Jak české knihovny podporují vzdělávání a integraci cizinců

České knihovny se v Koncepci rozvoje knihoven na léta 2021–2027 zavázaly poskytovat rovný přístup k informačním zdrojům a službám knihoven všem obyvatelům a být vzdělávacími a vzdělanost podporujícími institucemi. Pamatují při tom také na společenské výzvy, jakými je mimo jiné měnící se skladba společnosti v důsledku migrace a na přetrvávající se negativní postavení společnosti vůči menšinám. (Ministerstvo kultury ČR, 2020)

Dle českého statistického úřadu (2021) v České republice ke konci roku 2020 pobývalo cca 645 tis. cizinců, z toho 308 tis. zde bydlí trvale. V důsledku probíhající války na Ukrajině k nám v současnosti navíc přichází mnoho ukrajinských uprchlíků, i předtím však představovali nejpočetnější minoritu u nás. Cizinci se v české společnosti v důsledku sociokulturní marginalizace i neznalosti národního jazyka potýkají se značnými informačními bariérami, které přispívají k jejich informační chudobě.

Ve světle těchto faktů knihovny přirozeně zaujímají aktivní pozici v rámci integrace a celoživotního vzdělávání cizinců. Dlouhodobě se tomuto tématu věnuje Kateřina Nekolová z Národní knihovny ČR, která spolu s Terezou Garmszegi vydala brožuru pro knihovny věnující se interkulturnímu knihovnictví. Interkulturní služby přitom rámují do širšího kontextu snah o větší bezbariérovost knihoven.

Za jádro interkulturního knihovnictví považují služby pro nově příchozí migranty, kteří se potřebují orientovat v novém prostředí, osvojit si jazyk a zajistit bydlení, příjmy a sociální vazby. Dále tyto služby slouží také již usazeným minoritám s odlišnými kulturními zvyklostmi nebo jazykem, u nás by sem spadali někteří Romové, Ukrajinci nebo Vietnamci. V neposlední řadě jsou služby zaměřené také na Čechy s obavami o soužití s příslušníky jiných kultur, či s otevřeně nenávistným postojem vůči nim.

Konkrétní aktivity knihoven v této oblasti mají vycházet z důkladné analýzy potřeb v dané obce, neexistuje tedy žádné univerzální řešení. Pomoci však může proškolení knihovníků ve službách v interkulturní komunikaci. Měli by ovládat základy aspoň jednoho cizího jazyka a mít povědomí o lokálně působících integračních organizacích. Webová prezentace knihovny by měla být dostupná v cizích jazycích, a to alespoň v angličtině, a obsahovat informace a odkazy na informační zdroje užitečné pro cizince. Knihovna může také budovat speciální fond pro uživatele s odlišným mateřským jazykem, nově příchozí a jazykové a kulturní menšiny. I technologie přístupné v knihovně mohou být velkou oporou při samostudiu, je však dobré myslet i například na instalaci různých klávesnic (a třeba k nim i poskytnout vytištěné mapování na českou klávesnici) a na instalaci programů pro výuku češtiny. V neposlední řadě mohou knihovny také cizince zapojovat do svého chodu jako zaměstnance nebo dobrovolníky, ti tak mohou například vést jazykové kurzy. Ve spolupráci s vnějšími subjekty, jako jsou integrační centra nebo neziskové organizace, mohou knihovny také nabízet vzdělávací a interkulturní aktivity zaměřené na příslušníky jiných kultur. (Nekolová a Garamszegi, 2021)

Uveďme si však ještě několik konkrétních příkladů dobré praxe:

• V minulém roce realizovala Knihovna Jiřího Mahena v Brně projekt zaměřený na cizince žijící v Brně s názvem Žijeme v jednom městě, ale známe se?, v rámci kterého se mimo jiné konalo česko-ukrajinské a česko-vietnamské čtení z pohádek a dětských knih, tlumočené exkurze po knihovně a kulturní akce věnované vietnamské a ukrajinské komunitě. (Knihovna Jiřího Mahena v Brně, 2022)
• Městské knihovny v Praze a Písku organizují multikulturní klub pro děti, kde se mohou učit česky, připravovat do školy a potkávat nové kamarády. (Městská knihovna v Praze, 2022; Městská knihovna Písek, 2021)
• Knihovna města Ostravy se dlouhodobě zabývá prací s romskou komunitou, zejména dětmi ze sociálně vyloučených lokalit a aktivně přitom spolupracují s odborníky na romskou problematiku a romskými asistenty. V jedné ze svých poboček organizovali úspěšný projekt Romaňi kereka — Romský kruh, jehož cílem bylo společné setkávání majoritní a minoritní společnosti. (Mížová, 2018)
• Svaz knihovníků a informačních pracovníků v březnu 2022 uspořádal seminář zaměřený na nově příchozí z Ukrajiny, kde také představili portál Ukrajina.knihovny.cz obsahující materiály pro knihovníky a rozcestník zdrojů. Knihovna v Třinci zde také prezentovala své dosavadní aktivity, knihovna se mimo jiné stala místem setkávání dětí a mládeže z Ukrajiny s žáky a studenty místních škol. (SKIP, 2022)

Print screen domovské stránky portálu Knihovny Ukrajině z 7. 4. 2022. © Knihovny.cz

Podobných projektů v posledních letech jen přibývá, pořád však existují oblasti pro zlepšení služeb určených cizincům žijícím u nás. V současnosti je většina aktivit určena primárně dětem, mohlo by tedy být žádoucí se zaměřit i na informační potřeby dospělých cizinců a na to, jak podpořit jejich samostudium a integraci.

Literatura

Český statistický úřad. Život cizinců v ČR [online]. Praha: 2021 [cit. 2022–04–01]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/142303958/29002621.pdf/118e8383-5088-4e32-b777-e1706a636225?version=1.3

Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Integrace cizinců [online]. Knihovna Jiřího Mahena v Brně [cit. 7. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.kjm.cz/integrace-cizincu

Ministerstvo kultury ČR. Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030 [online]. Ministerstvo kultury ČR, 2020 [cit. 2022–04–01]. Dostupné z: https://www.knihovnabbb.cz/cardfiles/card-3911/card-5107/files/koncepce-2021-2027.pdf_85fddbf68c11a3a511460d4a05f5148d1597927512.pdf

MÍŽOVÁ, Markéta. Knihovna očima romského čtenáře. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2018, 70(10), 347–350 [cit. 2022–04–07]. ISSN 0011–2321. Dostupné z: https://www.svkkl.cz/ctenar/detail/160

Městská knihovna Písek. Mluvíme česky — multikulturní klub pro děti [online]. Městská knihovna Písek. 23. 8. 2021 [cit. 7. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.knih-pi.cz/2021/06/23/mluvime-cesky-multikulturni-klub-pro-deti/

Městská knihovna v Praze. Interkulturní klub pro děti [online]. Městská knihovna v Praze. 6. 4. 2022 [cit. 7. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/akce/e20590-interkulturni-klub-pro-deti/

NEKOLOVÁ, Kateřina a Tereza GARAMSZEGI. Interkulturní knihovnictví [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2021 [cit. 2022–04–01]. ISBN 978–80–7050–755–1. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/interkulturni_knihovnictvi/Interkulturni%20knihovnictvi%20-%20brozura%20final.pdf

SKIP. Vhled do problematiky nově příchozích z Ukrajiny [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP). [cit. 7. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.skipcr.cz/knihovnicke-akce/vhled-do-problematiky-nove-prichozich-z-ukrajiny