Jak se píší příspěvky na wikipedii? Rozhovor s autorem článků
Roman Vyšanský je studentem posledního ročníku bakalářského studia oboru Historické vědy na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Ve svém volném čase se mimo jiné velmi intenzivně věnuje otevřené encyklopedii Wikipedia, zejména tím, že svými širokými znalostmi doplňuje chybějící témata. Pojďme si přiblížit v čem tato práce, nebo lépe řečeno koníček, spočívá.
Romane, co tě přivedlo k tomu začít psát na Wikipedii?
Spousta věcí z mého blízkého okolí nebyla na Wikipedii popsaná. Zejména v mé rodné Jilemnici. Byly to například regionální informace a zajímavosti, nebo zdejší historické budovy. Přišlo mi poměrně zajímavé doplnit tyto informace, které chyběli mě, tak začal jsem je sám vyhledávat. Když jsem zjistil, že je to docela jednoduché, začal jsem psát a dávat je na stránky Wikipedie.
A kolik ti tehdy bylo let?
Byl jsem v posledním ročníku na gymnáziu, tedy v nějakých 18, 19 letech. Ale samozřejmě s tím lze začít v každém věku.
Takže ses z počátku soustředil jen na Jilemnici a pak témata dále rozšiřoval?
Více méně první byly nějaké kulturní památky, budovy, sakrální stavby Jilemnicka, a pak jsem postupně přešel na různá další témata, která chyběla, nebo jsem stávající hesla doplňoval.
A dá se tedy říct, že je ti to počáteční zaměření stále nejbližší?
No, teď už tak ne, protože jsem už většinu hesel doplnil a popsal. Teď už tam nejde moc „lovit“. Obecně nejbližší je mi vždycky to téma, které mne nějakým způsobem zaujme. Jeden čas to bylo Grónsko, nebo Královéhradecko. Popisuji historické památky a často se to odvíjí od toho, kde se právě nacházím. Když jsem byl 2 týdny v Palkovicích u Frýdku — Místku, tak jsem doplnil a popsal kostely v okruhu 20 km. Je to Kaple sv. Mořice a Kostel sv. Jana Křtitele.
A na jaká hesla/témata se v současnosti nejvíce zaměřuješ?
V současnosti se většinou zaměřuji na překladové články. Nedávno jsem měl na starost wikiprojekt Československo 1948–1989. Tento zajímavý projekt trval měsíc a editoři a editorky se zde zaměřovali na toto historické období, jeho osobnosti, proběhlé události, na předměty denní potřeby, disent, politiku, sport a každodennost. Vzpomínám na to rád, byla to dobrá zkušenost.
Jak se člověk k takovému wikiprojektu dostane? Máš nějaké speciální kontakty?
Kontakty jsou samozřejmě důležité, ale vzhledem k tomu, že wikikomunita není zas tak velká, tak jsou jakýkoliv ambicióznější wikipedisté nebo wikipedistky vítaní. Když jsem s psaním hesel/témat začínal, tak jednoduše stačilo, že jsem se chtěl ucházet o práci lektora. Poté, co jsem se tím lektorem stal a psaní mi šlo — k tomu je důležitá hlavně trpělivost s lidmi, umět vysvětlovat principy sdělení na Wikipedii a být dochvilný. Zmíněný projekt jsem ale nejspíš dostal, jak se říká, „za trest“. Nepřišel jsem na poradu. Tento projekt je tedy takové moje duchovní dítě, které jsem vytáhnul z popela. Díky tomuto projektu jsem dostal tyto editatony a wikiakce (editaton je neformální setkání wikipedistů s cílem editovat články na předem dané téma, pozn. red.) do dalších měst, např. do Hradce Králové nebo Liberce. Zároveň jsem zavedl, že před každým editatonem byla přednáška od odborníka nebo odbornice na dané téma. V Praze to byl dr. Ondřej Holub a jeho odborné téma s názvem Ideová stránka 50. let a vývoj společnosti v tomto období, v Hradci Králové zase přednáška dr. Jindřicha Koldy na téma Památková péče Hospitálu Kuks během komunistické totality.
A takové projekty jsou každoročně nebo s nějakou menší frekvencí?
V podstatě se každým rokem naskytne nějaké zajímavé téma. Některá témata jsou dokonce globálního charakteru. Takovým globálním tématem je např. WikiGap — projekt na doplňování ženských témat a hesel o ženách konající se vždy v březnu, právě v souvislosti s měsícem žen, nebo Asijský měsíc Wikipedie. Nicméně každá jazyková mutace Wikipedie má svá témata a pracuje se na nich samostatně. Dalším, už regionálním projektem je téma Popiš památku. Také mnou zmíněný projekt Československo 1948–1989 je každoroční, začíná v Den vzniku samostatného československého státu a trvá do listopadu, resp. Prosince. Tento projekt jsem právě zaštiťoval.
Jak postupuješ, když se rozhodneš napsat článek na Wikipedii?
Pokud nebudu brát v potaz překladový článek, tak většinou začnu tím, že se snažím získat různé zdroje — bez toho nemám o čem psát. Jedním z pravidel Wikipedie je, že ten článek musí být relevantní. To v tomto případě znamená, že najdu dvě na sobě nezávislé a netriviální zdroje. Samozřejmě si udělám nějakou základní rešerši k tématu. Je to podobné jako když píšeš nějakou akademickou práci. A pak se dáš do psaní samotného textu, který je poměrně jasně strukturovaný. Tak například, když se popisuje kostel začínám jeho historií, následuje jeho popis, popis zvonů, různé odkazy, reference a podobně. U osoby spisovatele se začíná jeho životopisem a následuje bibliografie, nebo dílo. Článek pak ozdrojuji a pošlu do světa. Každá editace, tedy následná úprava nebo doplnění článku, je viditelná a ukáže se v seznamu posledních změn a projde kontrolou revertérů a patrolářů (patrolář prověřuje editace, revertér má možnost jedním kliknutím vrátit verzi článku vytvořenou před danou editací, pozn. red.) jestli nejde o nějaký vandalismus. Já už patřím mezi tzv. ověřené uživatele, takže mne už tolik nekontrolují. Navíc tato komunita je poměrně malá, takže se známe, a tudíž je to také profesní čest.
Je nějaký článek, který jsi vytvořil, dal sis s ním skutečně hodně práce a na který jsi patřičně pyšný?
Je to článek o pornoherečce Dakotě Skye (smích). Ne, teď vážně. Neřekl bych, že jsem přímo nadšený pouze z jedné věci, byť např. Jilemnické povstání v roce 1945 je takové moje dílko, nicméně jsem pyšný na to, že jsem kompletně přeložil všechny grónské inspektory, guvernéry i předsedy vlády. Do té doby bylo toto heslo „červené“, což znamená nepopsané.
Kde tě mohou lidé zjistit, co vše jsi již napsal za články a témata na Wikipedii?
Těch článků jsem už napsal přes 600, jejich seznam si mohou zájemci prohlédnout přímo na stránce https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Romanvysansky
Děkuji ti za rozhovor.
Valerie Macháčková
