkoliv se název článku může zdát poměrně neortodoxní a na první pohled nezajímavý, tak bych rád představil toto téma hned v několika rovinách.
Samozřejmě na začátek je nutné podotknout, že díky rozvinutí internetu se lidská společnost posunula, ať již ve formě komunikační, tak také znalostní o dost velký krok dopředu. Z hlediska znalostí formy bych to rád specifikoval na mnohem snazší způsob, jak se dostat k informacím, ať už se jedná o dění ve světě, vyhledání informace, kdy má z mých oblíbených celebrit narozeniny a jak se jim vyvedla svatba, nebo zkrátka informace, kterou potřebujeme pro uspokojení své vlastní potřeby.
Díky tomuto snadnému přístupu k informacím vyvstávají otázky, jaké informace si tedy zapamatovat a jaké v procesu učení vypustit? Samozřejmě někdo by mohl podotknout, že přeci veškeré informace, které jsou vyučovány v rámci rozdílných předmětů na základní škole pomáhají rozvíjet osobnost a rozšiřují rozhled studenta. V pozdějších formách vzdělávání však určité oblasti mohou nabývat kontroverzního rázu. Z řad studentů mohou vyvstat tyto pochybnosti:
“Proč se musím učit, kterého roku se narodil známý spisovatel a v jakém roce vydal své druhořadé dílo? Všechny tyto informace jsou přeci snadno nalezitelné na internetu a do praktického života mi tyto vědomosti k ničemu nebudou.”
Příkladů by mohlo být samozřejmě několik, ale pro základní pochopení problematiky postačí výše zmíněná. Než přejdu k samotnému vysvětlení, tak budu muset na celý výrok znovu pohlédnout poměrně v skeptické rovině, která by se dala nazvat jako profesní zaměření.
Samozřejmě člověk, který se učí literaturu, popřípadě knihovnictví, a výše zmíněný spisovatel je ve své tvorbě poznáván v široké veřejnosti, tak jsou tyto informace/vědomosti nutné pro rozhled studenta především ve svém profesionálním a pracovním životě.
Na druhou stranu pokud bychom si vzali ryze praktický předmět, například programování, kdy je nutné pochopit funkce a cyklus kódu pro jeho správné sestavení a chod, tak student tohoto oboru nepotřebuje v první řadě vědět, kdo daný programovací jazyk vynalezl a kdy tomu tak bylo učiněno. Právě v tomto případě je tato informace vhodná pro pozdější vyhledání na internetu namísto nutného memorování.
Pro podporu této teorie, bych rád uvedl další úhel pohledu a to sice, že vyhledáváním můžeme nacházet další informace, které nám mohou být ku prospěchu, popřípadě rozvinou další oblasti bádání.
Příkladem může být situace, kdy místo zapamatování informace, ve kterém roce byl vynalezen telefon, si informaci zkusíme vyhledat na internetu, kde tedy kromě prvotního odkazu na stránky wikipedie, můžeme najít i další stránky, které tuto informaci obsahují, ale současně obsahují i další informace mimo náš hlavní dotaz. Jako jsou výstavy na toto téma v našem okolí, popřípadě kulturní výroční akce.
Závěrem bych chtěl sdělit, že vědomostní rozhled je nutný. Nejenom, že si tím stavíme jistý odstup vůči závislosti na technologiích — které v tomto případě si pamatují informace za nás a předcházíme tak katastrofickým scénářům, ale také nás to staví do pozice jedince, který umí hovořit ve společnosti a nachází témata, která může šikovně provazovat mezi sebou a rozvíjet tak své kritické myšlení.
Zdroje:
YIN, Chengjiu, Han-Yu SUNG, Gwo-Jen HWANG, Sachio HIROKAWA, Hui-Chun CHU, Flanagan BREDAN a Yoshiyuki TABATA, 2013. Learning by Searching: A Learning Environment that Provides Searching and Analysis Facilities for Supporting Trend Analysis Activities. Journal of Educational Technology & Society [online]. 2013, 16(3), 286–300 [cit. 2019–05–02]. ISSN 1176–3647. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=90300382&lang=cs&site=eds-live&scope=site
