Jak čelit mediální manipulaci? Konkrétní příklady a tipy
Než jsem v roce 2018 nastoupila na mateřskou/rodičovskou dovolenou (kde jsem doposud), pořádala jsem v naší knihovně vzdělávací lekce pro jaroměřské středoškoláky, v nichž jsme se zaměřovali na mediální gramotnost. Jelikož drtivou většinu informací o veřejném dění čerpáme z médií, je schopnost se v nich orientovat a vyhodnotit potenciální nepravdivost zcela klíčovou. Dovolím si tu tedy lehce zrecyklovat podklady, které jsem užívala pro zmíněné lekce — i s časovým odstupem se v nich dá najít ledacos užitečného. :-) V textu budu předkládat i drobnější otázky, které by měly podnítit případnou sebereflexi…
Motivy manipulovat
Uvažovat o motivech lidí, kteří nám předkládají informace, by mělo být běžnou součástí našich životů. Kdo by z případné manipulace těžil? Co přesně může úspěšnou manipulací získat? Klaďme si podobné otázky a buďme vnímaví i k drobným náznakům…
TECHNIKY VYUŽÍVANÉ K MANIPULACI
Překrucování článků z mainstreamových médií
Používání pochybných odborníků
V čase 16:56 se můžete podívat, jak snadné je uvěřit nesmyslu, když nám ho sdělí člověk v bílém plášti… Ve videu jde samozřejmě o nadsázku, ale buďme upřímní — v realitě to není o nic lepší. :-)
Vytržení zpráv z kontextu
Buďme pozorní a všímejme si kontextu, v němž materiál vzniknul. Je nám informace předkládána včetně kontextu, nebo je něco záměrně vynecháno, zamlčeno? Nemohl se tím změnit smysl sdělení?
Buďme také zdravě sebekritičtí. Nemáme tendenci vyzobávat si z reality jen ty části, které potvrdí náš hotový světonázor?
Šíření a tvorba konspiračních teorií
Každý z nás by byl schopen jich během chvilky vyjmenovat několik. Mezi nejznámější (a nejrozšířenější) patří asi představa Iluminátů/Židů vládnoucích světu, chemtrails nebo třeba teorie o placatosti země… Často se může zdát, že konspirační teorie jsou neškodné, ale není tomu tak. Lidé, kteří jim podléhají, jsou zpravidla ohroženější i dalšími manipulačními technikám a stávají se potenciálně nebezpečnými pro společnost. Podlehli jste sami (třeba někdy v minulosti) nějaké konspirační teorii a později jste si to uvědomili? Co vám pomohlo prohlédnout?
Vztažení názoru jednotlivce na celou skupinu
Jistě, nikdo nechce se svým názorem (nebo tvrzením) zůstat osamocen. Používat však argumentaci typu “Všichni Češi si myslí”, případně “Nikomu se nelíbí” zavání hledáním berliček a vzbuzuje to podezření, že žádný lepší argument podkládající danou informaci neexistuje. Že si něco myslí hodně lidí, z toho pravdu neudělá. Pochybujme, ověřujme!
Dehonestace a osobní útoky
Dojdou-li věcné argumenty (byly-li vůbec jaké), nastupuje často argumentace “ad hominem”. A nabízí se opravdu široká škála možností, jak názorového oponenta shodit. Nejčastěji se můžeme setkat s dehonestací na základě vzdělání, životních zkušeností, sexuální orientace, náboženského vyznání, ale velice hojně se objevuje i dehonestace na základě věku. Na videu se můžete v čase 4:56 podívat na skvělý příklad. Janu Yngland Hruškovou celkově doporučuji k prostudování, to je bezedná studnice materiálu. :-D
https://www.youtube.com/watch?v=_nrUjjvhppQ
Nálepkování
Argument oponenta můžeme velmi snadno smést ze stolu tím, že jeho autora označíme určitou nálepkou, čímž naznačíme, že jakákoliv diskuze nemá smysl. Je tomu ale skutečně tak? Nejsme to v tu chvíli naopak my, kdo diskuzi (a tedy i teoretickou možnost budoucí shody) zablokoval? Před lety se v souvislosti s migrační krizí objevovaly zejména nálepky nácek a sluníčkář. Dnes se v mediálním prostoru nejčastěji setkáváme s tituly “dezolát”, “válečný štváč” nebo naopak “chcimír”. Uznávám, že diskuze je někdy beznadějná, ale pokud cítíme, že s věcnými argumenty nic nezmůžeme, nezačínejme útočit. Oč jsme potom lepší než ten, koho soudíme?
Dezinterpretace materiálů
Dezinterpretace průzkumů veřejného mínění
Průzkumy veřejného mínění samozřejmě dezinterpretovány bývají, ale spíš pro pobavení si připomeňme citát Winstona Churchilla: “Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval,” …
…vymyšlený a rozšířený německým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem.
Falzifikace
Před pár lety byly sítě touhle “citací” úplně zaplaveny. Sdílely to i některé mé kolegyně knihovnice. Dejme si pozor na to, co sdílíme! Že je nám nějaké tvrzení sympatické nebo s ním souzníme, ho ještě nečiní důvěryhodným. A konkrétně k tomuhle obrázku si neodpustím ještě jednu nevyžádanou radu — dejme si pozor na to, abychom negeneralizovali a nestali se těmi, kdo pomůžou ostrakizovat konkrétní skupinu lidí. Nezapomínejme, jak to dopadlo s Židy…
Vymýšlení údajů
Tohle je téměř totožné s předchozím bodem, ale bývalý americký prezident to se svou “alternativní pravdou” pozvedl na zcela novou úroveň. :-) Ve videu mrkněte na čas 3:15.
Utíkání od tématu, odvádění pozornosti
Po bývalém prezidentském mluvčí se mi téměř stýká, to byl studijní materiál, panečku! :-)
Výčet manipulačních technik zdaleka není kompletní. Budu ráda, když mě v případných komentářích doplníte. A kdybyste měli i konkrétní příklad, budu velmi vděčná — v budoucnu bych tím mohla lekce pro školy aktualizovat. :-)
MŮŽEME SE MEDIÁLNÍ MANIPULACI UBRÁNIT?
Ano, je to možné, ale neobejdeme se bez následujících kroků:
- Ověřovat si pravdivost uvedených informací.
- Je možné dohledat původní zdroj informace?
- Odpovídá interpretace informací původnímu obsahu ve zdroji (byl-li dohledatelný)?
- Co jsou zač osoby, které se na vzniku informačního materiálu podílely?
- Jaká může být motivace autorů námi manipulovat?
Jakákoliv obrana je totiž možná teprve tehdy, když si uvědomíme, že je námi manipulováno. Nedejme se oblbnout! :-)
